V loňském roce se v médiích hojně propíralo téma mařičů energie. Jde o velké stroje, které přetvářejí elektřinu na teplo a to vypouští do vzduchu bez dalšího užitku. Jejich účelem je rychle „spálit“ přebytek elektřiny v síti, aby nebyla narušena potřebná rovnováha mezi výrobou a spotřebou.
Za udržování rovnováhy v síti zodpovídá provozovatel sítě. V Česku je jím státní podnik ČEPS. Ten má zasmluvněny zdroje v rámci tzv. služeb výkonové rovnováhy, které dokáží elektřinu do sítě rychle dodat anebo naopak odčerpat. A právě mařiče jsou velmi efektivní při druhém úkonu. Nicméně, kvůli neúčelnému využívání elektřiny je ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá z možností ČEPSu vyškrtnout.
Neodolatelná přitažlivost mařičů
Mařiče energie jsou podle Adama Kováče z firmy TEDOM, která se specializuje mimo jiné i na vyrovnávání energie v síti, vysoce spolehlivé, protože mají jednoduchou konstrukci, snadno se zapojí, jejich provoz je levný a tudíž může nabídnout nízkou aktivační cenu ve srovnání s ostatními zdroji, které se účastní výkonových služeb.
„Mařiče jsou z našeho pohledu přímou odpovědí na opožděnou legislativu Lex OZE III,“ uvedl Kováč s tím, že malá kapacita bateriových úložišť vedla k tomu, že přebytky v síti není do čeho ukládat.
Tolik oblíbené jsou proto, že jejich pořizovací cena činí 300 tisíc Kč za 1 MW výkonu, pakliže jde o stroje z Číny. Návratnost takové investice je pouhý jeden měsíc, konstatoval Kováč. Stroje větší kvality stojí 1,6 milionu korun s návratností tři měsíce. Přitom jde podle něj o funkčně skvělé zdroje, protože mají velmi svižný náběh a dají se rychle regulovat.
Roční příjmy majitelů mařičů z jejich aktivace činily vloni dle Kováče 4,5 milionu korun. Na dalších 3,75 milionů i pak dle něj mohli přijít díky platbám ČEPSu za jejich rezervaci. „Takže tady se bavíme o nějakých příjmech okolo 9 milionů korun. Pak tady máte čínský mařič za 300 tisíc korun a je vám jasné, proč je to tak oblíbený zdroj,“ sumarizoval problematiku během webináře „Mařiče energie: problém, nebo řešení? Regulace a alternativy v oblasti flexibility energetických“, který proběhl 6. března.
Za rok 2024 jely mařiče přibližně 497 hodin. To znamená, že průměrná aktivační cena činila 16 600 korun za MWh, „což je opravdu hodně“, zmínil Kováč.
Podle něj, přestože mařiče mají i své nevýhody, jako je např. fakt, že elektřinu neukládají na pozdější využití jako baterie ani ji nepřetvářejí na dále upotřebitelné teplo, stále jde o „nejlepší poslední tržní záchranu“. Jako příklad uvedl situaci z Velikonoc roku 2023.
Během Velikonočního pondělí 10. dubna 2023 došlo k mimořádnému přetížení sítě. Kombinace nízké spotřeby elektřiny a vysoké produkce fotovoltaických elektráren způsobila, že provozovatel přenosové soustavy ČEPS byl nucen poprvé v historii dočasně odpojit od sítě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu přibližně 400 megawattů – asi šestinu tehdejšího solárního výkonu v Česku. Přebytek elektřiny nešlo exportovat do zahraničí, kde byly podobné podmínky. Kompenzace majitelům odpojených elektráren za ušlý zisk se odhadovala na jednotky milionů korun.
Nástup baterií
Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT jsou mařiče energie důsledkem chybějící legislativy. Kvůli ní nebyly obnovitelné zdroje energie rozvíjeny společně s bateriovými úložišti a nadbytečnou energii není kam ukládat.
