Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí. V rozhovoru to ČTK řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
Ledovce hrají zásadní roli například v horních tocích řek, jako jsou Rýn či Rhôna, kde vyrovnávají průtoky a zajišťují dostatek vody v období sucha, řekl Trnka. „Neznamená to, že bez ledovců řeky v létě vyschnou. Ale zmizí faktor, který výkyvy zvláště jejich nízkých průtoků tlumí a stabilizuje, a tím se výrazně zvýší riziko sezonních výkyvů a hydrologického sucha, i když samozřejmě zdaleka ne na všech řekách“ uvedl.
Podle nejnovějších klimatických modelů vědci očekávají, že ledovce budou i při relativně mírném oteplení nadále ztrácet objem. „Oteplení o 1,5 stupně, které se velmi pravděpodobně stane, by znamenalo nějakou devastaci většiny evropských ledovců. Spíš než o záchranu všech hrajeme o to, zda nám vůbec nějaké zůstanou,“ řekl bioklimatolog.
Evropské ledovce jsou podle něj navíc výjimečné i svou polohou. Poukázal na to, že často leží v poměrně hustě zalidněných a prozkoumaných oblastech. Vědci tak mají k dispozici podrobné historické záznamy o jejich kolísání, a to jak třeba z doby malé doby ledové, tak často i z doby před tisíci či desítkami tisíc let.
„Tání starého ledu v ledovcích odhaluje bezprecedentní množství archeologických nálezů, díky kterým dokážeme určit, kdy byla určitá půda naposledy bez ledu. To jsou cenné informace nejen pro zkoumání života našich předků, ale také pro výzkum klimatické historie,“ řekl Trnka.
Ledovce v Asii zásobují stovky milionů lidí vodou a jsou zdrojem elektrické energie, ty evropské mají podobně významné funkce, i když přímo neovlivňují tolik lidí. I v Evropě na vodě z ledovců závisí pitná voda pro miliony lidí a chod vodních elektráren důležitých pro stabilizaci energetické sítě.
I když ve střední Evropě, nejsou vodní toky na ledovcích závislé, nedostatek vody v řekách v době sucha je vidět podobně jako v Alpách a Skandinávii také v ČR. „O to důležitější pro nás bude voda v půdě. A i v tomto směru pozorovaná data ukazují na pokles půdní vláhy a klimatické modely varují před pokračujícím poklesem těchto zásob,“ řekl Trnka.
V Evropě je však podle Trnky vidět, že je možné negativní scénáře zpomalit. „Není to jednoduché, ale daří se nám jako evropskému společenství víceméně držet klimatické cíle do roku 2030,“ řekl.
Podle nové studie s názvem Glacier Model Intercomparison Project je masivní tání ledovců ve světe nevyhnutelné. Při oteplení o 1,5 stupně Celsia roztaje 65 procent ledovců ve střední Evropě. Při 2,7 stupňů Celsia přijde Evropa téměř o všechny a zůstalo by pouze 24 procent z těch současných. Pokud by se podařilo splnit cíle celosvětové pařížské klimatické dohody a mít oteplení do 1,5 stupně Celsia, svět si zachová 54 procent současných ledovců.
