Juraj Skovajsa

30. 10. 2024

S ohlédnutím za Konzervativním kempem, který 12. října pořádala Společnost pro obranu svobody projevu, přinášíme stále aktuální téma energetiky a tzv. Zeleného údělu neboli Green Dealu. Jak se na něj dívá europoslanec Alexandr Vondra (ODS), předseda Motoristů Petr Macinka a bývalý ředitel Pražské plynárenské Pavel Janeček, a co doporučují?

Panel s titulem „Hoří klima? Bez energie není civilizace. Lze ještě zvrátit Green Deal?“ moderoval šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek, který podotkl, že když si četl část webu Evropské komise věnovanou tématu, stálo tam, že „nebude opomenut žádný jednotlivec ani region“. „Ono to zní, jakože to je dobro pro nás, ale mě z toho mrazí,“ dodal.

Následně předal slovo koaličnímu europoslanci Vondrovi, který v úvodu sdělil, že již léta upozorňuje na to, že opatření unie v rámci Green Dealu zdraží všechny základní životní potřeby, a popsal několik kroků, které se u iniciativy v průběhu let odehrály.

„Před těmi šesti lety, kdy architekti Green Dealu rozmýšleli tu strategii, a vlastně mezi lidmi to nebylo urgentní, tehdy jsem slyšel v těch koridorech: ‚Chceme něco udělat,‘“ sdělil Vondra s tím, že v tehdejších průzkumech veřejného mínění nebyla klimatická změna vnímána jako problém.

„Tak spustili akci Greta. To byla prostě záměrně spuštěná PR akce, která zhysterizovala západní evropskou veřejnost,“ dodal s tím, že poté „začali konat“ a „přišli s tou strategií“.

Ta dle něj obsahuje mitigační opatření, tedy přímý „boj“ proti CO2 (dekarbonizační legislativy), a adaptační opatření, přičemž mitigační považuje za „hluboce špatnou taktiku“.

„Bylo evidentní a je doteď evidentní, že ta mitigační opatření nepřinesou žádný politicky dohledatelný efekt,“ řekl dále a podotkl, že právě tato opatření vyhovovala zemím s jinou průmyslovou strukturou, než je u nás či v Německu.

„Jakmile Green Deal přišel i do té adaptační sféry – lesy, pole, atd. – tak najednou ti, co nás nejvíce mistrovali, Holanďani, Timmermansové, Švédi, Finové a Dánové, se nejvíce začali bouřit,“ protože tato opatření měla značný dopad na jejich ekonomiku. „Na tom se dá krásně ilustrovat, o čem to je,“ dodal Vondra.

Následně označil emisní povolenky za zločin.

„Bylo by krásné to [Green Deal] zítra opustit,“ zamyslel se europoslanec, ale upozornil že 80 % našeho bohatství závisí na exportu, a to především do Evropy. Východisko v podobě restrukturalizace ekonomiky dle něj není nasnadě a prozatím navrhl možnosti, jak negativní dopady minimalizovat.

První je „modlit se, aby vyhrál Donald Trump“, protože v takovém případě dle něj USA od klimatických cílů odejdou, což bude mít dopad i na Evropu. Druhou je „postupná demontáž“ cílů, jako např. v oblasti bezemisní mobility.

Když mluvil o probouzení se zákonodárců v rámci dopadů Green Dealu na stav ekonomiky, Vondra zavtipkoval, že jej oslovili dva „zelení“ europoslanci s tím, „že by bylo lepší přestat používat v Green Dealu to ‚zelený‘, že to těžce poškozuje jejich politickou značku“.

Další v pořadí pohovořil Petr Macinka, který působí i v Institutu Václava Klause.

Petr Macinka. (S laskavým svolením SOSP)

„Zelený úděl a zelená politika jsou nástroje evropské radikální levice, které jí mají zajistit dostatek prostředků pro nový, gigantický, přerozdělovací, v podstatě socialistický koncept, v jehož rámci má dojít k násilné převýchově celé společnosti za její vlastní peníze,“ sdělil na úvod a dodal: „Aby to lidé lépe přijali, tak se tady falešně žongluje z termíny, jako je ochrana přírody, ačkoliv v boji s klimatem s ochranou přírody absolutně nesouvisí, mrzačí se pojem demokracie.“

Dodal, že ono mrzačení demokracie vychází z toho, že menšiny se snaží řídit většinu, a jedním z účinných nástrojů, které k tomu mají používat, je „zbavit normálního člověka kořenů a společenské kotvy“, „vnucování mu pocitu viny a studu“ a pocitu „nutnosti se z něj nějakým způsobem vykoupit“.

