Tématu eutanazie se čas od času dostane v české politice pozornosti. Zatímco hnutí STAN si dalo její legalizaci přímo do letošního volebního programu, senátorka Věra Procházková z ANO se o její prosazení snaží již řadu let.
Na sněmovní konferenci „Rozhodování na konci života“ 1. dubna 2025 odborníci probírali podmínky pro vznik zákona o paliativní péči a eutanazii. Procházková, která sama působí jako lékařka v hospicích, uvedla pro Epoch Times, že tato problematika bude řešena v rámci novelizace zákona o zdravotních službách. S návrhem zákona, který bude zahrnovat možnost dobrovolného ukončení života, přijde po volbách, napsala v e-mailovém prohlášení.
To bude moci mít formu eutanazie, kdy smrtící látku podává odborný personál, anebo asistované sebevraždy, kdy si smrtící látku vezme pacient sám. Návrh počítá i se zavedením institutu „dříve vysloveného přání“. Jde o vlastnoručně podepsaný a úředně ověřený dokument, v němž osoba písemně uvádí, jakou léčbu si přeje nebo nepřeje, pokud by v budoucnu nebyl schopen sám rozhodovat o svém zdravotním stavu.
„Věřím, že naší povinností je hledat cesty, jak lidem na konci jejich života nabídnout co největší podporu a respektovat jejich vůli,“ uvedla podle Parlamentních listů senátorka s tím, že veřejnost vnímá eutanazii pozitivně.
Průzkum CVVM v roce 2023 ukázal, že podíl Čechů, kteří eutanazii podporují, během let mírně roste. Nejnověji jí akceptuje 73 procent, přičemž 30 % jí rozhodně podporuje a 43 % spíše ano.
Iniciativa Smrtelník si nechala agenturou Ipsos zpracovat v únoru 2025 vlastní šetření, které rovněž ukázalo, že pro eutanazii je 73 procent dotázaných, přičemž 68 procent podporuje „asistované sebeusmrcení a jeho uzákonění“, uvedla na tiskové konferenci z 1. dubna mluvčí iniciativy.
Otázka eutanazie letos rozdělila společnost i poslance ve Francii. Návrh zákona byl nakonec schválen v květnu, ale musí být ještě potvrzen hlasováním v Senátu letos na podzim.
Paliativci varují před riziky
Naši odborníci na paliativní medicínu upozorňují na možná rizika spojená se zavedením eutanazie do českého právního řádu. Podle Ondřeje Slámy, místopředsedy České společnosti paliativní medicíny (ČSPM) a vedoucího Centra paliativní péče při Masarykě onkologickém ústavu, hrozí, že o svém usmrcení budou uvažovat nebo o něj žádat i pacienti, kteří nemají žádnou zkušenost s dobrou paliativní péčí.
Sláma v e-mailu ze 20. června pro Epoch Times vysvětlil, že vážně nemocný pacient dochází v pokročilé fázi nemoci k úvahám, že zbytek života pro něj bude příliš bolestivý, že nemá žádnou perspektivu, že z něj bude jen „ležák“, který bude druhým na obtíž a podobně. „Toto je vnitřní svět žadatele o eutanazii. Chce ukončit svůj život, aby se nedostal do stavů, které hodnotí jako ,horší než smrt’,“ uvedl lékař.
Podle stanoviska ČSPM ze 13. června dokáže paliativní péče řadu z těchto obav ošetřit a zajistit důstojný odchod ze světa. Rolí státu by proto mělo být spíše zajistit dostupnost paliativní péče.
„Za situace, kdy není kvalitní paliativní péče obecně dostupná a řada pacientů v závěru života tak zakouší nedostatečně ošetřený diskomfort a utrpení, je zavedení eutanázie do českého právního řádu a klinické praxe eticky i politicky nezodpovědný a nepřijatelný krok,“ uvedla společnost.
Podle Slámy, pokud bude eutanazie uzákoněna, je „velmi pravděpodobné že o ní část pacientů bude žádat“, napsal s tím, že dle jeho odhadů to budou v průběhu několika let od zavedení „jednotky tisíc pacientů ročně“.
Od nás eutanazii nečekejte
Paliativci nicméně asistovanou sebevraždu ani eutanazii kompletně nezamítají. ČSPM ve svém stanovisku však navrhuje, aby každou žádost o eutanazii posuzoval specializovaný paliativní tým, který žadateli vysvětlí a ukáže, že paliativní péče dokáže značně zlepšit kvalitu života umírajícího.
Tato „pojistka“ by zároveň předešla „unáhleným rozhodnutím a možnému zneužití“, podotkla ve stanovisku společnost. Zajistila by také, že „by k tomuto závažnému rozhodnutí docházelo až poté, co byly zváženy a nabídnuty všechny dostupné možnosti zmírnění utrpení a pacient měl dostatek informací pro skutečně informované a autonomní rozhodnutí“.
ČSPM se rovněž vyhradila vůči legislativě, která by řešila otázku paliativní péče a eutanazie společně. Paliativa podle ní vlastní právní úpravu nepotřebuje a problematika eutanazie a rozhodování na konci života by měla být řešena samostatným zákonem.
Zdůraznila také, že eutanazie ani asistované sebeusmrcení nejsou součástí paliativní péče a od paliativních týmů nelze očekávat, že je budou provádět. „Významný podíl lékařů a zdravotníků v paliativní péči má závažné profesní a etické výhrady k provádění eutanázie,“ uvádí stanovisko s tím, že kdyby se od nich měly tyto výkony požadovat, mohlo by to vést k jejich odchodu ze zaměstnání nebo odmítnutí výkonu kvůli výhradě svědomí.
Ve Francii sice průzkum Asociace pro právo umírat důstojně ukázal, že 74 procent oslovených lékařů asistovanou smrt podporuje, ale průzkum francouzské Lékařské komory (Ordre des Médecins) z ledna 2025 ukazuje, že pouze třetina lékařů je ochotna pomoct pacientovi zemřít.
