Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude šéf Bílého domu v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
„Mluvil jsem s Markem Rubiem, mimo jiné také o zítřejším hovoru. Dohodli jsme se, že v rámci přípravy na rozhovor (s Putinem) budeme společně se čtyřmi lídry znovu mluvit s americkým prezidentem,“ řekl dnes novinářům Merz, který se ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše papeže Lva XIV., na níž přicestoval mimo jiné také americký ministr zahraničí Rubio a další světoví představitelé. Merz ve Vatikánu podle svých slov hovořil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump o chystaném hovoru s Putinem informoval v sobotu na své síti Truth Social, kde také sdělil, že pak bude mluvit se Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později podle ruských tiskových agentur uvedl, že se telefonát mezi vůdci dvou zemí chystá. Prezident Putin dnes v ruské státní televizi podle agentury AFP zopakoval, že cílem Moskvy je „odstranit příčiny“ války, vytvořit podmínky pro trvalý mír a zaručit bezpečnost Ruska.
Moskva za takzvané základní příčiny války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Šéf Kremlu v únoru 2022 při oznámení začátku invaze bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny. Kyjev a jeho spojenci ruskou agresi nazývají pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
Paříž mezitím uvedla, že v pátek telefonovali s Trumpem společně francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Merz, britský premiér Keir Starmer, polský ministerský předseda Donald Tusk a prezident Zelenskyj. Evropští lídři hovor podle Elysejského paláce uskutečnili krátce po skončení přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. Evropští politici označili přístup Ruska k jednáním za nepřijatelný. Merz tehdy výsledek jednání z Istanbulu označil za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma válčícími stranami po třech letech. Delegace se ovšem nedohodly na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně 1000 válečných zajatců na každé straně. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které tento zdroj označil za nesplnitelné.
Agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na své zdroje napsaly, že ruská delegace při jednáních uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody předložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Moskvou.
