Úřad Národní rozpočtové rady vydal novou studii hodnotící „dopad pandemie covidu-19 na veřejné výdaje na zdraví“. Vypuknutí pandemie podle studie nepřekvapivě „v roce 2020 způsobilo obrovský tlak na veřejné finance, včetně nárůstu výdajů na zdraví“. Výdaje se však po skončení pandemie nevrátily na původní úroveň.
Cílem studie je, podle její autorky Lenky Lakotové ze sekce Makroekonomických a fiskálních analýz, „podrobně analyzovat výdaje na zdraví tak, aby bylo možné rozklíčovat konkrétní položky, jejichž hodnoty přetrvávají na vyšší úrovni oproti původním před-covidovým hodnotám“.
Studie se zaměřuje výhradně na výdaje na zdraví financované z veřejných zdrojů za použití „nejaktuálnějších dostupných dat“. Níže uvádíme některé její závěry.
Míra výdajů na zdraví
Česká republika patří podle studie z hlediska mezinárodního srovnání „mezi země s nejvyšším nárůstem výdajů na zdraví při srovnávání období před a po pandemii“. Výdaje sektoru vládních institucí na zdraví vzrostly v ČR přibližně o 1 procentní bod HDP, zatímco průměrný nárůst EU činí 0,6 procentního bodu HDP, uvádí studie.
Zvýšily se především výdaje na péči poskytovanou v nemocnicích – lůžkovou a ambulantní péči nebo léčivé přípravky.
Níže uvedené grafy ukazují vývoj míry výdajů na zdraví v poměru k HDP za období 2014 až 2023. První graf zahrnuje výdaje za sektor vládních institucí a druhý zahrnuje pouze výdaje za podsektor zdravotních pojišťoven.
„Je patrné, že v období od roku 2014 do roku 2019, tedy v období před vypuknutím pandemie covid-19, byl celkový podíl výdajů na zdraví na HDP přibližně konstantní,“ uvádí studie. „Mezi lety 2019 a 2021 došlo k prudkému růstu výdajů na zdraví u fondů sociálního zabezpečení o 1,2 procentního bodu. V roce 2022 a 2023 výdaje sice poklesly, ovšem zůstaly o 0,6 procentního bodu vyšší než před vypuknutím pandemie v roce 2019.“
Za co platí pojišťovny nejvíce
Nárůst výdajů na zdraví je podle studie tvořen „hlavně vyššími výdaji na poskytovanou péči o pacienty“, přičemž nárůst výdajů zdravotních pojišťoven byl „primárně způsoben zvýšením nákladů lůžkové péče poskytované v nemocnicích“.
Tyto náklady podle studie vzrostly:
- lůžková péče o 0,33 procentního bodu HDP
- ambulantní péče a léčivé přípravky o 0,15 procentního bodu HDP
- následná a dlouhodobá lůžková péče o 0,05 procentního bodu HDP
Zvýšily se tedy především výdaje na péči poskytovanou v nemocnicích.
Zisky nemocnic stoupají, pojišťovny mají problémy
Zatímco před vypuknutím pandemie vykazovaly nemocnice podle studie pouze „nízké zisky či dokonce ztráty“, po roce 2019 podle analýzy „dosahují kladného výsledku hospodaření v řádu několika miliard korun“.
Z podrobné analýzy nákladů nemocnic nakonec vyplývá, že nejvíce vzrostly osobní náklady a náklady na spotřebu materiálu, konkrétně na léčiva.
Zatímco před vypuknutím pandemie vykazovaly nemocnice pouze nízké zisky či dokonce ztráty, po roce 2019 dosahují kladného výsledku hospodaření v řádu několika miliard.
„Dopady pandemie covid-19 se mimo jiné projevily ve vyšších ziscích nemocnic. To může být problematické,“ uvádí studie. „Především z důvodu, že zdravotní pojišťovny vykazují aktuálně i podle předpokládaného vývoje deficitní výsledky hospodaření, a v blízké budoucnosti jim tak hrozí finanční problémy.“
Výdaje zdravotních pojišťoven není možné pokrýt prostředky z vybraného pojistného, a proto Ministerstvo zdravotnictví vydalo na rok 2025 novou „Úhradovou vyhlášku“, která je podle studie „koncipována velmi restriktivně“. To má dle studie v následujících letech zisky nemocnic opět „vrátit na úroveň před vypuknutím pandemie“ a „snížit finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny“.
Populace nemocnější než před pandemií?
Studie, kromě ekonomických ukazatelů, také napovídá, že stoupá počet obyvatel v nemocniční péči, který je stále vyšší než před pandemií. Samozřejmě příčiny toho nejsou ze studie jasné.
