S ohlédnutím za Konzervativním kempem, který 12. října pořádala Společnost pro obranu svobody projevu, přinášíme stále aktuální téma energetiky a tzv. Zeleného údělu neboli Green Dealu. Jak se na něj dívá europoslanec Alexandr Vondra (ODS), předseda Motoristů Petr Macinka a bývalý ředitel Pražské plynárenské Pavel Janeček, a co doporučují?
Panel s titulem „Hoří klima? Bez energie není civilizace. Lze ještě zvrátit Green Deal?“ moderoval šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek, který podotkl, že když si četl část webu Evropské komise věnovanou tématu, stálo tam, že „nebude opomenut žádný jednotlivec ani region“. „Ono to zní, jakože to je dobro pro nás, ale mě z toho mrazí,“ dodal.
Následně předal slovo koaličnímu europoslanci Vondrovi, který v úvodu sdělil, že již léta upozorňuje na to, že opatření unie v rámci Green Dealu zdraží všechny základní životní potřeby, a popsal několik kroků, které se u iniciativy v průběhu let odehrály.
„Před těmi šesti lety, kdy architekti Green Dealu rozmýšleli tu strategii, a vlastně mezi lidmi to nebylo urgentní, tehdy jsem slyšel v těch koridorech: ‚Chceme něco udělat,‘“ sdělil Vondra s tím, že v tehdejších průzkumech veřejného mínění nebyla klimatická změna vnímána jako problém.
„Tak spustili akci Greta. To byla prostě záměrně spuštěná PR akce, která zhysterizovala západní evropskou veřejnost,“ dodal s tím, že poté „začali konat“ a „přišli s tou strategií“.
Ta dle něj obsahuje mitigační opatření, tedy přímý „boj“ proti CO2 (dekarbonizační legislativy), a adaptační opatření, přičemž mitigační považuje za „hluboce špatnou taktiku“.
„Bylo evidentní a je doteď evidentní, že ta mitigační opatření nepřinesou žádný politicky dohledatelný efekt,“ řekl dále a podotkl, že právě tato opatření vyhovovala zemím s jinou průmyslovou strukturou, než je u nás či v Německu.
„Jakmile Green Deal přišel i do té adaptační sféry – lesy, pole, atd. – tak najednou ti, co nás nejvíce mistrovali, Holanďani, Timmermansové, Švédi, Finové a Dánové, se nejvíce začali bouřit,“ protože tato opatření měla značný dopad na jejich ekonomiku. „Na tom se dá krásně ilustrovat, o čem to je,“ dodal Vondra.
Následně označil emisní povolenky za zločin.
„Bylo by krásné to [Green Deal] zítra opustit,“ zamyslel se europoslanec, ale upozornil že 80 % našeho bohatství závisí na exportu, a to především do Evropy. Východisko v podobě restrukturalizace ekonomiky dle něj není nasnadě a prozatím navrhl možnosti, jak negativní dopady minimalizovat.
První je „modlit se, aby vyhrál Donald Trump“, protože v takovém případě dle něj USA od klimatických cílů odejdou, což bude mít dopad i na Evropu. Druhou je „postupná demontáž“ cílů, jako např. v oblasti bezemisní mobility.
Když mluvil o probouzení se zákonodárců v rámci dopadů Green Dealu na stav ekonomiky, Vondra zavtipkoval, že jej oslovili dva „zelení“ europoslanci s tím, „že by bylo lepší přestat používat v Green Dealu to ‚zelený‘, že to těžce poškozuje jejich politickou značku“.
Další v pořadí pohovořil Petr Macinka, který působí i v Institutu Václava Klause.
„Zelený úděl a zelená politika jsou nástroje evropské radikální levice, které jí mají zajistit dostatek prostředků pro nový, gigantický, přerozdělovací, v podstatě socialistický koncept, v jehož rámci má dojít k násilné převýchově celé společnosti za její vlastní peníze,“ sdělil na úvod a dodal: „Aby to lidé lépe přijali, tak se tady falešně žongluje z termíny, jako je ochrana přírody, ačkoliv v boji s klimatem s ochranou přírody absolutně nesouvisí, mrzačí se pojem demokracie.“
Dodal, že ono mrzačení demokracie vychází z toho, že menšiny se snaží řídit většinu, a jedním z účinných nástrojů, které k tomu mají používat, je „zbavit normálního člověka kořenů a společenské kotvy“, „vnucování mu pocitu viny a studu“ a pocitu „nutnosti se z něj nějakým způsobem vykoupit“.
Následně přešel k tomu, že Green Deal označil za náboženství. S odvoláním se na českého fyzika Luboše Motla, který v tomto směru podle něj „trefně“ ono náboženství popsal, citoval: „Globální oteplování má svůj prvotní hřích, má své kazatele, má své kacíře, má své pokání, odpustky, a dokonce i konec světa.“
Ten prvotní hřích podle Macinky vznikl tak, že „klimaičtí evangelisté“ vyňali ze středobodu člověka a nahradili ho planetou a její záchranou, čímž se stal člověk škůdcem – a tak vznikl onen prvotní hřích a útok na svobodu a kapitalismus.
Jako poslední vystoupil Pavel Janeček, který si přinesl „rekvizitu“ v podobě flašky peprmintky (zelené) a její pití přirovnal ke Green Dealu.
„Když se napijete trošku, tak najednou zjistíte, že je to sladký, je to fajn. Když toho vypijete víc,
ten život si maličko osladíte. Ale ta kocovina, ano, musí být pekelná.“
Energetika by dle něj neměla být vystavena volném trhu. Zavzpomínal, že do roku 2002 byla veřejnou službou a cena za jednu kilowatthodinu byla jedna koruna. Podotkl, že v současnosti „vyrábíme elektrickou energii někde za půl koruny a zbytek je emisní povolenka a zisky bank“.
Mezi jeho řešení, která by směřovala ke zlevnění elektřiny pro finální příjemce, patří především vystoupení ze systému povolenek, popř. jejich zafixování, obchodování na burze pouze s přebytky, nezávislost zemí na sestavení vlastního energetického mixu. Vyjmenoval také celou řadu dalších opatření, jako např. vykoupení minoritních akcionářů ČEZ, vytvoření ministerstva energetiky, podporování pouze skutečně environmentálních opatření atd.
