Případné navyšování výdajů na obranu a bezpečnost cestou zvýšeného zadlužení by v případě České republiky bylo uchopitelné, patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Na tiskové konferenci v Jičíně to řekl prezident Petr Pavel. Poslanci by měli tento týden schvalovat uvolnění rozpočtové odpovědnosti pro obranné výdaje.
Výdaje by podle návrhu mohla vláda zvyšovat v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu by se nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Návrh souvisí s rozhodnutím kabinetu o postupném růstu obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až na tři procenta HDP.
Naprostá většina spojeneckých států se podle Pavla shoduje v tom, že je potřeba výdaje na obranu zvyšovat. Obrana v Česku byla podle prezidenta dlouhodobě a úmyslně podfinancována, protože bezpečnostní situace v Evropě byla dlouho dobrá a vlády necítily takovou potřebu do armády investovat. Připomněl, že v jednu dobu se výdaje dostaly až pod jedno procento HDP. Armáda tehdy nemohla investovat a neměla ani peníze na provoz, řekl.
„Dnes chceme, aby armáda byla plnohodnotnou součástí aliance, aby náš díl kolektivní obrany a bezpečnosti zajišťovala na 100 procent. Proto je potřeba do armády, ale i do bezpečnosti celkově státu více investovat,“ uvedl prezident
Na této i příští vládě podle něj je, zda chce jít cestou nepopulárního zvyšování daní, nebo zvýšeného zadlužení. „Pokud by to mělo být třeba cestou zvýšeného zadlužení, myslím, že je to v případě České republiky ještě uchopitelné, protože Česká republika patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Prostor k tomu, kde vzít peníze na zvýšení výdajů do obrany, máme,“ dodal Pavel.
Zadlužení Evropské unie se loni ve čtvrtém čtvrtletí snížilo o 0,6 bodu na 81 procent HDP. V meziročním srovnání však zadlužení vzrostlo z 80,8 procenta, uvedl v úterý statistický úřad Eurostat. V Česku činil veřejný dluh 43,6 procenta HDP, což byl mírný pokles proti předchozímu čtvrtletí. Meziročně je zadlužení Česka také vyšší.
