Lékořice může při správném použití ulevit od žaludečních vředů, onemocnění jater, bolesti břicha i přemnožení bakterií.
Toto je třetí část série „Silné léčivé rostliny pro zklidnění a posílení trávení“
Mnohé rostliny mají silný účinek na potíže, jako jsou nadýmání, špatné trávení, nevolnost, bolesti žaludku, plynatost, zácpa či reflux. Často se užívají v receptech nebo jako čaj a bývají dobře snášeny, s minimem vedlejších účinků.
S výrazně sladkou chutí a silnými léčivými účinky je kořen lékořice mocným pomocníkem při podpoře trávení.
Sladkost této byliny – přibližně padesátkrát vyšší než u běžného cukru – způsobuje sloučenina zvaná glycyrrhizin. Ta má přirozené antimikrobiální a antioxidační vlastnosti a působí také proti nádorům a virům. Antioxidanty dokážou na sebe vázat nestabilní molekuly známé jako volné radikály či reaktivní formy kyslíku, které přispívají ke vzniku řady nemocí.
V tradiční čínské medicíně se lékořice používá k harmonizaci čchi – životní energie – zejména ve slezině, která je považována za klíčový orgán pro fungování celého těla a trávicího systému. Lékořice je již dlouho ceněna jak východními, tak západními lékařskými směry pro své protizánětlivé účinky na trávicí trakt, a to při léčbě jaterních onemocnění, rakoviny, pálení žáhy, vředů a bolesti břicha.
V nedávné době se vědci zaměřili na její možné využití při léčbě zánětlivých střevních onemocnění (IBD), jak uvádí přehledová studie z roku 2022 zveřejněná v časopise International Journal of Molecular Sciences.
Úleva při zánětlivých onemocněních střev
Vědci se začínají více zajímat o souvislost mezi touto bylinou a zánětlivými střevními onemocněními (IBD), protože lékořice působí jako demulcent – vytváří ochranný film na sliznicích, čímž zmírňuje zánět. Zároveň funguje jako expektorans, tedy prostředek usnadňující vykašlávání a snižující množství hlenu. Podle studie z roku 2014 publikované v časopise Inflammatory Bowel Diseases hrají poruchy tvorby hlenu při IBD významnou roli.
Zánět je sice přirozenou součástí hojivého procesu při akutních onemocněních nebo úrazech, avšak dlouhodobý systémový zánět může být důsledkem faktorů životního stylu – například stravy, virových infekcí, stárnutí nebo toxických látek.
Podle přehledové studie z roku 2022 výskyt IBD a kolorektálního karcinomu celosvětově roste a tato onemocnění přispívají k vysoké úmrtnosti, což zvyšuje naléhavost hledání nových terapeutických řešení. Pacienti s IBD navíc čelí zvýšenému riziku vzniku rakoviny.
„Objev nových léčiv pro léčbu střevních onemocnění je velmi naléhavý,“ uvádí studie. „Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se v tradiční čínské medicíně používá již tisíce let.“
„Lékořice a její deriváty vykazují protialergické, antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a protinádorové účinky. Tyto farmakologické vlastnosti napomáhají při léčbě zánětlivých onemocnění.“
Silné účinné látky
Lékořice, která pochází z Asie a Evropy, obsahuje přibližně 400 sloučenin – z toho zhruba 300 flavonoidů. Podle přehledové studie z roku 2021 publikované v časopise Plants patří mezi „nejprozkoumanější bylinné léky“ a vyznačuje se „výraznými farmakologickými vlastnostmi“.
Flavonoidy mají příznivý vliv na lidské zdraví, především díky svým protizánětlivým, protirakovinným a antioxidačním účinkům. Jsou spojovány s nižším rizikem srdečních onemocnění a běžně se využívají ve farmacii i doplňcích stravy.
Dvanáct flavonoidů obsažených v lékořici prokázalo schopnost zpomalit růst rakovinných buněk tím, že v nich vyvolávají apoptózu – tedy buněčnou smrt. Podle studie může tato buněčná aktivita lékořice chránit tkáně před poškozením u autoimunitních a dalších zánětlivých onemocnění.
