Zaměstnavatelé patrně budou muset přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika od ledna 2026 místo od letošního července. Půlroční posun účinnosti, jak jej navrhl Viktor Vojtko (STAN), dnes podpořil sněmovní rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování poslaneckého návrhu zákona čeká poslance nejdříve koncem května. Záporné stanovisko dal výbor k zamítnutí předlohy, jak je prosazuje opoziční hnutí SPD.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Rozpočtový výbor podpořil už dřív úpravu, podle které by zaměstnavatelé dávali čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Dnes se postavil kladně také k prakticky stejnému návrhu Aleny Schillerové (ANO). Původní koaliční poslanecká předloha předpokládá, že by zaměstnavatelé měli od tří do deseti směn přispívat třemi procenty a čtyři procenta posílat od 11 směn.
Sněmovna by měla podle stanoviska výboru schválit návrh Martina Dlouhého (TOP 09), jež se týká možného souběhu hrazení vyššího důchodového odvodu a příspěvku na individuální spoření. Pokud by zaměstnavatelé museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by jen příspěvek na individuální spoření.
Vojtko zdůvodnil pozměňovací návrh na odklad účinnosti na leden krátkou lhůtou pro zavedení nových pravidel do praxe, pro něž jsou nutné úpravy personálních a mzdových systémů firem. Výbor se neshodl na stanovisku k ročnímu posunu účinnosti, který podala Schillerová. Poukazovala také na potřebu sladění povinnosti s kolektivními smlouvami a existujícími sociálními programy.
Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací podle návrhu zákona zmírnit, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů by měly dohlížet podle pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) územní správy sociálního zabezpečení místo inspekce práce. Výbor dal k této změně kladné stanovisko.
Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Sněmovna podle dnešního stanoviska výboru předlohu zřejmě doplní o dvouletý odklad změn ve vyplácení důchodů z takzvaného klouzavého na kalendářní měsíc, posun bude na červenec 2027. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) úpravu zdůvodňuje tím, že Česká správa sociálního zabezpečení nemá hotový informační systém, který by přechod umožnil.
Rozpočtový výbor zaujal záporný postoj k pirátské snaze o snížení poplatku za správu aktiv v účastnickém penzijním fondu. Stejné stanovisko dal i k dalšímu návrhu Olgy Richterové (Piráti), podle něhož by fondy mohly investovat až desetinu hodnoty majetku do fondů soukromého kapitálu a do fondů rizikového kapitálu a až 30 procent portfolia konzervativních fondů by mohly tvořit akcie.
