24. 6. 2025

Od dětství v chudobě až po slávu na světových pódiích – Houdini fascinoval publikum i protivníky svým odhodláním a iluzemi.

I téměř sto let po své smrti zůstává jeho jméno v povědomí. Když uteče pes ze dvora nebo se dítě dostane z ohrádky, někdo možná poznamená: „To je malý Houdini!“… jeho jméno je i dnes synonymem pro „kouzelníka“ stejně jako „Fido“ pro psa.

Zajímavé ale je, že Houdini vlastně kouzelníkem nebyl – nebo přesněji řečeno: poté, co jako kouzelník neuspěl, se přetvořil v něco, co ho skutečně proslavilo – v mistra úniků.

Sám napsal: „Narodil jsem se 6. dubna 1874 v malém městě Appleton ve státě Wisconsin ve Spojených státech.“ Ačkoli to uvádějí mnohé knihy a internetové stránky, není to pravda. Po celý život Houdini – a po jeho smrti i jeho manželka Bess – šířili lži a vzájemně si odporující historky. Oddělit skutečnost od iluze je pro jeho životopisce stejně obtížné, jako to bylo pro jeho publikum.

Mezi Houdiniho nejznámější triky patřilo osvobození se z pout, svěrací kazajky a zamčených beden, stejně jako potápění se do vodních nádrží a vynořování se z nich v poutech. Public Domain

Od Ehricha Weisze k Houdinimu: počátky legendy

Ve skutečnosti se Houdini – vlastním jménem Ehrich Weiss (psáno také Erik Weisz) – narodil 24. března v Budapešti, v Maďarsku. Jeho otec Mayer Samuel, stejně jako miliony dalších imigrantů té doby, hledal v Americe lepší život. Našel ho v Appletonu, komunitě tak vstřícné, že místní křesťanské sbory uspořádaly sbírku na stavbu modlitebny pro židovské rodiny. Ty pak Mayera Samuela okamžitě jmenovaly rabínem. Šťastný otec neváhal a povolal za sebou do Ameriky i svou rodinu, včetně čtyřletého Ehricha.

Rodina se znovu shledala, ale šťastné časy netrvaly dlouho. Rabín Weiss, který si nikdy zcela neosvojil angličtinu, dál pronášel modlitby v němčině – k nelibosti členů své kongregace, kterým připadal až příliš staromódní. Nakonec ho propustili.

Protože v Appletonu už nesehnal práci, přestěhoval rabín Weiss rodinu z jednoho města do druhého a nakonec do New Yorku. Ani tam však o rabína, který neuměl anglicky, nikdo nestál. Před smrtí přiměl Ehricha slíbit, že se vždy postará o svou matku – a Houdini slib dodržel. Napsal: „Miloval jsem ve svém životě dvě ženy.“ Matku a manželku.

Rodina váženého duchovního se ocitla v ponižující situaci a v malém bytě na East Side bojovala o přežití. Ehrich pracoval tvrdě a vyčerpávajícím tempem – stříhal látky v nelegální dílně. Svou frustraci si vybíjel sportem. Jeho silné a vypracované tělo bylo jako stvořené pro box, plavání a běh – a ve všech třech disciplínách vynikal.

Harry Houdini byl oddaný své matce i manželce Bess. Public domain

Mistr úniku se rodí: pouta, kazajky a odhodlání

Když dospívající Ehrich a jeho přítel Jacob četli paměti slavného francouzského iluzionisty Jeana-Eugèna Roberta-Houdina, rozhodli se, že jejich budoucnost bude patřit magii. Na počest svého idolu si začali říkat Bratři Houdiniové. Jejich představení nebylo nijak oslnivé, ale měli jedno silné číslo zvané Metamorfóza: Jacob spolu s několika diváky spoutali Ehricha a zavřeli ho do truhly. Opona se na okamžik zatáhla – a když se znovu otevřela, Ehrich stál volný na pódiu. Když pak diváci otevřeli truhlu, našli v ní Jacoba – svázaného jako vánoční krocan.

Publikum Metamorfóza zaujala, ale ostatní triky nikoliv. Jacob nakonec, zklamaný nedostatkem úspěchu, skupinu opustil. Ehrich, který si mezitím začal říkat Harry Houdini, za něj našel náhradu – a oženil se s ní. Bess Rahnerová byla katolička, ale Harryho matce byla sympatická a sňatek schválila. Bess se stala jeho partnerkou na jevišti i v životě. Měřila sotva metr padesát, takže se do truhly dobře vešla – a její drobná postava navíc opticky zvětšovala manželovu výšku.

Z pivnice na velkou scénu: zlom jménem Orpheum

Po letech vystupování s manželkou Bess v cirkusech, na kočovných medicínských show a v lidových muzeích – tedy v nejnižších patrech zábavního průmyslu – začal Houdini ohromovat publikum na vaudevillových scénách tím, že se dokázal osvobodit z pout.

