Komentář (přepis)
Jedním z témat, které se objevovalo během ledna a znovu i tento týden, je otázka, co dělat s problémem nebo krizí související s šířením jaderných zbraní v Íránu.
A všichni víme, že jsou jen kousíček od získání jaderné bomby. Nedávno bylo oznámeno, že pokud by urychlili zpracování štěpného materiálu, mohli by bombu získat pravděpodobně do měsíce.
Takže co s tím? To mi velmi připomíná Ezopovu bajku o kočce s rolničkou. Pamatujete na tu bajku z dětství, kdy se myši sešly a řekly si: „Kočka nás loví jednu po druhé. Musíme jí pověsit rolničku na krk, aby nás to varovalo.“ Všichni souhlasili, že je to skvělý nápad. Dalším bodem jednání myšího shromáždění však bylo: kdo té kočce onu rolničku zavěsí?
K čemu se chci dostat, je, že Evropané, a myslím, že i Číňané a Rusové, nechtějí mít u svých hranic jaderný Írán. Američané, Izraelci – všichni vědí, že tento teokratický režim by neměl jadernou bombu získat. Ale kdo mu tedy pověsí rolničku na krk? A to je ta otázka.
Prezident Donald Trump přišel a před pěti lety odstranil hlavního teroristu, Kásima Sulejmáního. Nebál se toho. Na jedné straně tu máme program MAGA s heslem „Amerika na prvním místě“, který upřednostňuje stažení z Blízkého východu a vyhýbání se volitelným vojenským zásahům. A pak je tu odstrašující politika Donalda Trumpa, který zlikvidoval Abu Bakra al-Bagdádího ařídil se zásadou „nejlepší přítel, nejhorší nepřítel“. Možná je tedy pro obnovení odstrašující síly nutné vyslat varovný signál.
Pak tu máme druhý pohled – Írán se v současnosti nachází v ekonomickém chaosu. Nemá dostatek energie. To se může zdát nemožné, protože jde o pátého největšího producenta ropy a zemního plynu na světě. Přesto však nemá dostatek fosilních paliv k provozu svých elektráren a lidé čelí masivním výpadkům elektřiny.
A to přichází v době, kdy všechny jeho teroristické proxy skupiny – Hútíové, Hamás, Hizballáh, Syřané – byly buď zcela zničeny, jsou pod obrovským tlakem, nebo byly natolik oslabeny, že nejsou momentálně operativní.
Otázkou tedy je, zda by bylo nutné bombardovat Írán, když se lidé čím dál více bouří proti režimu a jeho teroristické přidružené skupiny jsou již tak oslabené. Možná by to nebylo nutné, protože Íránci by se mohli vzbouřit sami – podobně jako v roce 2009. Na rozdíl od Baracka Obamy, který Zelenou revoluci ignoroval, by však Donald Trump a Izrael tuto vzpouru podpořili.
Možná by tedy správný přístup příští Trumpovy administrativy byl návrat ke kampani maximálního tlaku, kterou prosazovali Mike Pompeo a Donald Trump. To by znamenalo přísné sankce na vývoz ropy, možná i blokádu, která by zvýšila tlak na režim, až by se ho lidé sami zbavili.
Na druhé straně se objeví argument: „Počkejte chvíli, Írán je zcela bez vzdušné obrany.“ Poprvé v historii je tento režim „nahý“ – není zde Asad, není zde Hizballáh, Hamás ani Hútíové, kteří by mohli jako zástupci zaútočit na Izrael. Možná je tedy tato krátká příležitost k útoku na Írán, protože Izrael v sérii brilantních leteckých operací zničil schopnost Teheránu se bránit. Režim je tedy bez ochrany a buď Spojené státy, nebo Izrael by jej mohly zlikvidovat.
To je tedy další argument.
V případě Izraele vyvstává otázka: Bude ještě někdy taková příležitost odvetně reagovat na 500 dronů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu, které byly vyslány na židovský stát? A nezmizí také okno paměti, tedy povědomí o tom, co Írán udělal? Lidé postupně zapomínají, že Írán vyslal takové množství projektilů proti Izraeli.
Dokázal by tedy Izrael jednak prorazit obranu, uskutečnit týdenní bombardovací kampaň, která by eliminovala hrozbu, a zároveň získat souhlas Trumpovy administrativy?
A nakonec se dostáváme k další neznámé – jaký je skutečný stav íránské jaderné bomby? Logika napovídá, že Írán by nelhal a netvrdil, že bombu nemá, pokud by ji už měl, protože by tak přišel o jakýkoli odstrašující účinek. Většina států spíše tvrdí, že bombu mají, i když ji ještě nemají – viz Saddám Husajn a podobné příklady. Izrael si ale nemůže být jistý. A pokud jde o existenční hrozbu, je třeba mít jistotu na 99,99 procenta.
Sečteme-li všechny tyto známé neznámé, nejmoudřejším postupem by podle mého názoru bylo, kdyby Trumpova administrativa řekla Izraeli:
„Udržíme Čínu stranou, udržíme Rusko stranou. Rozhodnutí je na vás. Na rozdíl od Bidenovy administrativy vám neklademe žádná omezení ohledně vaší reakce a poskytneme vám veškeré potřebné prostředky, ať už jde o munici nebo zpravodajské informace, abyste tuto misi mohli provést, pokud se tak rozhodnete. Pracujeme souběžně na embargu a maximálním tlaku na Írán, ale nemůžeme zaručit, že to bude fungovat včas. Rozhodnutí je na vás. A ať už se rozhodnete jakkoli, Spojené státy vás podpoří.“
Převzato se souhlasem The Daily Signal, publikace The Heritage Foundation.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou stanovisky autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
