Brazilská federální policie obvinila exprezidenta Jaira Bolsonara a jeho syna Eduarda z toho, že se snažili mařit proces u nejvyššího soudu, kde bývalý pravicový prezident čelí procesu kvůli pokusu o převrat. Informovala o tom v noci na dnešek agentura EFE. Podle ní z téže policejní zprávy rovněž vyplývá, že exprezident chtěl žádat o politický azyl v Argentině.
Brazilská policie našla dle agentury v jednom z mobilních telefonů zabavených Bolsonarovi dokument se žádostí o politický azyl adresovaný argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi. Text, který byl v Bolsonarově telefonu od loňského roku, nemá datum ani není podepsaný a uvádí se v něm, že exprezident je ve své zemi obětí politické perzekuce. Tou označuje Bolsonaro a jeho příznivci jeho trestní stíhání a opatření, která soudce nejvyššího soudu pro exprezidenta vydal.
Soudce Alexandre de Moraes minulý měsíc nařídil Bolsonarovi nosit elektronický náramek kvůli tomu, že by se mohl snažit uprchnout před trestním stíháním, a zakázal mu publikovat na sociálních sítích příspěvky související s jeho procesem. Začátkem srpna pak soudce uvalil na exprezidenta domácí vězení kvůli porušení těchto opatření. Moraes tak učinil poté, co Bolsonarovi synové publikovali na sociálních sítích příspěvky, které podle soudce podněcovaly k útokům na nejvyšší soud a podporovaly vměšování do brazilského soudnictví.
Podle policejní zprávy, z níž citovala ve středu brazilská a další média, také Bolsonaro a jeho syn Eduardo, který už asi půl roku pobývá ve Spojených státech, podněcovali vládu amerického prezidenta Donalda Trumpa „k nepřátelským činům vůči Brazílii“. Trump Bolsonarovo stíhání kritizuje a jeho vláda kvůli tomu uvalila sankce na Moraese a zvýšila cla na dovoz brazilského zboží do USA.
Bolsonaro, který stál v čele Brazílie od ledna 2019 do konce roku 2022, a několik dalších osob, je obžalováno z pokusu o převrat. Podle prokuratury se ho dopustili tím, že se snažili zabránit nástupu levicového Luize Inácia Luly da Silva do úřadu prezidenta. Lula v říjnu ve volbách Bolsonara porazil, tehdejší prezident výsledky ale dlouho odmítal uznat a přiživoval protesty svých příznivců, kteří pořádali demonstrace i blokády silnic a před kasárnami v řadě měst požadovali zásah armády proti Lulově nástupu do funkce 1. ledna 2023.
Krátce poté, 8. ledna, několik tisíc lidí násilím vniklo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli, kde ničili majetek. Bolsonaro útok odsoudil.
O vině či nevině Bolsonara, jemuž hrozí až 40 let vězení, a dalších obžalovaných v tomto procesu, by měl soud rozhodnout na jednání, které začne 2. září.
Trestní stíhání exprezidenta Bolsonara vyvolalo v Brazílii řadu demonstrací jeho příznivců a před dvěma týdny také bojkot v parlamentu, kde poslanci jeho strany požadovali amnestii pro něj a jeho spoluobžalované. Začátkem tohoto měsíce se konaly v řadě brazilských měst masové demonstrace, na nichž lidé protestovali i proti Lulově vládě a chválili Trumpa, že stojí na Bolsonarově straně.
