Rok předtím, než měl Christopher Meng-Killeen ukončit studium informatiky na Boston College, se na rok odklonil od své původní kariérní dráhy, aby vyzkoušel něco úplně jiného: lov žraloků na Floridě.
Dvaadvacetiletého Newyorčana zaujala videa extrémních rybářů, kteří na Instagramu zdolávají obrovské žraloky a jiné fascinující úlovky. Vnímal to jako příležitost. Jak řekl pro The Epoch Times, od dětství miloval rybaření s otcem u pobřeží Long Islandu – a navíc studoval filmovou tvorbu.
Proč tedy nespojit obě vášně a nestát se tvůrcem obsahu?
Už dřív natáčel videa s většími úlovky. „Hodně jsem rybařil v New Yorku, v Central Parku, v Lake Parku,“ uvedl Meng-Killeen s tím, že své záběry pravidelně zveřejňoval online.
Zanedlouho si všiml, že lidé mají velký zájem o videa, kde loví ryby přímo v centru New Yorku, a začal přemýšlet, jak daleko by mohl zajít. Vydal se na moře.
Když v roce 2022 při rybaření u Long Islandu náhodou ulovil svého prvního žraloka, dostal nápad: začne je cíleně vyhledávat, chytat a následně vypouštět zpět do moře – a podpoří tím svůj tehdy ještě skromný úspěch na Instagramu. Díky zhruba 70 000 sledujícím cítil, že má šanci uspět – pokud bude mít co natáčet.
„Chtěl jsem si dát semestr pauzu, abych zjistil, jestli se mi s obsahem opravdu podaří prorazit, když do toho naplno investuju,“ říká. Mezi třetím a čtvrtým ročníkem, tedy od podzimu 2023 do podzimu 2024, se Meng přemístil na pláže jihovýchodní Floridy. Lovil na atlantickém pobřeží – Mexický záliv ho nezajímal.
„Východní pobřeží se přezdívá ‚beast coast‘ – pobřeží bestií,“ říká. „Ryby jsou tam mnohem větší.“
Lov žraloků je úplně jiná disciplína než chytání okounů v Central Parku. Používají se silnější pruty i vlasce, určené přímo k tomuto účelu, a ty se kotví hluboko do písku pomocí takzvaného stand spike – žraloci totiž kladou zuřivý odpor. Rybář si často nasazuje i postroj, který ho připevní k prutu, aby mohl využít váhu vlastního těla co nejefektivněji.
Na Floridě nebyl Meng-Killeen sám – spojil se s dalším začínajícím vlogerem Junem Brandonem a brzy se k nim připojilo ještě několik přátel.
A tak začala jejich velká výprava: parta rybářů vyrážela na pláže, užívala si lov a zároveň natáčela obsah pro své profily na Instagramu, Facebooku a YouTube – a tím dál budovala fanouškovskou základnu.
Meng-Killeen se brzy zapojil do výzkumného programu značení žraloků, který sleduje jejich chování, a získal i sponzory na vybavení pro lov žraloků a dálkově ovládané drony. Tyto drony neslouží jen k natáčení – používají se i k dopravě návnady až 600 metrů od pobřeží. K lákání žraloků používají tučné kousky ryb bunkrů, které sice lidem nevoní, ale žraloci je milují.
Postupně zjistili, že nejlepší doba k lovu je vždy hodinu před a po východu či západu slunce a také hodinu kolem přílivu, říká Meng-Killeen.
„Pořád jsem chodil na ryby, pořád dál a dál – a úlovky byly čím dál větší,“ říká.
Někdy jen viděli, jak se splávek potopí pod hladinu – a po záseku okamžitě cítili, že na druhém konci je obrovský žralok. Podle toho, jak při žraní návnady otáčel hlavou a plaval, poznali, že tahá opravdu masivní váhu.
„Stačí se podívat na jejich ocas – jsou stavění na rychlost, na volné moře – a bojují neuvěřitelně tvrdě,“ vysvětluje Meng-Killeen.
Ulovil už makrelovce, kladivouny i tygří žraloky. Jednou dokonce on a jeho přátelé chytili velkého bílého žraloka – ale jakmile Meng-Killeen poznal, o jaký druh jde, musel vlasec okamžitě přestřihnout, protože jde o chráněný druh. I tak se jim podařilo natočit velmi dramatické záběry: pruty ohnuté v šíleném napětí, rybáři zápasící s obřím žralokem, ležící na jeho hřbetě, zatímco se snaží vyprostit háček z jeho tlamy a umístit značku. Poté s ním vstoupili do vody a doprovodili ho zpět do moře, aby se ujistili, že skutečně odplaval.
Asi netřeba dodávat, že video se okamžitě stalo virálním.
„Potom, co jsem se ve Floridě naučil, jsem chtěl ty znalosti přenést i na severovýchod a trochu si pohrát s myšlenkou lovu některých pelagických druhů v chladnějších vodách,“ říká Meng-Killeen.
Po návratu z tvůrčí pauzy Meng-Killeen dokončil studium. Promoce ho čeká během několika dnů a už se rozhlíží po pracovních příležitostech v oblasti softwarového vývoje. Jenže jeho vysněná práce – tvorba obsahu spojeného s rybařením – mu už vydělává, takže s ní zatím rozhodně nehodlá skončit. Podle svých slov má dnes přes 700 000 sledujících napříč všemi platformami.
Jarní prázdniny strávil znovu na Floridě a letos v létě plánuje vyrazit do Marylandu, New Jersey a možná i do New Yorku – opět za lovem žraloků.
Střední Atlantik je podle něj „ve srovnání s Floridou trochu nevyužitý“, ale právě v tom vidí příležitost. Díky nově nabytým zkušenostem doufá, že tam něco rozjede. „Chladná voda obsahuje víc rozpuštěného kyslíku, takže žraloci bojují tvrději a po vypuštění se rychleji zotaví,“ vysvětluje.
Meng-Killeen chce zároveň pokračovat ve značení ulovených žraloků. Spolupracuje s americkým Úřadem pro mořský rybolov (NOAA Fisheries) v rámci programu Cooperative Shark Tagging Program, kde rekreační rybáři pomáhají vědcům lépe poznat život žraloků.
„Celkově jsem označil několik desítek žraloků,“ říká. „Vždycky jsem měl k přírodě blízko. Dokonce jsem chvíli uvažoval, že budu studovat mořskou biologii – než mě rodiče přesvědčili, ať raději zvolím informatiku.“
–ete–
