Izraelský ministr obrany Jisrael Kac řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Děje se tak poté, co Tel Aviv jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás 7. října 2023. Píše o tom agentura AP.
Izrael tvrdí, že potřebuje zóny udržet, aby podobným útokům předešel, ale jejich obsazení vypadá jako učebnicová definice vojenské okupace.
Získání území silou je všeobecně považováno za porušení mezinárodního práva, tedy něco, na co se západní spojenci Izraele opakovaně odvolávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Izrael, který získal území během válek se svými arabskými sousedy v době svého vzniku v roce 1948, říká, že toto je zvláštní případ. Izraelské vlády po desetiletí prohlašovaly, že musí taková území držet kvůli sebeobraně, ale vrátí je v rámci mírových dohod, jako když Izrael vrátil Egyptu poloostrov Sinaj podle dohod z Camp Davidu.
Židovský stát formálně anektoval východní Jeruzalém, stejně jako Golanské výšiny, kterých se zmocnil na úkor Sýrie. Déle než polovinu století okupuje Západní břeh Jordánu, domov přibližně tří milionů Palestinců, a postavil zde osady, ve kterých dnes bydlí přes 500.000 židovských osadníků.
Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Gazy v roce 2005, ale společně s Egyptem zavedl její blokádu, když se Hamás o dva roky později chopil moci.
Ministr obrany Kac ve středečním prohlášení uvedl, že izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Sýrii a Libanonu „v jakékoli dočasné či trvalé situaci“.
Izrael zahájil po předloňském útoku masivní ofenzivu a vytvořil podél hranice širokou nárazníkovou zónu. Minulý měsíc ukončil příměří s Hamásem a od té doby zónu rozšířil, zřídil koridory napříč Pásmem Gazy a obklíčil město Rafáh na jihu.
Podle odborníků nyní Izrael ovládá přes 50 procent Gazy. Kac neupřesnil, o která území jde.
Izrael se měl podle příměří dosaženého s ozbrojeným šíitským hnutím Hizballáh loni v listopadu z Libanonu stáhnout, a to po více než roce bojů. Vojáci ale zůstali na pěti strategických místech podél hranice a pokračují v útocích proti tomu, co Izrael nazývá ozbrojenými cíli.
Když islamističtí povstalci loni v prosinci svrhli syrského prezidenta Bašára Asada, izraelské síly postoupily z Golanských výšin na syrskou stranu nárazníkové zóny, která byla zřízena po válce v roce 1973. Izrael od té doby rozšířil svou kontrolní zónu do nedalekých vesnic, což minulý měsíc vyvolalo střety s tamními obyvateli.
Izrael také opakovaně bombardoval syrské vojenské základy a další cíle, a prohlásil, že nedovolí syrským bezpečnostním silám operovat jižně od metropole Damašku.
Libanon a Sýrie odsoudily zábor jejich území Izraelem jako hrubé porušení jejich suverenity a mezinárodního práva. Jenže ozbrojené síly ani jedné z těchto zemí nejsou schopné své hranice proti Izraeli bránit.
Hizballáh, který vznikl během prvních roků izraelské okupace jižního Libanonu v letech 1982 až 2000, pohrozil obnovením bojů, pokud Izrael nedokončí stažení svých vojáků. Vojenské schopnosti Hizballáhu však byly válkou a pádem Asada, tedy blízkého spojence hnutí, značně vyčerpány.
Je sice nepravděpodobné, že by se Hizballáh vrátil k bojům, pokračující izraelská okupace by ale mohla zkomplikovat snahy Bejrútu vyjednat odzbrojení skupiny.
Palestinci usilují o nezávislý stát ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Gaze, tedy na územích, které Izrael zabral v takzvané šestidenní válce v roce 1967. Dvoustátní řešení je na mezinárodní úrovní široce vnímáno jako jediná cesta k ukončení blízkovýchodního konfliktu, jenže poslední vážné mírové rozhovory ztroskotaly před více než 15 lety.
Hamás prohlásil, že zbývajících 59 rukojmí držených v Gaze, z nichž naživu je jich pravděpodobně 24, propustí jen výměnou za plné stažení izraelských jednotek z území a trvalé příměří. Izraelský slib v Gaze setrvat by mohl dále zkomplikovat vleklé rozhovory o novém příměří.
Spojené státy zatím Kacovy výroky nekomentovaly.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa ale vyjádřila izraelským akcím v Gaze plnou podporu, včetně rozhodnutí Tel Avivu ukončit příměří, obnovit vojenské operace s překvapivým bombardováním, které zabilo stovky lidí, a kompletně odříznout území od jídla, paliva a dalších zásob.
Během svého prvního mandátu Trump izraelský zábor území silou nebývale podporoval, čímž narušil desetiletí trvající americkou zahraniční politiku.
USA se za Trumpa staly první a zatím jedinou zemí, která uznala izraelskou anexi Golanských výšin. Trump také přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž podpořil izraelské nároky na celé město.
Trump zkraje roku navrhl, že Spojené státy po válce převezmou Gazu a přemění ji v cíl turistů. Vyzval k přesídlení Palestinců do okolních zemí, což odmítli jak Palestinci, tak většina mezinárodního společenství.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že plán provede poté, co porazí Hamás. Dodal, že Izrael podporuje „dobrovolnou emigraci“ Palestinců z území, které z velké části ovládá a které se kvůli ofenzivě z valné většiny stalo neobyvatelným.
