Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona dnes schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí podle něho asociální předlohy, kterou teď dostane k posouzení horní parlamentní komora.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Zaměstnavatelé budou dávat podle schválené úpravy rozpočtového výboru čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že zaměstnavatelé by přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.
Sněmovna předlohu schválila o jeden hlas. Pro se vyslovilo 72 ze 142 přítomných členů dolní komory. Návrh zákona podpořili poslanci z vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti byli zákonodárci opozičního hnutí SPD. Poslanci opozičních ANO a Pirátů se hlasování zdrželi.
Sněmovna upravila také možný souběh hrazení vyššího důchodového odvodu a příspěvku na individuální spoření. Pokud by zaměstnavatelé museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by podle schválené úpravy Martina Dlouhého (TOP 09) jen příspěvek na individuální spoření.
Půlroční odklad účinnosti prosadil Viktor Vojtko (STAN), argumentoval krátkou lhůtou pro zavedení nových pravidel do praxe, pro něž jsou nutné úpravy personálních a mzdových systémů firem. Sněmovna předtím odmítla návrh Aleny Schillerové (ANO) na roční posun účinnosti na červenec 2026. Schillerová poukazovala také na potřebu sladění povinnosti s kolektivními smlouvami a existujícími sociálními programy.
Podmínky pro čerpání předdůchodu se lidem s rizikovou prací podle návrhu zákona zmírní, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů by měly dohlížet podle schváleného pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) územní správy sociálního zabezpečení místo inspekce práce.
Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření
.“Když se vláda dohodla na omezení předčasných důchodů pro náročné profese, doslova tak zmačkala a zahodila rok vyjednávání, odborných studií a debat profesionálů. Samotná kompenzace v podobě povinného příspěvku na penzijní spoření je nesmysl, protože ten už ve většině podniků existuje i na základě kolektivních smluv dohodnutých odbory,“ sdělil ČTK předseda nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Obdobně se ve Sněmovně vyjádřila Schillerová, podle které zaměstnanci nedostanou nic navíc. Zaměstnavatelům ale podle ní vzroste administrativa.
Piráti neprosadili snížení poplatku za správu aktiv v účastnickém penzijním fondu. Dolní komora odmítla i další pozměňovací návrh Olgy Richterové (Piráti), podle něhož by fondy mohly investovat až desetinu hodnoty majetku do fondů soukromého kapitálu a do fondů rizikového kapitálu a až 30 procent portfolia konzervativních fondů by mohly tvořit akcie.