Zvláštní pozornost vědci věnovali látce zvané isoliquiritigenin, která zastavuje rakovinu prostřednictvím několika mechanismů – včetně apoptózy a autofagie. Autofagie je buněčný proces, při němž dochází k recyklaci buněčného odpadu a zvyšování buněčné účinnosti. Isoliquiritigenin rovněž brání růstu nových cév (antiangiogeneze), což je častý cíl některých protinádorových léčiv.
Podle studie tato sloučenina „působí jako přirozený antioxidant v lidských jaterních nádorových buňkách“, a tím snižuje množství reaktivních forem kyslíku – molekul spojených s řadou onemocnění.
Lékořice a zdraví jater
Lékořice se tradičně používá k léčbě rakoviny jater a různých jaterních onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech roste – mimo jiné kvůli obezitě, nevhodné stravě a dalším faktorům životního stylu. Přehledová studie zveřejněná v časopise Plants konkrétně uvádí, že lékořice může být přínosná pro játra poškozená alkoholem, předávkováním léky, chemoterapií, vlivem znečištění prostředí a dalších toxických látek, které přispívají k nemocem, jako je cirhóza, hepatitida nebo nealkoholové ztučnění jater.
„Játra vykonávají řadu klíčových funkcí – podílejí se na metabolismu, detoxikaci a tvorbě žluči,“ uvádí studie. „Chrání tělo před cizorodými chemickými látkami tím, že je detoxikují a odvádějí z těla pryč.“
„Protože jsou játra zodpovědná za metabolismus a vylučování léků z těla, je jejich zdraví zásadní pro celkové zdraví člověka.“
Studie zároveň připomíná, že lékořice je v tradiční čínské medicíně běžně využívaným prostředkem při onemocněních jater.
Japonsko a Čína již používají hepatoprotektivní léčiva na podporu funkce jater – včetně přípravků obsahujících glycyrrhizin. Podle autorů studie může mít lékořice také ochranný účinek proti poškození způsobenému endotoxiny, tedy toxickými látkami pocházejícími z buněčných membrán určitých bakterií, které mohou vést k závažným septickým infekcím.
Další střevní potíže
Antimikrobiální vlastnosti lékořice mohou mít silný účinek i na další mikrobiální nerovnováhy v trávicím traktu, které souvisejí s přemnožením bakterií, virů nebo plísní.
Přehledová studie z roku 2022 shrnuje řadu nadějných výzkumů, jež naznačují, že lékořice dokáže zpomalit růst patogenních mikroorganismů. Dávkování a původ použitého extraktu se v jednotlivých studiích lišily. Výzkum probíhal in vitro, tedy mimo lidské tělo.
Studie uvedené v přehledu z roku 2022 rovněž ukazují, že lékořice může ničit bakterie Escherichia coli (E. coli) a plísně Candida albicans. Přemnožení E. coli ve střevech může způsobit nevolnost, zvracení, průjem, křeče a bolesti břicha. Přemnožení kandidy je navíc spojováno se zánětlivými střevními onemocněními (IBD).
Na léčbu dobře reaguje také Helicobacter pylori (H. pylori) – bakterie, jejíž přemnožení způsobuje žaludeční vředy a může vést až k rakovině žaludku.
„Kořen lékořice je velmi oblíbený při léčbě vředů a pálení žáhy – zkrátka všude tam, kde se vyskytuje pálivá bolestivost – protože má chladivý, zklidňující a slizovitý charakter,“ uvedla bylinářka Rosalee de la Forêt pro Epoch Times.
Studie z roku 2014 zveřejněná v Pharmacognosy Research srovnávala účinnost lékořice a subalicylátu bizmutu u pacientů léčených kombinací tří dalších léků proti infekci H. pylori. Obě metody – jak s lékořicí, tak s bizmutem – vedly ke zmírnění bolesti a podpořily hojení sliznice, což potvrdila lékařská vyšetření. Autoři studie poznamenali, že výzkumy ukazují na schopnost lékořice rychle ničit všechny kmeny H. pylori a mírnit vředové potíže – a to bez negativního vlivu na ostatní zdravou střevní mikroflóru.
Další studie, publikovaná v roce 2015 v Iranian Journal of Pharmaceutical Research, potvrdila účinnost lékořice při léčbě vředů a zároveň upozornila, že běžné léky na žaludeční vředy jsou nákladné a jejich využití omezuje množství nežádoucích účinků.
