Insolvence v Německu jsou v současné době na „výrazně vyšší úrovni“. Ve třetím čtvrtletí byl jejich počet vyšší než kdykoli od roku 2010, kdy vypukla finanční krize. Vyplývá to z nejnovějšího vývoje insolvencí, který zveřejnil Leibnizův institut pro hospodářský výzkum v Halle (IWH).
Jen v září 2024 muselo v Německu podat insolvenční návrh 1 303 osobních nebo kapitálových společností. Vyplývá to z nejnovějšího vývoje insolvence Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH). Ve srovnání s předchozím měsícem to představuje nárůst o pouhá dvě procenta.
Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku se však jedná o nárůst o 28 %. V porovnání se zářijovým průměrem let 2016 až 2019 před koronavirem je to dokonce o 44 % více.
IWH vykazuje výrazný nárůst pro Bavorsko a Bádensko-Württembersko
Při pohledu na údaje za třetí čtvrtletí vypadá situace ještě znepokojivěji. S 3 991 insolvencemi podniků bylo v tomto období zaznamenáno nové maximum za posledních 14 let. V roce 2010, kdy muselo ve druhém čtvrtletí podat insolvenční návrh 4 071 podniků, se Německo stále nacházelo uprostřed následků světové finanční krize.
Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku došlo k nárůstu o 31 %. Zvláště vysoký nárůst zaznamenaly dvě spolkové země, které jsou obecně považovány za jedny z ekonomicky nejsilnějších v zemi. V Bavorsku činil nárůst insolvencí v letních měsících 56 % a v Bádensku-Württembersku 42 %.
Nárůstem o 69 % byl nejvíce postižen sektor nemovitostí, kde došlo k nárůstu platební neschopnosti nebo předlužení. V oblasti „služeb souvisejících s podnikáním“ činil nárůst 31 % a byl téměř třetinový.
Pěticiferný počet zrušených pracovních míst v září
Důvodem k obavám je nejen počet, ale i velikost postižených společností. Jen v září měl tento vývoj dopad na pětimístný počet pracovních míst. Jen v největších deseti procentech podniků bylo dotčeno téměř 23 000 pracovních míst.
Ve srovnání se srpnem 2024 se jednalo o více než 50 % nárůst počtu pracovních míst souvisejících s insolvencí. Při porovnání se stejným měsícem loňského roku došlo dokonce k 75 % nárůstu počtu zrušených pracovních míst. Ve srovnání s pandemií koronaviru je toto číslo třiapůlkrát vyšší. Z hlediska odvětví byly nejvíce postiženy služby související s podnikáním a zpracovatelský průmysl.
V roce 2023 bylo celkově insolvencí dotčeno 10 619 zaměstnanců v osobních společnostech a 152 468 zaměstnanců v obchodních společnostech. Předchozí maximum od roku 2006 bylo zaznamenáno v roce 2009. Tehdy přišlo o práci v důsledku platební neschopnosti osobní společnosti 23 623 osob a 227 190 osob jako zaměstnanci obchodních společností.
IWH očekává další nárůst insolvencí
Vedoucí oddělení pro výzkum insolvence v IWH Steffen Müller hovoří o „výrazně vyšší úrovni“ insolvencí. Částečně je to způsobeno následujícími dopady pandemie koronaviru. V té době se některé podniky ještě dokázaly vyhnout platební neschopnosti nebo předlužení díky vládním programům pomoci.
Příkladem je insolvenční řízení, které nedávno zahájila společnost FTI Touristik. Tato cestovní společnost obdržela v období koronaviru státní podporu v celkové výši téměř 600 milionů eur. V Bitterfeldu-Wolfenu podala počátkem týdne návrh na insolvenci textilní společnost Soex s přibližně 400 zaměstnanci.
Konec fronty však zřejmě ještě není na dohled. Na základě prvních ukazatelů, které používá IWH, očekává Müller, že počty insolvencí budou v příštích měsících nadále stoupat.
Poradce Lindner vidí pokračující „stagnaci prostředí“
IWH pro své analýzy vyhodnocuje insolvenční oznámení německých rejstříkových soudů. Propojuje je s bilančními údaji dotčených společností. Podle IWH trend insolvencí obecně odráží více než 90 % pracovních míst a 95 % pohledávek dotčených podnikovou platební neschopností.
Lars Feld, osobní ekonomický poradce spolkového ministra financí Christiana Lindnera, vidí „toxickou směs zvýšených nákladů“, které zatěžují podniky. Pro RTL a ntv hovořil o strukturálně špatných rámcových podmínkách pro německou ekonomiku. Kromě toho se podle bývalého ekonoma spotřebitelé vyhýbají utrácení, „protože se obávají, co bude v budoucnu“.
V krátkodobém horizontu zlepšení neočekává. I když Německo nezažívá těžkou recesi, ekonomika se nachází ve „stagnujícím prostředí“. Je docela možné, že německá vláda nebo instituty pro hospodářský výzkum své odhady růstu revidují směrem dolů.
–etg–
