Letošní zimu v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn včel podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varroázou, jejíž šíření loni umocnilo nezvykle teplé jaro. Největší ztráty po zimě evidují včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Vyplývá to z údajů mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev. ČTK to dnes sdělil Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.
„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 000 z nich,“ uvedl Danihlík. Do projektu COLOSS se letos v Česku přihlásilo přes 9000 včelařů. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší mírou účasti chovatelů v tomto monitoringu zimování včelstev.
Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Do letošního sběru dat se zapojilo více než 9000 včelařů, informace tak vědci získali od přibližně 12 procent chovatelů včel z celé republiky. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Danihlík upozornil, že tuzemští včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroáze. „Melecitózní neboli ’cementový’ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ podotkl.
Úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev.