Následně přešel k tomu, že Green Deal označil za náboženství. S odvoláním se na českého fyzika Luboše Motla, který v tomto směru podle něj „trefně“ ono náboženství popsal, citoval: „Globální oteplování má svůj prvotní hřích, má své kazatele, má své kacíře, má své pokání, odpustky, a dokonce i konec světa.“

Ten prvotní hřích podle Macinky vznikl tak, že „klimaičtí evangelisté“ vyňali ze středobodu člověka a nahradili ho planetou a její záchranou, čímž se stal člověk škůdcem – a tak vznikl onen prvotní hřích a útok na svobodu a kapitalismus.

Jako poslední vystoupil Pavel Janeček, který si přinesl „rekvizitu“ v podobě flašky peprmintky (zelené) a její pití přirovnal ke Green Dealu.

Greendealovská peprmintka. (Juraj Skovajsa / Epoch Times)

„Když se napijete trošku, tak najednou zjistíte, že je to sladký, je to fajn. Když toho vypijete víc,
ten život si maličko osladíte. Ale ta kocovina, ano, musí být pekelná.“

Energetika by dle něj neměla být vystavena volném trhu. Zavzpomínal, že do roku 2002 byla veřejnou službou a cena za jednu kilowatthodinu byla jedna koruna. Podotkl, že v současnosti „vyrábíme elektrickou energii někde za půl koruny a zbytek je emisní povolenka a zisky bank“.

Mezi jeho řešení, která by směřovala ke zlevnění elektřiny pro finální příjemce, patří především vystoupení ze systému povolenek, popř. jejich zafixování, obchodování na burze pouze s přebytky, nezávislost zemí na sestavení vlastního energetického mixu. Vyjmenoval také celou řadu dalších opatření, jako např. vykoupení minoritních akcionářů ČEZ, vytvoření ministerstva energetiky, podporování pouze skutečně environmentálních opatření atd.

Související články

Přečtěte si také

V neděli skončí regulace cen pohonných hmot, oznámila Schillerová

Schillerová dnes po jednání vlády uvedla, že nepodala návrh na prodloužení regulace cen pohonných hmot, který vláda zavedla v dubnu kvůli krizi v Íránu. Od pondělí budou podléhat tržním mechanismům.

ČR zahájí s Rolls-Royce přípravu malých reaktorů v Dětmarovicích a Tušimicích

V ČR plánuje energetická společnost ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR, v níž česká firma drží asi pětinový podíl, postavit až tři gigawatty malých modulárních reaktorů.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy.

Němečtí politici varují před možnými íránskými útoky v západní Evropě, včetně Německa

Němečtí politici varují před možnými íránskými útoky v Německu. K útokům na západní politiky, včetně německého kancléře Friedricha Merze, vyzývá nedávný příspěvek v íránském deníku Hamšahrí.

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům umělé inteligence

Vědci z oboru a ekonomové ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, avšak v mnohem kratším časovém období.

Více elektřiny místo uhlí a plynu: EU chce urychlit elektrifikaci členských zemí

Evropská komise chce urychlit elektrifikaci EU a zvýšit podíl elektřiny v dopravě, vytápění i průmyslu. Do roku 2030 má dosáhnout 32 procent.

Proti osamělosti: Čínská firma představila humanoidního „emocionálního“ robota jako každodenního společníka

Nedávno byl představen robot s realistickou silikonovou kůží, který má vypadat a chovat se jako člověk. Je vybaven „emoční umělou inteligencí“ a má sloužit jako každodenní psychologický společník pro domácí použití.

Kde trávili starověcí Římané dovolenou? 

Římská letní sídla sloužila jako útočiště před městským ruchem i jako centra hospodářství. Dnes jejich ruiny lákají turisty i badatele k objevování dědictví římské civilizace.

„This Ordinary Thing“: Příběhy těch, kteří jednali spravedlivě

Dokument připomíná lidi, kteří za holocaustu riskovali vlastní život, aby zachránili druhé – prostě proto, že to považovali za správné.