Národní divadlo Brno na přelomu května a června nabídlo japonským divákům inscenaci Matky od Karla Čapka v prestižním divadle New National Theatre Tokyo a následně ve městě Sakai u Ósaky v rámci doprovodného kulturního programu světové výstavy EXPO 2025. Jednalo se dle NdB o největší zahraniční zájezd ve své historii.
Šest vyprodaných představení v Tokiu a čtyři reprízy v Sakai ukázaly sílu nadčasového Čapkova protiválečného dramatu. V obou městech panovala dle vyjádření NdB během i po představeních výjimečně koncentrovaná atmosféra. „Zájem publika a intenzita ohlasů nám ukázaly, že silné příběhy překračují jazykové i kulturní hranice,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel NdB Martin Glaser.
NdB si také chválí, že o jejich uvedení informovala i přední japonská média, včetně profesora Morihiro Niinoa, specialisty na evropské divadlo, který se věnoval jak Čapkovu odkazu, tak režijnímu pojetí inscenace a výkonu Terezy Groszmannové, který podle něj přesně vystihl vnitřní boj postavy i její odpor vůči logice násilí.
Další média se zmiňovala například o tom, jak Čapkovo poselství z roku 1938 znepokojivě rezonuje se současností. „Hra Matka je sice smutná, ale zároveň vtipná, a v České republice, kam přichází mnoho uprchlíků z Ukrajiny, ji nelze vnímat odděleně od této skutečnosti (…) Jako lidé žijící v této době bychom se měli k tomuto dílu postavit s pocitem vlastní odpovědnosti,“ napsal časopis Numero Tokyo.
„Matka, která volá po míru, překročila hranice a zanechala silný dojem i v srdcích diváků v Tokiu,“ napsal deník Yomiuri Shimbun.
V podcastu novináře a cestovatele Tomáše Poláčka, který navštívil EXPO 2025 po třech měsících cestování stopem, Tereza Groszmannová zmínila: „Překvapilo mě, že Japonci znají Karla Čapka často lépe než my.“
„Pozornost upoutává scéna, na které jsou jako hračky mužů vystaveny bomby, zbraně, lovecké trofeje a další předměty (…) Žena = matka se snaží mužům, kteří si myslí, že hýbou světem, vysvětlit, co je ve skutečném světě důležité a co lidé potřebují (…) Tereza Groszmannová, která ztvárnila matku bojující mezi muži, má skutečně působivou hereckou přítomnost,“ naspal divadelní blog Immersed in the theater.
Umělecký šéf činohry Milan Šotek navštívil základní školu v Sakai, kde dětem představil Karla Čapka, českou kulturu i fenomén „robota“. Některé děti se po setkání nechaly slyšet, že by chtěly být spisovateli – jako bratři Čapkovi.
Značný zájem na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace rovněž vyvolal balet NdB, kdy se na něj do Českého pavilonu přišlo podívat více než tři tisíce návštěvníků. Uvedeny byly inscenace Po zarostlém chodníčku od uměleckého šéfa Baletu NdB a Capriccio od japonské choreografky Megumi Nakamury. Choreografie propojují skladby Leoše Janáčka, které zazněly v podání Filharmonie Brno, s níž vystoupil také český klavírní virtuos Ivo Kahánek.
„Po Expu se šířilo, že v českém pavilonu je tanec a živá hudba, a mnoho lidí se snažilo k nám dostat. Lidé byli velmi srdeční, byl to velký zážitek,“ sdělil Mário Radačovský, umělecký šéf baletu NdB.
Capriccio pojednává o lásce a poezii, ale také o válečném konfliktu, v němž zbytečně umírají lidé. Choreografické zpracování Janáčkova díla Po zarostlém chodníčku zkoumá neúprosné plynutí vyměřeného času a osudovost a nese hluboké poselství naděje – každý konec je současně příslibem nového začátku.
