Ani ne za deset let si šedesát tisíc Kanaďanů zvolilo asistovanou smrt, uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda Národní rady osob se Zdravotním postižením ČR (NRZP) Václav Krása. Rozhodnutí ukončit vlastní život zařadilo do svého předvolebního programu hnutí Starostové a nezávislí (STAN). NRZP a Aliance pro rodinu říkají jasné „ne“.
„My vůbec nerozumíme tomu, že politická strana může ve volební kampani místo pozitivního programu, který nabízí občanům zlepšení života, mít také to, že jim nabízí smrt,“ sdělil na tiskové konferenci Krása. Svoje cíle označuje STAN jako „Dobrý program pro dobrý život v naší zemi“. Jedna z jeho částí – Lidská práva a rovné šance – obsahuje bod vlastního rozhodnutí o odchodu ze života.
Možnost rozhodnout se o vlastní smrti chtějí dosáhnout novelou zákona o zdraví, která „zavede pojem důstojná smrt, případně plánovaný odchod ze života jako možnost medicínského ukončení života člověka na jeho vlastní žádost“. Jedinec by tak mohl za určitých podmínek podstoupit asistované usmrcení či sebevraždu.
„To považujeme za porušení všech etických medicínských zásad sahající až k Hippokratově přísaze,“ v tiskové zprávě sdělil předseda Krása.
Klíčové pojmy:
asistovaná sebevražda = proces, kdy lékař pacientovi poskytne smrtící látku, ale pacient si ji sám podá aktivní eutanazie = lékař pacientovi podá látku, která zapříčiní jeho smrt
I v přísaze, která pochází až z dob antiky, se mimo jiné o asistované sebevraždě nepřímo pojednávalo: „Nepodám nikomu smrtící lék, i kdybych o to byl požádán, ani nikomu nedám doporučení v tom smyslu; stejně tak nepodám ženě přípravek vedoucí k potratu.“
Ze starověku se Krása přesunul do německé třetí říše. Podle něj totiž systematickou eutanazii zavedl nacistický vůdce Adolf Hitler, kdy diktátor nechtěl, aby součástí árijské rasy byly i děti s mentálním postižením. „Číst, jak tehdejší rodiče radostně hlásí vůdci, že dali své děti s mentálním postižením k eutanazii, tak to svědčí o tom, že si nevážíme života a že jsou lidé obecně schopni podlehnout jakékoliv ideologii, byť se zabývala i usmrcováním dětí,“ řekl Krása.
Právě z toho důvodu Národní rada osob se zdravotním postižením podle předsedy nikdy uzákonění eutanazie nepodporovala a vždy se staví a bude zásadně proti. Podobně to vidí i Aliance pro rodinu.
„My věříme, že skutečná vyspělost civilizace se pozná podle toho, jak se staráme o své nejslabší a nezranitelnější mezi námi. A to nejsou ti, kteří si nejlépe vedou na burze nebo na sociálních sítích, jsou to právě senioři, lidé s handicapem a také děti,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.
Navzdory tomu, že se eutanazie jeví jako snadné řešení utrpení, podle předsedkyně za sebou nese spoustu rizik a případů zneužití. „Promiňte, že to říkám, ale nám se tato debata jeví spíše jako pokus vyřešit tímto způsobem důchodovou otázku,“ řekla Jochová. Podle předsedkyně by legalizace dobrovolného usmrcení mohla v budoucnu otevřít prostor k tomu, že by se starší lidé cítili motivováni či dokonce tlačeni k jeho podstoupení. V zemích, kde již k uzákonění došlo, se mnozí nátlakové praxe nevyhnuli, řekla Jochová.
Dobrovolný odchod z tohoto světa povolilo například Nizozemsko, Rakousko, Německo, Belgie, Kanada či Kolumbie. „V Nizozemsku v roce 2024 tvořila eutanazie ze všech úmrtí 5,8 procenta a celkem bylo eutanazií usmrceno 9 968 lidí, což je oproti roku 2023 o tisíc lidí více,“ přiblížil Krása. V Belgii loni dle jeho dat zemřely tímto způsobem přibližně čtyři tisíce lidí. Jako o nejliberálnější zemi se podle předsedy dá uvažovat o Kanadě, kde počet dobrovolných úmrtí mezi lety 2023 a 2024 meziročně stoupl o téměř 16 procent, doplnil.
Namísto koketování o zavedení dobrovolného usmrcení bychom se podle řečníků tiskové konference měli spíše soustředit na posílení hospicové a paliativní péče, a to obzvlášť terénní, aby lidé mohli zůstat doma. Problém vidí vystupující hlavně v nedostatku dostupné péče, přičemž nejhorší situace vnímají převážně na venkově. Podle Krásy kvalitní paliativní péče dokáže zajistit, aby člověk neumíral v bolestech.
Průzkumy, které ukazují, že velká část Čechů s eutanazií souhlasí, vysvětluje předseda tak, že spoustu z nich patří do mladších generací a nedokáží si tak smrt plně představit. Starší lidé o odchodu ze života dle něj mluví opatrněji. Předseda čerpá i z vlastní zkušenosti, pracoval totiž přes dvacet let v domově důchodců a zažil přes pět set úmrtí. A i přestože často slýchával, že by lidé už rádi zemřeli, „když poté došlo k tomu, že člověk je opravdu ve stádiu, kdy se smrt blíží, tak za život prostě lidé bojují do poslední chvíle. Život má tendenci bojovat za sebe až do konce“.
V současné době probíhá komunikace s jinými politickými stranami, řekl Krása. Je přesvědčen, že v České republice návrh nikdy neprojde. Kromě STAN na uzákonění pracuje například senátorka Věra Procházková (ANO), která údajně návrh zákona načte po volbách.
Ovšem podle Krásy jde spíše o snahy jedinců, nikoliv celého hnutí. „Mluvil jsem s ANO a mám ujištění, že tam sice jsou jednotlivci, kteří by to podpořili, ale vedení by určitě takovou věc nepodpořilo. A víme, že i některé další strany jsou zásadně proti, aniž bychom s nimi mluvili,“ řekl Krása. Podle ČTK se obdobnými návrhy politici zabývali už v minulosti. „V roce 2008 ho odmítla Sněmovna, v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Loni návrh za Ministerstvo zdravotnictví odmítl náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL),“ stojí v článku.
