Měla být připoutaná k okenním mřížím u otevřeného okna za studeného lednového počasí. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti vězenkyně, kterou mělo sedm dozorců ženské věznice ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku před pěti lety psychicky a fyzicky mučit. Počin dozorců označil soud za nepřijatelný.
Na případ upozornila v roce 2020 Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Odsouzenou po jejím nevhodném verbálním chování mělo pět dozorců po souhlasu jejich nadřízené a dozorčí uzavřeného oddělení nejprve neoprávněně a bez právního důvodu omezit na osobní svobodě tak, že ji připoutali služebními pouty k okenní mříži, přičemž ruce měla od sebe a v úrovni hlavy,” popsala případ v minulosti mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.
Tam mučení dle mluvčí neskončilo, po dvou hodinách měli ženu spoutat v polokleku a po další půl hodině jí roztáhnout ruce do maximální možné šířky a nechat ji tak viset další hodinu. Dozorci měli i úmyslně otevřít okno, a nechat na ženu proudit lednový vzduch.
„Bolely mě ruce i nohy. Byla jsem připoutána tak, že jsem měla pokrčené nohy a visela za ruce. Nemohla jsem se postavit. Z toho jsem se pomočila. Psychické problémy mám dodnes,“ citoval výslech vězenkyně před soudem Havlíčkobrodský deník.
Státní zástupce na dozorce podal obžalobu a hrozilo jim až 8 let vězení. Tím se započal dlouhý soudní proces, až nakonec padlo rozhodnutí okresního soudu, který obžalovaným uložil tříletý trest odnětí svobody s tříletým podmíněným odkladem. Dále jim uložil zákaz vykonávat povolání u Vězeňské služby ČR a v bezpečnostních sborech ČR na dobu 2 let, rekapituloval ÚS. V případu to byl v řadě již třetí rozsudek, dva z nich krajský soud zrušil.
Obžalovaní dozorci se proti rozhodnutí okresního soudu odvolali a orgán nakonec rozhodl v jejich prospěch. Jednoho z nich dokonce zcela zprostil obžaloby a u ostatních případ přesunul do kázeňského řízení.
Podle dozorců spoutání předcházelo to, že vězenkyně při odchodu do školského střediska zdržovala, a poté v něm vzdorovala. Hlídači ji odvedli na pokoj a jedna dozorkyně si s ní měla promluvit, žena ale začala nadávat a urážet ostatní. „Jelikož nerespektovala výzvu k slušnému chování, učinila obžalovaná rozhodnutí o jejím připoutání k okenní mříži,“ stojí v tiskové zprávě ÚS.
Žena se obrátila na Ústavní soud s tím, že podle ní jednání dozorců naplnilo znaky mučení podle Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. ÚS její stížnosti vyhověl a verdikt krajského soudu zrušil, protože podle něj porušilo „Fyzickou integritu a ochranu před mučením a nelidským a ponižujícím zacházením“.
Vyjádřil se i k části rozhodnutí krajského soudu, který uvedl, že není jasné, zda si dozorci uvědomovali protiprávnosti svého činu, a to proto, že z důkazů údajně vyplynulo, že „připoutání k pevnému předmětu bylo vnímáno jako vhodný prostředek ke zklidnění rozrušených a nevhodně se chovajících odsouzených,“ stojí ve zprávě.
Podle ÚS odpovídá závěr krajského soudu o neexistenci povědomí obžalovaných o protiprávnosti jejich jednání úvahám o právním omylu. Podle ÚS však z napadených rozhodnutí nevyplývá, že by byly splněny podmínky pro jeho použití. Obžalovaní navíc jednali jako příslušníci ve služebním poměru, kde je dána povinnost znát a dodržovat právní předpisy. Ústavní soud tak vrátil případ zpět krajskému soudu ke znovuotevření.