Celých pět let vystupovali „Houdiniovi“ v malých městech, cirkusech a dokonce i v pivnicích. Harry posedle pracoval na zdokonalování a vylepšování svého čísla a přidal dvě nové únikové techniky: útěk z pout (zámky ho fascinovaly už od dětství) a vysvobození ze svěrací kazajky. Ten druhý trik byl obzvlášť nebezpečný – divoké pohyby, které byly k úniku nutné, zanechávaly Harryho celého potlučeného a krvavého. Přesto však žádný z těchto úniků na publikum příliš nezapůsobil – lidé si mysleli, že pouta i kazajka jsou nějak upravené.

Kdokoli jiný by to v tu chvíli vzdal a našel si „rozumnou“ práci. Ale ne Harry. V maloměstech na sebe upozorňoval tím, že vyzýval místní policii, aby ho udržela spoutaného. V knize Spellbinder: The Life of Harry Houdini líčí Tom Lalicki, co se stalo jednou poté: „Ve Woonsocketu na Rhode Islandu policie a novináři spoutali Houdiniho šesti sadami pout a zavřeli ho do místnosti. Dokázal se osvobodit za 18 sekund.“ Výkon vzbudil pozornost v místních novinách – ale zatím nic víc.

Sláva, triky a mýty: Houdini jako fenomén

Nakonec se veškeré naděje, tvrdá práce i vytrvalost Harryho a Bess přece jen vyplatily. Martin Beck, který řídil síť vaudevillových divadel Orpheum – sahající od Chicaga až po Kalifornii – řekl Harrymu, že jeho vystoupení viděl a že, upřímně řečeno, za moc nestálo. Ale čísla Metamorfóza a únik z pout se mu líbila. Navrhl, že kolem nich mohou vybudovat nové a mnohem lepší vystoupení – pokud se Harry vzdá svých slabých kouzelnických triků a karetních iluzí. Tato nabídka podle Harryho „změnila celý běh mého života“.

Přechod z pivnic na elegantní pódia sítě Orpheum v něm probudil veškerou jeho ohromnou energii a ambice. Jak píše jeho životopisec Kenneth Silverman: „Během čtrnácti závratných měsíců se stal hvězdou americké zábavy.“

Harry Houdini čelil nebezpečí utonutí při podvodních únicích: na snímku vstupuje do bedny před potopením pod hladinu. Public domain

Tento zlom v kariéře zároveň rozpoutal i Harryho „kreativitu“. Spolu s jiným iluzionistou zinscenoval falešnou hádku a jejich údajné spory plnily stránky novin. Objevila se také historka, že vystupoval v show, jejíž hlavní hvězdou byla slavná umělkyně. Když ji zasáhla vlna špatných recenzí, ze zájezdu odstoupila – a Harry převzal hlavní roli. Vymyslel si tyto příběhy sám? Pravděpodobně ano.

Bojovník za pravdu a pomocný hlas slabých

V roce 1899 byl Houdini skutečnou hvězdou vaudevillu a vydělával 250 dolarů týdně – téměř polovinu tehdejšího průměrného ročního příjmu Američana. Bess i jeho matka si užívaly života v luxusu, ale Houdini čelil častým obviněním, že má klíče od pout schované na těle. Jeho reakce posunula celé představení na novou úroveň.

V tehdejší době – na rozdíl od dneška – byla nahota v populární kultuře naprosté tabu. Dámské šaty sahaly až na zem, aby se náhodou neukázal ani kotník. Houdini však napsal: „Dokážu ten trik provést i nahý.“

Proslulý trik Harryho Houdiniho, mistra útěku, udivoval publikum. Public domain

Předvedl ho na policejní stanici v San Franciscu a opakoval po celých Spojených státech. V Kansas City napsaly noviny ze St. Louis: „Vystoupil před… policií v kostýmu tak spoře oděném, že v něm nebylo kam ukrýt klíče nebo dráty.“ Výrazné, ale vkusné fotografie kouzelníka v poutech, zahaleného jen tím nejnutnějším, rozšířily jeho slávu široko daleko.

V roce 1900 vyrazil Houdini na zahraniční turné a přitahoval davy v Anglii, Německu i Rusku. Spoutaný, s roubíkem, často nahý nebo téměř nahý, se dokázal dostat z vězeňských cel, bankovních trezorů i rakví. Vystavoval se nebezpečí utonutí při podvodních únicích a dokázal se vysvobodit ze svěrací kazajky zavěšený hlavou dolů – a to ve velké výšce.

Do svého repertoáru postupně přidával další iluze – například spolknutí hrsti jehel, které pak vytáhl z úst navlečené na niti. V roce 1918 dokonce na jevišti newyorského Hippodromu nechal zmizet slona.

