Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Podle agentury Reuters to dnes uvedla tisková agentura Firat, která je straně blízká. PKK, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit. Turecký ministr Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
„PKK naplnila své historické poslání,“ uvedla strana v prohlášení. Dodala, že její boj přispěl k tomu, aby otázku postavení Kurdů v Turecku a dalších státech bylo možné řešit za použití demokratických prostředků. PKK věří, že kurdské politické strany splní své povinnosti při rozvoji kurdské demokracie a zajištění vzniku kurdského demokratického národa, uvedla dále ve zveřejněném prohlášení.
Oznámení o rozhodnutí strany přichází několik dní po sjezdu, který se uskutečnil v kurdské autonomní oblasti severního Iráku. Vůdce PKK Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 vězněn na ostrově Imrali poblíž Istanbulu, vyzval v únoru stranu, aby svolala sjezd a formálně rozhodla o svém rozpuštění.
„Považuji toto rozhodnutí za velmi důležité pro mír a trvalou stabilitu v našem regionu,“ řekl novinářům turecký ministr zahraničí Fidan, který mluvil i o historické etapě. „Samozřejmě. bude nutné přijmout praktická opatření a budeme to podrobně sledovat,“ uvedl podle agentury AFP Fidan.
Mluvčí strany AKP prezidenta Erdogana Ömer Çelik uvedl, že turecké státní orgány budou důsledně sledovat, zda PKK plní to, co oznámila. Rozpuštění strany označil za zásadní krok k tomu, aby se Turecko zbavilo terorismu.
Mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun uvedl, že ukončení teroristických činů v Turecku není „procesem, který skončí velmi rychle ze dne na den“. Podle něj vláda udělá nezbytné kroky pro to, aby byl takový proces bezproblémový. „Všechny kroky budou podniknuty citlivým a transparentním způsobem,“ dodal mluvčí. Erdogan řekl, že až PKK složí zbraně, otevřou se dveře nové éry. Rozhodnutí označil za důležitý milník v dosažení tureckého cíle být zemí bez teroru. Turecká vláda již dříve dala najevo, že složení zbraní očekává i od syrských kurdských milicí YPG, které považuje za odnož PKK. YPG ale popírá, že by byla součástí PKK, a tvrdí, že pro ni kroky PKK nejsou závazné.
Rozhodnutí PKK přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Strana tím podle něj „prokázala svou vyspělost a otevřela cestu dialogu ve prospěch soužití a stability v Turecku a regionu“. S odůvodněním, že útočí na základy PKK, Turecko už řadu let provádí údery v severním Iráku, což vyvolává nevoli Bagdádu i představitelů iráckého Kurdistánu.
Nejmenovaný představitel PKK agentuře Reuters sdělil, že eventuální předání zbraní, které organizace má, tureckým úřadům bude záležet na přístupu Ankary k členům PKK a právům Kurdů.
PKK vedla od roku 1984 ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 000 obětí. Turecko i západní země PKK označují za teroristickou organizaci.
