Komentář
Zatímco středoevropské léto vrcholí žněmi, za Atlantikem dozrávají jiné plody – politické nejistoty a zásahy do centrálních institucí, které mohou přinést silné vlny i na globální trhy. Americká ekonomická krajina se totiž začíná přetvářet. Trump mění pravidla hry. Po nedávném odvolání šéfky Úřadu pro statistiku práce (BLS) a po rezignaci guvernérky Fedu Adriany Kuglerové se rýsuje scénář, ve kterém může Trump výrazněji zasahovat do monetární politiky a veřejných dat. Ať už budou jeho motivy jakékoliv, výsledek je zřejmý – trhy začínají ztrácet důvěru v institucionální rámec.
Oslabování dolaru a růst rizikové prémie na americká aktiva nejsou abstraktní pojmy pro ekonomy – jsou to praktické indikátory případného rostoucího chaosu či naopak uklidňování. Pokud by se potvrdil trend dosazování „loajálních“ osob do klíčových pozic, investoři začnou přesouvat kapitál jinam. Ne kvůli ideologii, ale kvůli intuitivní potřebě predikovatelnosti.
Co to znamená pro české firmy? Na první pohled může působit americké politické dění vzdáleně – ale opak je pravdou. Především potenciálně slabší dolar znamená „levnější Amerika“ – a naopak. V krátkém období posilující dolar zdražuje americké technologie, komponenty či know-how. Lze předpokládat, že během několika následujících měsíců bude mít dolar spíš sklon mírně posilovat, ačkoliv z velmi dlouhodobého pohledu tomu bude naopak. Krátkodobě totiž dolar bude mít sklon korigovat oslabení způsobené strachem z celních válek po nástupu Trumpa do úřadu. Dlouhodobě naopak bude dolar poškozován tím, že bude klesat jeho role světové rezervní měny. To ale nebude zdaleka tak rychlý proces, jak dnes mnozí předpokládají.
Na pohyb kapitálu ale ještě významnější vliv než kurz bude mít pokles důvěry v americké instituce. Když trh zpochybňuje nezávislost centrální banky a statistického úřadu, nejde o politiku – jde o peníze. Investoři nechtějí řídit portfolia podle domněnek nebo volebních nálad. Chtějí jasná data, předvídatelnost, pravidla. Jakmile tato důvěra zmizí, roste volatilita a cena za jistotu. Mimochodem, politická nejistota v USA a celkové globální napětí se již odrážejí i na komoditních trzích. Například drahé kovy stoupají, zatímco ropa, elektřina a plyn na světových trzích zlevňují (pro náš trh to platit nemusí).
Již nyní se mezi finančníky uvažuje o tom, že si finanční trhy vytvoří „stínového předsedu Fedu“ – tedy že budou více vnímat postoj Trumpova budoucího kandidáta než aktuálního šéfa Powella. To je toxické prostředí pro dlouhodobé plánování. Dosud vždy platilo, že pečlivě plánované výroky šéfa Fedu byly indikátorem budoucího pohybu úrokových sazeb. Fed nemusel aktivně měnit úrokové sazby; stačilo, že jeho šéf komunikoval záměr sazby změnit – a trh již reagoval, jako by se tak stalo. Rétorika šéfa Fedu tedy byla nedílnou součástí monetární politiky, čímž ovlivňovala celý globální měnový systém. Pokud by ale došlo k vytvoření „stínového předsedy Fedu“, tento nástroj měnové politiky by v podstatě zanikl, čímž by oslabila role Fedu. A jednoznačným důsledkem by byl odtok finančního kapitálu z USA i s důsledkem na oslabení cen dluhopisů i akcií. A to už samozřejmě má přímý efekt i na české a slovenské klienty penzijních a podílových fondů.
Z pohledu tuzemského tedy můžeme doporučit: Sledujte nominace do Fedu a BLS. Ačkoliv se to může zdát okrajové, jde o signály, jakým směrem ceny cenných papírů půjdou.
Názory vyjádřené v článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanovisko Epoch Times.
