9. 1. 2025

Zelená dohoda EU se zaměřuje také na textilní průmysl s cílem dosáhnout do roku 2050 úplné klimatické neutrality. Zpravodajský portál o módě Fashion United se obává, že by to mohlo vést k zákazu bavlny.

Textilní průmysl by měl rovněž přispět k zákonem stanovenému snížení emisí CO₂ v členských státech EU. Snížení těchto emisí o nejméně 55 % do roku 2030 je pouze jedním z cílů Zelené dohody, s jejíž pomocí chce EU do roku 2050 dosáhnout úplné klimatické neutrality.

To by mohlo znamenat konec dovozu bavlny do EU, uvádí portál Fashion United. Toto odolné a příjemné přírodní vlákno se již po staletí používá k výrobě oděvů a také k výrobě mnoha dalších výrobků.

Podle směrnic EU by měla být do roku 2030 polovina všech textilií znovu použitelná a 25 % recyklovatelných. EU dokonce usiluje o úplnou recyklovatelnost v textilním průmyslu do roku 2050.

Vzhledem k současnému stavu technologií se zdá být sporné, zda k tomu může bavlna přispět. Ukazuje se, že je obtížné využít bavlněná vlákna zcela cirkulárně, protože jsou příliš malá a slabá, a proto je lze do nových oděvů vplést jen v malém poměru s panenským materiálem.

EU však považuje za problematické i konvenční pěstování bavlny. Proces výroby tkaniny vyžaduje obrovské množství vody a chemikálií, a proto znečišťuje životní prostředí. Existují také sociální a etické problémy.

Na výrobu jednoho kilogramu standardní bavlny je potřeba přibližně 10 000 litrů vody a jeden litr chemikálií, uvádí Fashion United. Pěstování bavlny v monokultuře ji činí náchylnou ke škůdcům a vyžaduje vysoké používání pesticidů, což ohrožuje i zdraví pracovníků. Jednostranné využívání plodiny navíc vyčerpává půdu, píše Leibniz Universität Hannover.

Bavlna nejdůležitější přírodní vlákno

Alternativou je pěstování bio-bavlny. Při jejím pěstování se nepoužívají žádné pesticidy. Zpracování se také liší od konvenční produkce. Nepoužívají se bělící prostředky, barviva ani jiné chemické látky, které znečišťují životní prostředí. Nepoužívání pesticidů však znamená také nižší výnos.

Bavlna je stále jedním z nejdůležitějších přírodních vláken pro textilní výrobu. Na celosvětové produkci vláken se podílí něco málo přes 20 %. Navzdory všem strojovým technologiím je ruční sklizeň považována za nejčistší metodu; většinu sběračů bavlny tvoří ženy. Její pěstování je zdrojem obživy asi 250 milionů lidí, z nichž většina žije v rozvojových zemích na jižní polokouli. Zákaz dovozu by se ukázal jako sociálně a eticky problematický vzhledem k závislosti mnoha lidí na bavlnářském průmyslu.

Největšími producenty bavlny jsou v současné době rozvíjející se ekonomiky Číny a Indie, na které připadá přibližně polovina světové produkce bavlny. Čína je známá rozsáhlým využíváním nucené práce při sklizni bavlny.

Směsná vlákna a plast nejsou řešením

Alternativou k výrobkům z čisté bavlny by byla směsná vlákna. Recyklace oděvů vyrobených z těchto vláken se však ukazuje jako nákladná. Řešením by zde mohl být nový vývoj.

Řešením by teoreticky mohly být i oděvy z čistého plastu (PET). Při jeho výrobě se spotřebuje méně vody a je snadněji recyklovatelný než bavlna. Je však mnohem méně pohodlný na nošení, což omezuje jeho poptávku.

Proto je bavlna pro průmysl stále klíčovým vláknem, řekl v rozhovoru pro pořad 20 minuten módní expert a návrhář Jeroen van Rooijen. Oděvy z PET jsou navíc recyklovatelné jen do určité míry a navíc jsou zatíženy problémem mikroplastů, pokračoval van Rooijen.

EU: pobídky ke změně jsou důležité

Vzhledem k tomu, že recyklace bavlněných a syntetických textilních výrobků je nákladná, považuje ji EU pouze za jeden ze stavebních kamenů pro změnu v textilním průmyslu. Textilní strategie EU zahrnuje pobídky pro pěstování ekologické bavlny. Kvalitní oděvy z tohoto materiálu by měl kupující nosit déle a měly by být vhodné i pro druhé použití.

Kromě toho se doporučuje nakupovat méně a cíleněji kvalitní oděvy, které splňují vysoké ekologické a sociálně-etické požadavky a které lze po opotřebení opravit. To by mohlo pomoci vyhnout se velkému množství oděvního odpadu, který se ze západních zemí posílá do rozvojových zemí jako „dary oděvů“ a ničí tamní domácí textilní trh.

Rooijen doufá, že nařízení EU podnítí technologický vývoj v oblasti recyklace vyřazených bavlněných oděvů. Technologie pro tento účel již na trhu existují, ale nejsou průmyslově využívány a propagovány, kritizoval. Celkově je míra recyklace znepokojivě nízká, vysvětluje odborník na módu.

etg

Související články

Přečtěte si také

Karel Řehka
Armáda komentuje vyšetřování sběru dat Vojenskou policií, poslanec Růžička chce vidět spis

Generální štáb Armády ČR potvrdil, že převzal spis k vyšetřování armádního cvičení sběru dat z civilních cílů a že byl postoupen ke kázeňskému projednání. Poslanec Růžička jej chce vidět.

Havlíček: První malý modulární reaktor v Česku může být v Moravskoslezském kraji

První malý modulární reaktor v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035. Novinářům to dnes na konferenci Strojírenství Ostrava 2026 řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Zdenek Poul
Dodavatel dronů FPV Space dvakrát neuspěl u Ústavního soudu kvůli vyšetřování Vojenské policie, obvinění odmítá jako účelová

Dodavatel Skupiny D, firma FPV Space, se ohradila proti prohlídce prostor a zmrazení financí na jejich účtu u Ústavního soudu. Jedná se o případ podezření z „vyvádění peněz“ ze sbírky Nemesis.

Soud zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Parkanové kvůli nezákonnému stíhání v kauze CASA

Pražský městský soud dnes pravomocně zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté nezákonné trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA

Tři během několika týdnů. Na Milion chvilek míří žaloba místopředsedy Trikolory

Proti spolku Milion chvilek podnikly právní kroky už tři osobnosti. Kromě Vachatové a Bystroně informoval o podání žaloby i místopředseda Trikolory kvůli neoprávněnému použití jím pořízené fotografie.

Komunistický režim v Číně omezil přístup médií při Trumpově návštěvě

Čína odepřela vstup do země zaměstnancům Epoch Media Group a dalším zhruba 20 členům tiskového sboru Bílého domu při příležitosti Trumpovy návštěvy.

Brněnští vědci popsali bod zlomu při vývoji buňky, který by mohl pomoci při výzkumu rakoviny

Vědci z brněnských výzkumných pracovišť popsali klíčový moment, který rozhoduje o dalším vývoji v buňce.

Karel IV. a Paříž: Proč byl český král intelektuálním gigantem své doby?

Přesně před 710 lety se narodil Karel IV., jeden z nejvýznamnějších panovníků vrcholného středověku vůbec. Jak se ale stal tak jedinečným vládcem?

Hrad Tratzberg: Živoucí legenda v tyrolských Alpách

Tyrolský hrad Tratzberg okouzluje gotickými sály, renesanční výzdobou i virtuální cestou do minulosti za vlády Habsburků.