Jihokorejští protikorupční vyšetřovatelé dnes požádali o vydání zatykače na prezidenta Jun Sok-jola, který by jeho vazbu mohl prodloužit až na 20 dní. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tým Úřadu pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO).
Prezidenta, který byl zbaven pravomocí poté, co se v prosinci pokusil o vyhlášení stanného práva, ve středu zadrželi vyšetřovatelé CIO a vzali do vazby. Zadržovat ho ale mohou jen 48 hodin – a tento termín vyprší dnes večer ve 21:05 místního času (13:05 SEČ).
CIO vede s jihokorejskou policií a armádou vede společné vyšetřování, zda bylo vyhlášení stanného práva 3. prosince pokusem o vzpouru.
Jun se ve středu stal prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby poté, co vyšetřovatelé za úsvitu provedli razii v jeho rezidenci v Soulu. Ústřední okresní soud v Soulu ve čtvrtek zamítl návrh Junových právníků, kteří zpochybňovali zákonnost zatčení.
O Junově budoucnosti coby prezidenta nezávisle na vyšetřování CIO jedná Ústavní soud, který má 180 dní, aby rozhodl, zda potvrdí rozhodnutí jihokorejského Národního shromáždění a trvale Jun Sok-jola zbaví prezidentské funkce.
Zneužití funkce a organizování vzpoury patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Příprava vzpoury je v Jižní Koreji trestný čin, za který hrozí doživotní vězení nebo technicky dokonce trest smrti. Poslední popravy byly v Jižní Koreji vykonány v roce 1997 za takové trestné činy, jako je vražda.
Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Pravomoce hlavy státu nyní vykonává úřadující prezident Čche Sang-mok.
