Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku. Dnes o tom informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.
Prozatím není jasné, kdy převoz začne. Podle BASE by se tak mohlo stát už na konci letošního roku. Povolení je platné do konce srpna 2027. Ve zmíněných 152 kontejnerech je celkem uloženo asi 300.000 palivových článků v podobě grafitových koulí o velikosti přibližně tenisového míčku. Vozidla určená k dopravě těchto kontejnerů pak pojmou vždy jen jeden kus.
Jaderný odpad pochází z výzkumného reaktoru v Jülichu na západě Severního Porýní-Vestfálska, asi 170 kilometrů od meziskladu v Ahausu. Německo dosud nemá trvalé úložiště jaderného odpadu, proto zatím podle DPA využívá 16 prozatímních úložišť.
DPA poznamenala, že o odpad z reaktoru v Jülichu se vedly roky spory. Povolení skladovat v tomto jaderném komplexu palivo vypršelo už v roce 2013 a následně ministerstvo hospodářství Severního Porýní-Vestfálska z bezpečnostních důvodů nařídilo vyklizení tamního skladu. Ve hře byly tři možnosti – vedle prozatímního uložení v Ahausu převoz do USA, případně vybudování nového meziskladu v Jülichu. Úřady se nakonec rozhodly pro Ahaus, což následně potvrdily i soudy. Město dnes ale podle DPA uvedlo, že proti transportům podnikne právní kroky.
Očekává se, že převozy budou doprovázet demonstrace ekologických aktivistů, jako tomu bylo v minulosti u jiných transportů vyhořelého nukleárního paliva.
Německo stále hledá místo, kde trvale uloží radioaktivní odpad z reaktorů. Výběr vhodného místa formálně začal v roce 2017 a podle původního harmonogramu potrvá do konce roku 2031. Již nyní se ale podle médií očekává značné zpoždění, takže konkrétní místo by země mohla vybrat až po roce 2045. Propočty ministerstva životního prostředí uvádějí, že na milion let bude třeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu.
