Čína zaujala první místo na seznamu bezpečnostních hrozeb Japonska v nejnovější obranné zprávě.
Japonsko označilo Čínu za „největší strategickou hrozbu od druhé světové války“ ve své Bílé knize o obraně pro rok 2025, přičemž za důvod znovuvyzbrojování země uvedlo geopolitická ohniska napětí.
„Postoj Číny navenek, její vojenské aktivity a další činnosti představují vážné znepokojení pro Japonsko a mezinárodní společenství a jsou bezprecedentní a největší strategickou výzvou, na kterou by Japonsko mělo odpovědět uplatněním své komplexní národní síly a ve spolupráci se spojenci, partnerskými státy a dalšími,“ uvádí shrnutí zprávy zveřejněné 15. července.
Zpráva se zaměřuje na rostoucí vojenskou aktivitu Číny v blízkosti Japonska a odráží širší obavy z asertivního postavení Pekingu v regionu. Japonsko bije na poplach kvůli sílící spolupráci Číny s Ruskem, napětí v Tchajwanském průlivu a častým narušením vzdušného a námořního prostoru.
Vládní zpráva nazvaná „Obrana Japonska 2025“ podává přehled o bezpečnostní situaci země. Zveřejňuje ji každoročně japonské ministerstvo obrany a předkládá ji vládnímu kabinetu.
Podle zprávy čínský režim více než 30 let zvyšuje své vojenské výdaje „bez transparentnosti“ a posiluje své jaderné, raketové a námořní kapacity.
Čínská vojenská aktivita se zintenzivnila v okolí Japonska, včetně oblasti kolem souostroví Senkaku, Japonského moře a západního Tichého oceánu.
V srpnu 2024 byl zaznamenán případ, kdy čínský vojenský letoun pronikl do japonského vzdušného prostoru a v září se čínská letadlová loď přiblížila k narušení japonských výsostných vod.
Další incident zpráva popisuje z května 2025, kdy vrtulník „pronikl do japonského vzdušného prostoru poté, co vzlétl z plavidla čínské pobřežní stráže poblíž ostrovů Senkaku“.
Japonsko je přesvědčeno, že tyto aktivity mají za cíl normalizovat nátlak silovým zpochybňováním statu quo. Na Tchaj-wanu Peking pokračuje v častých vojenských cvičeních a stupňuje napětí vůči demokraticky řízenému ostrovu, který považuje za své území.
Čínský režim zprávu kritizoval a obvinil Japonsko ze šíření falešného narativu.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian řekl novinářům v Pekingu, že zpráva „přijímá chybný pohled na Čínu“ a „zasahuje do vnitřních záležitostí Číny“.
Japonsko posiluje obranu v sedmi klíčových oblastech, včetně zachytávání raket, mezioborových operací a bezpilotních systémů. Nové Společné velitelství operací (JJOC) má sjednotit pozemní, námořní a vzdušné síly.
Rozpočet na obranu v roce 2025 dosahuje 9,9 bilionu jenů (69 miliard dolarů), což představuje 1,8 procenta HDP, s cílem dosáhnout 2 procent do roku 2027. Japonsko se zavázalo prohlubovat spolupráci se Spojenými státy a rozšiřovat obranné vazby s Indií, Filipínami a Indonésií.
Zpráva upozorňuje na regionální bezpečnostní hrozby, například na nezákonné námořní nároky Číny v Jihočínském moři, které ohrožují svobodu plavby a přímo ohrožují bezpečnost Japonska. Zmiňuje také severokorejský raketový program a vojenské aktivity Ruska v regionu, včetně narušení japonského vzdušného prostoru v září.
Na závěr zpráva cituje Kawaie Junyu, radního japonského velvyslanectví v USA: „Z první ruky jsem pochopil, jak vysoká očekávání jsou kladena na Japonsko, pokud jde o mír a stabilitu v indo-pacifickém regionu, a jsem si hluboce vědom obrovské odpovědnosti Japonska jako součásti mezinárodního společenství,“ uvádí obranná zpráva.
„Stojíce po boku Spojených států v první linii udělám vše, byť sebemenší, pro dosažení ‚nové zlaté éry vztahů mezi Japonskem a USA‘,“ konstatoval.
–ete–
