Dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu by mohl jaderný mikroreaktor Raven, na kterém pracují České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) s firmami Stellar Nuclear a UJP Praha. Měl by sloužit jako zdroj energie pro pohon pro meziplanetární lety, po přistání by měl fungovat jako kompaktní elektrárna, která by měla být schopná napájet základny na Marsu, Měsíci či případně jiných vesmírných tělesech. První prototyp by mělo konsorcium firem a ČVUT představit v příštích letech. Škola o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
„Spojení zdroje energie pro pohon a povrchovou základnu v jednom zařízení znamená zásadní technologický náskok oproti dosavadním řešením z jiných zemí, která vyžadují oddělené systémy. Raven je kompaktní, spolehlivý a optimalizovaný pro dlouhodobý autonomní provoz v extrémních podmínkách,“ řekl Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, který je hlavním řešitelem projektu na ČVUT.
První prototyp by mělo konsorcium představit v příštích letech, podle odborníků může znamenat zásadní přínos pro pilotované mise na Mars, i pro budoucí dlouhodobé mise mimo oběžnou dráhu Země.
„Jaderný reaktor dokáže dodávat energii po celé roky, čímž se stává jedinečným zdrojem pro dlouhé vesmírné lety. Pro rozvoj kolonizace naší sluneční soustavy je tak vývoj jaderného mikroreaktoru naprosto nezbytný,“ řekl ředitel Stellar Nuclear Jakub Ševeček.
Aby byl reaktor bezpečný a zároveň co nejlehčí, bude podle expertů potřeba vyvinout nové technologie a materiály. Výzkumné týmy, které na projektu pracují, už testují několik z nich. Jde například o porézní jaderné palivo trikarbid schopné odolávat teplotám až 3000 stupňů Celsia, speciální kovové pěny pro lehké, ale účinné radiační stínění či inovativní výměníky tepla, které zvyšují účinnost a snižují hmotnost celého systému. Projekt také počítá s využitím oxidu uhličitého z atmosféry Marsu jako teplosměnné látky při povrchovém využití.
„Součástí vývoje je také optimalizace oběhových cyklů a mikroturbín, které zvyšují celkovou účinnost systému a snižují jeho prostorové nároky. Tyto turbíny jsou navrhovány s ohledem na minimální hmotnost, vysokou spolehlivost a schopnost dlouhodobého autonomního provozu bez údržby. Naším cílem je vytvořit kompaktní a modulární energetický systém, který bude možné snadno integrovat do přistávacích modulů a základnové infrastruktury na Marsu nebo Měsíci,“ řekl jeden z vývojářů konsorcia Václav Dostál z Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT.
Všechny objevy budou mít podle expertů pozitivní dopad i na energetiku, průmysl a ekonomiku. Najdou využití například v pokročilých malých modulárních reaktorech, jaderných medicínských aplikacích nebo v projektech pro hlubokomořské průzkumy, uvedla škola.
