Město Curych si stanovilo ambiciózní klimatické cíle a do roku 2040 se chce stát klimaticky neutrálním. K tomu musí přispět i zbývajících 14 městských farem, kde krávy musí uvolnit cestu klimatu. Kritici hovoří o groteskních opatřeních a nadbytečném mikromanagementu.
Ačkoli je Curych jako ekonomický motor Švýcarska spojován především s bankami nebo technologickými společnostmi ze Silicon Valley, v městské aglomeraci Curychu je kolem třiceti farem, z nichž některé patří městu. Tyto farmy se teď staly středem zájmu bojovníků proti klimatickým změnám. Zvířata mají být odstraněna jako příspěvek k dosažení nulových emisí.
Městská rada v Curychu zveřejnila „plán ochrany klimatu“, 76stránkový dokument s nástinem opatření proti vypouštění skleníkových plynů. Opatření se mají mimo jiné dotknout i 14 městských farem, respektive jejich krav. Protože krávy uvolňují do ovzduší metan, chce se město pokud možno vyhnout tomu, aby se dobytek v oblasti nacházel. V budoucnu prý budou preferovány koncepce „s omezeným chovem zvířat nebo bez něho“. To však klimatickým bojovníkům nestačí.
Podle zveřejněného plánu ochrany klimatu chce Curych také pomáhat se snižováním spotřeby masa na obyvatele. Místo jednoho kilogramu masa týdně to má být do roku 2040 jen 330 gramů. Město toho chce docílit prostřednictvím „osvětových kampaní“, „poradenských služeb“ a zavedením diskuzí o „udržitelné výživě“ na školách.
„Klimatické pošťuchování začíná u nejmladších dětí,“ píše zpravodajský server NZZ a dodává, že plánem je „státem organizovaná změna chování“. K dosažení cíle se používá mnoho zdrojů. Na problematice teď prý nepřetržitě pracují desítky zaměstnanců magistrátu. Curych každý rok investuje půl miliardy švýcarských franků (13,3 miliardy korun), aby se do roku 2040 stal klimaticky neutrálním.
Rozumná strategie, nebo přehnaná regulace?
Jakkoli jsou finanční a personální výdaje v Curychu velké, podíl Švýcarska na globálních emisích CO₂ je zanedbatelný, méně než 0,1 procenta. Vliv Curychu je přirozeně ještě zanedbatelnější. Zemědělství, včetně všech krav, tvoří méně než jedno procento emisí v Curychu, píše NZZ.
Nezdá se však, že by cokoliv z toho magistrát v Curychu zajímalo. Místo toho, posedlost městských ochránců klimatu detaily nezná mezí, což vede ke „groteskním opatřením“, komentuje Weltwoche. NZZ to považuje za projev „mikromanagementu“, kterým se město snaží řídit soukromé aspekty života jeho obyvatel včetně stravování nebo spotřeby.
Švýcarsko je opakovaně popisováno jako nejliberálnější země v Evropě, jejíž produkty se vyznačují vysokou kvalitou. Výroba mléka se stala nejdůležitějším odvětvím švýcarského zemědělství. Je to proto, že Švýcarsko má hodně zeleně, a tudíž i krmiva pro krávy. V alpské republice je téměř 20 tisíc chovatelů krav, které ročně vyprodukují téměř čtyři miliardy litrů mléka. Produkce mléka zůstala v průběhu let stabilní, i když počet dojnic v posledních letech mírně poklesl. Z celkové populace skotu čítající přibližně 1,5 milionu zvířat bylo v roce 2023 celkem 672 492 dojnic.
Kráva jako zabiják klimatu?
Zatímco ve Švýcarsku se většina z těchto krav stále nevinně pase na alpských pastvinách a plánované vyhoštění zvířat z curyšských farem je ojedinělým případem, jinde v Evropě je dobytek ohrožen. Jako důvod se uvádí také boj proti oteplování planety.
Chovem hospodářských zvířat se uvolňuje skleníkový plyn metan, který vzniká při trávení rostlinné potravy. „Dobytek ho doslova říhá a prdí do atmosféry,“ uvádí německý televizní kanál ARD Alpha a tvrdí, že prdění dobytka přispívá ke globálnímu oteplování víc než oxid uhličitý. „Metan je desetkrát až dvacetkrát horší pro klima než CO₂,“ konstatuje.
Pro klima všechno: Od dánské daně za prdy po irské plány na porážku
V boji proti takzvaným klimatickým změnám, které podle mainstreamového narativu způsobuje svým působením člověk, jsou stále častěji obětovány krávy. V Irsku se v roce 2023 dokonce diskutovalo o vybití asi 200 tisíc kusů dojnic (10 procent stáda) do roku 2025, aby byly splněny klimatické cíle. Vláda nakonec od této iniciativy v dubnu 2024 oficiálně odstoupila.
Dánsko naopak plánuje problém řešit zdaněním. Bulvární deník Bild nazval uhlíkovou daň na hospodářská zvířata plánovanou od roku 2030 „daň z prdů“. Dánská daň se týká nejen 1,5 milionu skotu v zemi, ale také prasat, ovcí a koz. Zdanění má pomoci dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045.
Nizozemská vláda oznámila v roce 2021 plán na výrazné snížení počtu hospodářských zvířat jako součást strategie ke snížení emisí dusíku. Do listopadu 2023 se do vládního programu kompenzací za uzavření farem s hospodářskými zvířaty podle serveru Euronews zaregistrovalo přes 700 farmářů.
Tato opatření se setkala s velkým odporem ze strany farmářů a masovými protesty, z nichž nakonec vzešlo politické uskupení Hnutí farmářů a občanů. To se v roce 2024 stalo součástí pravicové koalice a její zástupkyně Femke Wiersmaová ministryní zemědělství. Ve své funkci zastavila plány na snižování emisí v zemědělství v chráněných oblastech, ovšem soud v lednu 2025 její rozhodnutí zrušil. Politička momentálně zvažuje odvolání.
– etg –