Celosvětový objem nesplacených vládních a podnikových dluhopisů loni překročil 100 bilionů dolarů (2,3 biliardy Kč). Vlády a firmy si loni na světových trzích půjčily asi 25 bilionů USD, což je témě trojnásobek částky z roku 2007. Ve své dnešní zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Emise státních dluhopisů v členských zemích OECD loni nadále rostly, i když pomaleji než v roce předchozím. Zvýšené půjčky a vysoké náklady na úvěry způsobily, že se loni zvýšil poměr úrokových plateb k hrubému domácímu produktu (HDP). Tyto dva faktory, spolu se zpomalujícím růstem nominálního HDP, způsobily, že poměr obchodovatelného státního dluhu k HDP poprvé od roku 2020 vzrostl.
V letošním roce emise státních dluhopisů v členských zemích OECD patrně vzrostou na rekordních 17 bilionů dolarů z 16 bilionů USD loni a ze 14 bilionů USD v roce 2023. Zhruba 85 procent emisí připadá pouze na vlády pěti zemí – Spojených států, Japonska, Francie, Itálie a Británie.
V zemích OECD se snížila držba státních dluhopisů centrálními bankami na 19 procent nesplaceného dluhu z 29 procent v roce 2021. Banky prodávaly dluhopisy, které nakupovaly v době pandemie covidu-19. Naopak podíl domácností a zahraničních investorů na držbě dluhopisů vzrostl.
OECD také varovala před vyššími výpůjčními náklady, které zvyšují rizika při refinancování dluhu. Většina současného nesplaceného dluhu je z doby nízkých úrokových sazeb. To znamená, že dluh s nízkou úrokovou sazbou je nahrazován dluhem s vyšší sazbou, a je tedy dražší. V letech 2021 až 2024 vzrostly úrokové náklady jako podíl na HDP z nejnižší na nejvyšší úroveň za posledních 20 let.
OECD upozornila, že dluhopisové trhy byly důležité při podpoře obnovy po globální finanční krizi v roce 2008 a po koronavirové pandemii, kdy poskytovaly kapitál vládám a společnostem. V době krize a pandemie však byla hlavním důvodem snaha podpořit oživení. Tato úloha se podle OECD musí nyní přesunout k financování investic a růstu, což bude představovat náročný úkol, protože míra zadlužení je nyní vysoká. Stále nákladnější hospodářský růst přitom zpomaluje, zatímco geopolitická rizika se zvyšují.