„Současný výzkum se zaměřuje na protivředové látky, které jsou levnější, méně toxické a velmi účinné,“ uvádějí autoři studie. „Léčivé rostliny jsou v tomto směru jedním z nejperspektivnějších zdrojů nových léků a přinášejí nadějné výsledky při léčbě peptických vředů.“
Rizika spojená s dávkováním
Řada studií varuje, že dávkování lékořice není ve výzkumech jednoznačně stanoveno – jednotlivé studie totiž používají různé formy, množství i typy lékořice, což ztěžuje orientaci běžným uživatelům. Protože se lékořice používá i jako příchuť v potravinářských výrobcích, je důležité sledovat celkový denní příjem této byliny.
Dávkování je obzvláště citlivou otázkou – časté nebo vysoké dávky mohou zvyšovat riziko vedlejších účinků, především vysokého krevního tlaku. Klinický bylinář může v tomto směru nabídnout přesnější doporučení.
„Pokud ji člověk užívá denně ve vysokých dávkách, někteří jedinci mohou být citliví a rozvine se u nich vysoký tlak,“ uvedla Rosalee de la Forêt. „I u lidí, kteří na vysoký tlak netrpí, bych doporučila opatrnost a nepřekračovala denní dávku 3 až 5 gramů kořene lékořice.“
Sušený kořen lékořice se prodává ve formě prášku, kapslí, tablet nebo tekutých extraktů. Některé výtažky jsou zbavené glycyrrhizinu, aby se omezily možné vedlejší účinky – tyto produkty se označují jako „deglycyrrhizovaná lékořice“.
Podle nemocnice Mount Sinai některé studie naznačují, že právě deglycyrrhizovaná forma lékořice je „vhodnější při žaludečních nebo dvanáctníkových vředech“.
Podle de la Forêt jsou čaje z deglycyrrhizované lékořice často nejbezpečnější volbou pro dlouhodobé užívání.
Další bezpečnou možností, jak lékořici užívat, je její kombinace s jinými bylinami, uvedla Lily Choi, odbornice na akupunkturu a tradiční čínskou medicínu, která se specializuje na léčbu bolesti.
Podle časopisu Journal of Ethnopharmacology je kořen lékořice v tradiční čínské medicíně považován za „základní léčivou bylinu“ a je obsažen přibližně v 90 procentech bylinných směsí. Do mnoha patentovaných léčiv běžně používaných v Číně se přidává proto, že – podle principů čínské medicíny – harmonizuje čchi sleziny.
Pozornost věnovaná slezině
Lily Choi uvedla pro Epoch Times, že podle principů tradiční čínské medicíny (TCM) souvisí oslabená slezina se špatným metabolismem, nízkou hladinou energie a nadbytkem hlenu. Zatímco v západní medicíně bývá slezina často považována za zbytečný orgán, v lepším případě za součást lymfatického systému zodpovědnou za filtraci toxinů, ve východních naukách má mnohem větší význam.
Lékořice je v TCM vysoce ceněná právě proto, že patří mezi byliny posilující slezinu, uvedla Choi.
„Lidé s trávicí nerovnováhou mívají často oslabenou slezinu,“ řekla. „Jde o velmi silnou bylinu, ale vždy říkáme, že jednotlivé byliny by se měly užívat obezřetně a ne každý den. Pokud ji chcete užívat denně, je nejlepší podávat ji jako součást směsi.“
Doporučuje ji užívat ve formě tinktury nebo čaje, a to každé dva až tři dny. Lékořici lze podle Choi dobře kombinovat například s kustovnicí čínskou (goji), chryzantémou nebo lotosem – všechny tyto rostliny prospívají trávení.
Směsi s lékořicí mají i další výhodu – dokážou potlačit nepříjemnou chuť jiných bylin.
„Lékořice je vhodná bylina, kterou si můžete příležitostně zařadit do svého režimu,“ dodává Choi. „Napomáhá harmonizaci směsí a pomáhá ostatním bylinám dostat se tam, kam mají – do příslušných částí těla.“
Poznámka: Tento článek neslouží k diagnostice ani k léčbě. Před zahájením jakékoli bylinné terapie se prosím poraďte se svým lékařem.
–ete–