První náprava přišla až s opožděnou implementací evropské směrnici o energetice. Novela energetického zákona, tzv. Lex OZE III, která prošla minulý týden Poslaneckou sněmovnou po přehlasování veta Senátu a čeká nyní jen na podpis prezidenta, zavádí do české energetiky tři nové pojmy často skloňované v evropské legislativě – flexibilita, akumulace a agregace.
FLEXIBILITA – SCHOPNOST MĚNIT VÝROBU A SPOTŘEBU ELEKTŘINY DLE POTŘEB SÍTĚ.
AKUMULACE – UKLÁDÁNÍ ELEKTŘINY K POZDĚJŠÍ SPOTŘEBĚ.
AGREGACE – SDRUŽUJE VÍCE ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A SPOTŘEBU DO JEDNOHO CELKU.
„Schválení novely LEX OZE III je důležitým krokem k moderní, decentralizované a flexibilní energetice. Spotřebitelé získají nové možnosti, jak efektivněji nakládat s elektřinou a snížit své výdaje. Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček 5. března v tiskovém prohlášení.
Poté, co prezident novelu podepíše, nastane lhůta 5 měsíců, kdy ministerstvo průmyslu o obchodu (MPO) připraví předpisy a vyhlášky vztahující se k zákonu, uvedl na zmiňovaném webináři René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Jakmile do služeb výkonové rovnováhy naplno vstoupí bateriová úložiště, změní to podle účastníků webináře trh a mařiče již nebudou mít kvůli vyšším nákladům prostor pro existenci. „Jakmile bude plná aktivace a implementace Lex OZE III“ a vyřeší se technikálie kolem agregace a akumulace, tyto technologie vypadnou z trhu samy, je přesvědčen Neděla.
Petr Foitl, ředitel Solar Global Energy, která provozuje první agregační blok baterií (ČEPS požaduje minimum 1 MW), uvedl, že přes zimu by stačilo mít cca 100 MW akumulace na to, aby se mařiče nevyplatily. Mařiče jsou zatíženy některými náklady, které baterie neplatí, např. poplatek za obnovitelné zdroje.
Foitlova firma měla ze služeb výkonové rovnováhy v měsících listopad a prosinec 2024 příjem kolem 500 tisíc korun za 1 MW kapacity za měsíc. V současnosti společnost agreguje 10 MW bateriových systémů a letos plánuje přidat dalších 100 MW.
Kladivo na mařiče
Bateriím nahraje i další legislativní počin, který se chystá, a to tvrdý zákaz mařičů. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) podal letos pozměňovací návrh k novele Lex Plyn. Podle něj se nebudou mařiče moci účastnit na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS.
„I když se jedná z pohledu podpůrných služeb o kapitálově nejlevnější zařízení pro jejich poskytování, z pohledu hospodaření energií jsou společensky nežádoucí. Důvodem je, že z trhu vytěsňují ta zařízení, která záporné regulační služby taktéž dodávají, současně však energii nemaří, ale jiným způsobem ji účelně využívají,“ uvedl dále ministr a poslanec Lukáš Vlček ve svém návrhu.
Mařiče nedostanou úplnou stopku pro připojování do sítě, pouze se nebudou moci účastnit služeb pro ČEPS. Hospodářský výbor sněmovny návrh jednomyslně schválil 20. února. MPO by rádo vidělo schválení Lex Plyn parlamentem ještě před podzimními volbami, uvedl na webináři Neděla.
Po schválení Lex Plyn přijde vyhláška o tom, které technologie nebudou smět poskytovat služby výkonové rovnováhy, ČEPS následně upraví kodex pro systémové služby a nové tendry už tyto změny zohlední.
Kováč pronesl, že ti, kdo zvažují pořízení mařiče energie ještě předtím, než vstoupí novela v platnost, by na to měli zapomenout. Než by si potenciální majitel zdroj pořídil, prošel certifikací, připojením do sítě a schválením od ČEPS, „už to bude zakázané“. To potvrdil i Neděla z MPO.
„V momentě, když se příjmy z mařičů zakáží, mohou to být příjmy bateriových úložišť,“ řekl Kováč s tím, že bateriová úložiště dávají „větší ekonomický smysl“ a dokáží si na sebe více vydělat.
