Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Britský ministr zahraničních věcí David Lammy dnes ocenil kroky směřující k míru po dohodě, kterou vyjednaly Spojené státy mezi Jerevanem a Baku s cílem normalizovat jejich vztahy, které přes 35 let provázely sváry. „Gratuluji Arménii a Ázerbájdžánu k odvážným krokům učiněným ve Washingtonu ve prospěch míru. Oceňuji roli prezidenta Spojených států při zajištění tohoto průlomu,“ napsal na síti X Lammy a dodal, že Spojené království je připraveno podporovat mír na Jižním Kavkaze, pokud obě strany dodrží své závazky.
Také Francie, kde žije několik set tisíc lidí arménského původu, označila dnes dohodu mezi Jerevanem a Baku za rozhodující krok k normalizaci jejich vztahů. „Paříž vítá oznámení pod záštitou prezidenta Trumpa o dohodě mezi ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem,“ uvedla francouzská diplomacie v prohlášení. Arménie, kde převážně žijí křesťané, a Ázerbájdžán, kde převážně žijí muslimové, vedly dvě války o své hranice a status etnických enkláv na svých územích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X uvedla, že Evropská unie bude nadále podporovat úsilí o normalizaci s cílem dosáhnout udržitelného míru, stability a prosperity v regionu. „Nyní je zásadní včasné provedení dohodnutých kroků,“ napsala na síti X ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocnosti v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
Íránské ministerstvo zahraničních věcí dnes rovněž uvítalo mírovou dohodu mezi Jerevanem a Baku.
Lídři Arménie a Ázerbájdžánu v pátek v Bílém domě za přítomnosti Donalda Trumpa podepsali dohodu ukončující přes 35 let svárů mezi těmito zeměmi. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinjan posléze ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit, a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír.
Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, byly ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi 100.000 etnických Arménů do Arménie.
