Podíl investic na celkových výdajích státu dlouhodobě stagnuje. Je nutné investice navýšit, Česká republika musí být konkurenceschopná. Na dnešním 37. celostátním sněmu Hospodářské komory (HK) v Praze to uvedl její prezident Zdeněk Zajíček. Stejně jako se podnikatelé neustále přizpůsobují novým trendům, i stát by měl modernizovat a inovovat, míní Zajíček.
Podíl investic na celkových výdajích státu se od roku 2019 před pandemií covidu-19 drží kolem deseti procent, přičemž v loňském roce činil 9,5 procenta, uvedl Zajíček. Za krok správným směrem považuje vznik Vládního výboru pro strategické investice, podle něj je potřeba věci řešit i na nadresortní úrovni. Zároveň podotkl, že se věci nemohou změnit za jedno volební období, je to práce na delší čas.
Zajíček opět poukázal na přílišnou byrokratickou zátěž podnikatelů. Zhruba 80 procent regulace podle něj pochází z Evropské unie, proto se musí přístup změnit také tam. „My potřebujeme jako podnikatelé svobodu, protože svoboda přináší inovace, iniciativu. Svoboda je to, co táhlo Evropu dopředu, a my se k tomu musíme vrátit,“ uvedl Zajíček.
Stát musí s penězi nakládat efektivně, řekl prezident HK. „Každý z nás podnikatelů vnímá a cítí, že potřebujeme zdravé finance,“ doplnil.
Senát se podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) snaží přispět k tomu, aby legislativa, která vzniká v Evropské unii, nepřinášela českým podnikatelům další byrokratickou zátěž. Není si jist, zda by problém vyřešil nový antibyrokratický zákon. K omezení byrokracie a regulací je potřeba především odvaha, spolupráce a správný politický směr, uvedl Vystrčil.
Na loňském sněmu Zajíček představil návrh antibyrokratického zákona, podle něj by měl stát ze zákona povinnost systematicky přezkoumávat a případně odstraňovat zbytečné administrativní úkony. Původně Zajíček hovořil o tom, že zákon by mohl platit od tohoto roku. „My už ho (zákon) máme v nějakém paragrafovém znění, které budeme navrhovat a budeme se o něm bavit s politickou reprezentací,“ řekl ČTK ve středu mluvčí HK Jan Sotona.
Hospodářská komora zastupuje malé, střední i velké podniky. Má více než 16 000 členů, které dále sdružuje do zhruba 130 oborových asociací. Jejím cílem je prosazovat taková opatření, která budou přispívat k rozvoji podnikání v Česku.
Kontrola ČEZu
Plné zestátnění společnosti ČEZ je podle Havlíčka nutné k větší energetické předvídatelnosti v zemi. Spojuje ji se snížením cen energií, pro kterou je podle něj nutné snížit regulovanou složku cen energií a také posílení investic. „Stát musí plně kontrolovat klíčovou energetickou firmu ČEZ. Je to klíčové kvůli investicím do jádra a plynu. Současná akcionářská struktura nám už nedává ten potřebný komfort, jak to zajistit,“ řekl Havlíček.
Jako klíčové hodnotí investice do energetiky také Fiala. V této souvislosti připomněl například ukončení závislosti na ruském plynu a ropě, podporu alternativních zdrojů i projekt dostavby jaderné elektrárny Dukovany. K zablokovanému dukovanskému tendru premiér podotkl, že nadále věří v to, že brzy padnou právní překážky a vláda bude moci uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem korejskou společností KHNP.
Stát nedávno odkoupil od ČEZ majoritní podíl v její dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má na starosti projekt výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Za 80procentní podíl zaplatí 3,6 miliardy korun. Zbylý pětinový podíl nadále drží ČEZ.
