To, zda Spojené státy vůči Evropské unii zavedou cla, případně jak velká, bude záležet i na jiných otázkách, například na obchodní politice EU vůči Číně. V rozhovoru s ČTK to uvedl Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec v USA či ředitel Knihovny Václava Havla.
Nový americký prezident Donald Trump dnes v noci opět pohrozil zavedením nových cel na dovoz z EU. Činil tak i před pondělní inaugurací, pokud nebudou členské země unie dovážet z USA více ropy a plynu. Trump rovněž nyní uvedl, že jeho administrativa zvažuje, že od 1. února uvalí nové desetiprocentní clo na dovoz z Číny.
Podle Žantovského stále existuje prostor k jednání. „To, zda USA cla vůči EU zavedou, a jak velká, bude zcela jistě záležet i na jiných otázkách, například na obchodní politice EU vůči Číně,“ poznamenal.
Obchodní spory vedl Trump s EU také během svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
Trumpův další plán na přejmenování Mexického zálivu na Americký nemá podle Žantovského dopady na jiné státy. „Ve Spojeném království se kanálu La Manche také říká odjakživa English Channel a napětí to nezpůsobuje,“ uvedl. USA si podle Trumpa také vezmou zpět Panamský průplav. „Něco takového by jistě vzbudilo odpor nejen v Panamě, ale v celé Latinské Americe,“ podotkl Žantovský.
Trump zhruba před týdnem také nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Grónska. V inauguračním projevu se však o tom nezmínil. „Konečně mlčení o Grónsku naznačuje, že to nejspíš bude za Trumpa téma americké zahraniční politiky, ale ne zatím specifická politika. V Grónsku proběhne referendum o nezávislosti a grónští představitelé dávají najevo, že se do té doby nechtějí ohledně budoucích vztahů s USA jednoznačně zavazovat,“ podotkl diplomat.
Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.
Leitmotivem nové administrativy bude podle Žantovského snaha zadržovat čínskou rozpínavost v obchodním i vojenském smyslu. „Střet amerických a čínských zájmů se rýsuje už dlouho a nezávisí tolik na jednotlivých politicích, ba ani na tom, kdo je právě v Bílém domě, alespoň ne zcela,“ podotkl.
„Představitelé Trumpovi blízkých obchodních kruhů, např. Elon Musk, mohou naproti tomu mít větší zájem na volném obchodu s Čínou. V Trumpově projevu ale zazněly i známky velmocenské politiky, která by mohla vést k dohodě USA, Číny a Ruska na úkor ostatních zemí. To bychom bolestivě pocítili i my,“ doplnil.