Harry Houdini ohromil publikum, když nechal na jevišti newyorského Hippodromu zmizet slona. Public domain

Dnešní kouzelníci vědí, jak byly provedeny jen některé z Houdiniho kousků – u jiných nemají tušení. Mnohé z nich by ale byly bez jeho fyzické síly a atletické zdatnosti sotva možné – nemluvě o tom, jak dlouho dokázal zadržet dech pod vodou.

V pozdějších letech psal knihy, vystupoval ve filmech a veřejně brojil proti falešnému spiritismu, který byl tehdy v módě. Odhaloval podvodné spiritistické seance a média, která tvrdila, že komunikují s mrtvými. Vystupoval zdarma v nemocnicích, domovech důchodců i sirotčincích – a dokonce vytvořil speciální show pro nevidomé.

Houdini v poutech, 1918. Public Domain

Odkaz, který přetrval: jméno, na které se nezapomíná

V roce 1917 se Harry z vlasteneckých pohnutek přihlásil jako dobrovolník do armády. Byl však odmítnut – bylo mu už 43 let. Místo toho prodával tzv. Liberty Bonds – válečné obligace vydané americkým ministerstvem financí na podporu první světové války – a na jevišti nechával kouzlem vzniknout skutečné zlaté mince, které pak daroval vojákům.

Harry zemřel v roce 1926, v den Halloweenu, a byl pohřben vedle své milované matky. Od té doby se na scéně vystřídaly nespočty kouzelníků – ale když pes uteče ze dvora, vybaví se nám jen jedno jméno: Houdini.

eti


Přečtěte si také

Zdražování kvůli emisním povolenkám se u dřeva a pelet nechystá, ujišťují lidé z oboru

Cena nové generace povolenek hned při prvním obchodování vystřelila z předpokládaných 45 na 77 eur. Domácnostem topícím plynem či uhlím se takto můžou výrazně zvýšit náklady. Dřeva se ale povolenky nedotknou, potvrdili pro Epoch Times odborníci.

Miroslav Kala
Dotace a jejich nárokovost oslabují Evropu. Musíme investovat smysluplně, burcuje šéf NKÚ

Nárokové chování a dotační ekonomika podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu oslabují Evropu. Shodl se na tom i se svým německým protějškem. Jaká tedy nabízí východiska, a co by se podle něho mělo změnit?

První náznaky migrační dohody EU s Afrikou a jak funguje „nábor“ na sociálních sítích

Nemám rád konspirování. Ale musím upozornit na riziko vyplývající z kombinace paktů pro migraci a pro středomoří: jejich souběh může v jedné, či dvou generacích zcela proměnit Evropu.

Brusel, Belgie – 3. listopadu 2022: Evropské vlajky před budovou sídla Evropské komise v Bruselu.
Desítky milionů eur ročně: Jak si EU vybudovala vlastní mediální aparát

Evropská unie investuje ročně desítky milionů eur do vybraných médií. Kritici varují před netransparentností a ovlivňováním veřejného diskurzu.

Zaměstnanci velkých závodů v Německu bijí na poplach. Chtějí změnu v zelených politikách

Ostrý dopis předních členů závodních rad obsahuje vážná obvinění vůči politikům – zejména v oblasti energetické politiky.

Odhalení se nekoná. Seznam Epsteinových klientů podle amerických úřadů neexistuje

Slibovaný seznam klientů sexuálního delikventa Epsteina neexistuje, vychází ze zprávy, kterou 7. července vydalo americké Ministerstvo spravedlnosti společně s FBI.

Trump: USA se dohodly s NATO na dodávkách zbraní Ukrajině

Trump uvedl, že uzavřel novou dohodu s NATO, podle níž budou Spojené státy dodávat zbraně Ukrajině v jejím pokračujícím konfliktu s Ruskem. Tyto zbraně by měla uhradit aliance. Dodal, že v pondělí učiní zásadní prohlášení ohledně Ruska.

Jak beta-glukan pomáhá chytřejší imunitní odpovědi

Silný imunitní systém sám o sobě nestačí – musí být také chytrý. Beta-glukan, přírodní sloučenina obsažená v potravinách jako jsou oves a houby, pomáhá imunitnímu systému reagovat přesněji a snižuje škody způsobené přehnanou reakcí, například zánětem.

Prochazky Umenim
Virtuosky rozeznějí „místo, kde se zázraky dějí potichu“. Koncert ve Skokách u Žlutic

„Tentokrát nás náš program zavede na posvátné území. Jedná se o nádhernou barokní stavbu – poutní místo, které již po staletí láká k navštívení díky své zajímavé historii a zázrakům,“ říká zakladatelka festivalu Procházka uměním.