Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS). Svou zprávu o budoucnosti, flexibilitě a zkrácení práce zaslal ČTK. Shrnul v ní výsledky výzkumů a zjištění z domova i ciziny. IPS založilo v roce 2014 hnutí ANO.
„Čtyřdenní pracovní týden, zejména model 100-80-100 (plná mzda za čtyři pětiny času s plným výkonem), se ukazuje jako slibná cesta k budoucí udržitelnosti,“ uvedl think tank. Podle něj by politici měli podpořit financování projektů k odzkoušení nových pracovních modelů a výsledky sledovat, aby lépe nastavili právní pravidla.
Zkrácení pracovní doby chtějí prosazovat v příštích letech odbory. Podle zaměstnavatelů a části politiků přechod na čtyřdenní práci není v průmyslovém Česku kvůli nedostatku pracovních sil v brzké době možný.
Britský pilotní projekt z roku 2022 podle IPS ukázal, že 92 procent zaměstnanců z víc než 60 firem si model 100-80-100 chtělo po otestování nechat. Ubylo vyhoření, zlepšil se výkon i duševní zdraví. Na Islandu zkoušel kratší pracovní dobu bez snížení mzdy mezi lety 2015 a 2019 veřejný sektor. „Výsledkem byl trvalý růst HDP,“ uvádí zpráva. Do roku 2022 na kratší pracovní týden přešlo 51 procent pracovníků. Podpořily to vládní investice do vysokorychlostních technologií v celé zemi.
V Česku v roce 2019 zavedla podle IPS čtyřdenní pracovní týden firma Sherpas. Daří se jí lákat nové talenty, produktivitu udržuje, zlepšuje se duševní zdraví zaměstnanců a jsou efektivnější, píše institut. Polsko před nedávnem zahájilo v městských firmách a úřadech projekt, který by měl trvat rok a půl. Po 35 hodin týdně pracují tisíce lidí, důraz je na efektivitu. V USA pilotní projekty potvrdily nárůst příjmů i spokojenosti pracovníků. Sedm z deseti lidí by se k delšímu týdnu nevrátilo, pokud by se jim nezvedl výdělek aspoň o deset či 15 procent.
V Belgii přechod na čtyřdenní pracovní týden umožnila legislativa z roku 2022. Počet hodin se ale nekrátí, jen se rozloží do čtyř dnů. Změny využila necelá dvě procenta lidí. „Cílem Belgie bylo zvýšit účast na trhu práce, ale prodloužené pracovní dny se ukázaly jako problematické,“ píše think tank.
Doporučuje ministerstvu průmyslu po vzoru Islandu investovat do digitální infrastruktury a resortu práce otestovat čtyřdenní pracovní týden ve veřejné sféře. Vzniknout by měla legislativa s právem na odpojení, standardy práce na dálku a s podporou kratšího pracovního týdne, radí IPS.
Rozšíření práce na dálku urychlila covidová epidemie i postup digitalizace. Flexibilita je zásadní pro udržení mladších sil, připomíná institut. Podle loňského výzkumu by v ČR práci na dálku uvítaly tři pětiny zaměstnanců.
