Sněmovní Výbor pro mediální záležitosti si na své dnešní jednání pozval zástupce vládního Odboru strategické komunikace státu (Stratkom). Předseda Patrik Nacher chtěl po Otakarovi Foltýnovi vědět, co je úkolem odboru, co má v plánu a co vykonává. Řeč přišla i na komunikační karty a „svině“.
Nacher (ANO) na úvod řekl, že chce pochopit činnost Stratkomu. Poté adresoval strategickému koordinátorovi odboru sérii dotazů. Jaký je koncept strategické komunikace, priority a plány – konkrétně? Jaký je rozdíl mezi odborem komunikace vlády a Stratkomem a jaká je tedy přidaná hodnota komunikace a kampaní Stratkomu?
Spíše než konkrétně odpověděl Foltýn obecně. Smysl Stratkomu dle něj vychází z čl. 17 Listiny základních práv a svobod a v rámci toho má komunikovat všem společná témata opřená o základní hodnoty státu jako suverenita, demokracie, spravedlnost, důstojnost, tolerance. Přitom odmítl, že komunikace by měla být „politická PR“ nakloněná nějakým stranám či vládě jako takové. Dosavadní činnost odboru je dle něj s tímto v souladu.
Dotaz předsedy výboru směřoval i na roušku tajemství kolem identity zaměstnanců Stratkomu, kdy Nacher zdůraznil, že Foltýn odmítl sdělit jejich jména, a celou situací se bude zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) kvůli možnému rozporu se zákonem.
„Není fakt lepší v rámci té transparentnosti a naplnění těch cílů, o kterých mluvíte, normálně zveřejnit, kdo tam pracuje, aby nevznikaly ty pochyby?“ zeptal se Nacher.
Foltýn odpověděl, že i pro něj by bylo zveřejnění jmen jednodušší. Nicméně, dle něj „existují právní důvody proto, aby zveřejněna nebyla“. Dodal také, že jsme v době informační války a to, co snáší na sociálních sítích on, by pak snášeli i zaměstnanci. Zdůraznil že je „povinný se za ty lidi postavit“. Nabídl, že jména poskytne např. mediálnímu výboru, aby se předešlo pochybnostem. A v případě rozhodnutí ÚOOÚ je zveřejní. Dodal ale, že v takovém případě budou zaměstnanci odboru čelit šikaně a nikdo tam nebude chtít pracovat.
Opoziční poslanci Marcel Dlask (SPD) a Igor Hendrych (ANO) otevřeli otázku komunikační karty, kterou Stratkom nedávno zaslal poslancům a vůči které někteří vyjádřili negativní vnímání.
„Nevidím na tom nejmenší nesoulad s demokracií,“ komentoval Foltýn s tím, že v tomto projektu nebyl žádný záměr nucení někoho k názoru. Navrhl, že karty zasílat nemusí, ale pokud budou poslanci chtít navrhnout všem přijatelnou formu, můžou v kartách pokračovat. Kartu k Palachovi dělal jeden z referentů a Foltýn ji dostal k odsouhlasení.
Koaliční poslanci jako Jan Jakob (TOP09) či Petr Letocha (STAN) naopak činnost Stratkomu, včetně karty, ocenili. Jan Lacina (STAN) navíc pochválil kampaň k propagaci české vlajky, neboť pozoruje, že žijeme v době, kdy jsou pojmy jako vlajka nebo mír vyprázdněné pojmy a když se ztratí jejich význam, ztratí se společnost. „To co děláte, je naprosto zásadní,“ adresoval Foltýnovi. To kvitoval i Petr Bendl (ODS), který sdělil, že mu léta na farmě visí česká vlajka a v čase vnímá její negativní konotaci.
Proruské svině
Slovo dostal i nečlen výboru Jaroslav Foldyna (SPD), který sdělil, že prakticky nesouhlasí s ničím, co Foltýn na výboru řekl, a otevřel jeho starší kontroverzní výrok: „Proč někdo vůbec může obdivovat, omlouvat, anebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zrůdný režim, jako je třeba současný Putinův režim? Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění, anebo mají jenom životní smůlu, anebo jsou to prostě jenom svině.“
„Já jsem podle toho, co říkáte, svině,“ domnívá se Foldyna, který popsal perzekuci jeho rodiny za komunistického režimu a připodobnil Foltýnovu rétoriku k té době. Foltýn tehdy dodal, že kolem takových lidí je potřeba vykopat příkop. Foldynu zajímalo, jakou konkrétní formu by ten příkop měl mít.
„Žádného konkrétního člověka jsem neoznačil za svini, oni se přihlásili sami. Ale to je jejich problém,“ sdělil na úvod v odpovědi Foltýn a později konkretizoval, že má na mysli „virtuální příkop“.
Foldyna dále sdělil, že je potřeba diskuze vést, a ne je upravovat. „Lidé se začínají bát říkat pravdu,“ míní.
Nacher následně popsal situaci, jak dochází ke spojování dvou nesouvisejících témat k tomu, že je někdo označován za proruského, což uvedl na příkladu nesouhlasného názoru na „manželství pro všechny“.
Foltýn míní, že problémem jsou emocionální témata, které prororuské weby emocionálně vybičovávají. Nacher ale oponoval, že neovlivní, čemu se ruské weby věnují. Foltýn pak vyjádřil soukromý názor, že je potřeba si uvědomit, že kdokoliv veřejně víc viditelný se stává cílem anebo nástrojem.
DSA a registrace na sociálních sítích
Místopředsedkyně výboru Milada Voborská (STAN) otevřela otázku usměrnění sociálních sítí registracemi. Problém anonymity připustil i Nacher.
Dle Foltýna je anonymita obrovský problém neřešitelný na úrovni republiky kvůli chybějícímu lokálnímu zastoupení firem vlastních platformy. Algoritmy navíc dle něj uměle amplifikují radikálnější názory na rozdíl od běžné komunikace.
Vyjádřil se krátce i k evropské legislativě DSA, která dle něj svobodu projevu nezpřísňuje a naopak ji chrání.
Audio záznam jednání (zhoršená kvalita)
