Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci.
„Chtěl bych kategoricky popřít, že by armáda sledovala opozici, nebo že by sledovala jakýkoli jiný politický subjekt nebo jakékoli jiné občany České republiky. Tohle prostě neprobíhá, nikdy nebylo nic takového nařízeno a nemůže to ani probíhat. Na nikoho nevedeme žádné složky,“ řekl. Informační a kybernetické síly armády byly podle něj reálně zapojeny do monitorování hybridního působení a možného ovlivňování voleb pouze před posledními sněmovními volbami, kdy byly součástí pracovní skupiny vytvořené na základě usnesení Bezpečnostní rady státu.
Server Seznam Zprávy dnes uvedl, že Vojenská policie na podnět ministerstva obrany zjišťuje, kdo šíří interní armádní dokumenty, z nichž Růžička části zveřejnil na síti X. „Z našich neformálních interních šetření mě to vede k domněnce, že ty informace unikají z civilní části ministerstva obrany,“ uvedl dnes Řehka. Jeden ze zveřejněných dokumentů je podle něj ve variantě, ke které mělo přístup jen několik jednotlivců na nejvyšších místech, a která je odlišná od verze publikované mezi vojáky. Vyjádření ministerstva obrany ČTK shání.
Dokumenty, které podle Růžičky dokazují sběr informací na politiky, pocházejí podle velitele informačních a kybernetických sil armády Radka Haratka ze dvou spolu nesouvisejících událostí. Tou první je projekt Karel, ve kterém kybernetické síly v dubnu 2024 monitorovaly mediální prostředí a snažily se identifikovat vyjádření zástupců armády, která v informačním prostoru vyvolávala negativní emoce. Cílem bylo podle Řehky podpořit strategickou komunikaci armády. Důraz byl kladen na analýzu slovních spojení, nikoli uživatelů sociálních sítí, uvedl Haratek.
Druhým projektem pod názvem Volby 2025 bylo podle velitele kybernetických sil interní cvičení testující schopnost provádět analýzu informačního prostředí. Podmínky cvičení se podle Haratka měly co nejvíce blížit reálnému prostředí. „Zvolil jsem téma volby, protože k tomu danému tématu se v informačním prostředí nachází spousta relevantních dat v otevřených zdrojích,“ řekl. Cvičení se konalo letos v únoru a březnu. „To, že se armáda, respektive informační a kybernetické síly, zabývají analýzou cílového publika a narativu z otevřených zdrojů, nepovažuji za nic špatného,“ uvedl Řehka.
