Evropská unie by měla zvýšit tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, zároveň ale i přijmout sankce vůči extremistickým izraelským ministrům, kteří prosazují nelegální výstavbu židovských osad a vystupují proti dvoustátnímu řešení. V dopise šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové to uvedli nizozemský ministr zahraničí Ruben Brekelmans a jeho švédská kolegyně Maria Malmerová Stenergardová. Dopis Kallasové napsali před sobotním neformálním jednáním unijních ministrů zahraničí v Dánsku.
„Humanitární situace v Gaze zůstává nadále mimořádně znepokojivá a neúnosná. Utrpení civilistů se nedá popsat slovy,“ zdůraznili ministři. Mezinárodní humanitární právo musí být podle nich respektováno a musí dojít rovněž k uzavření trvalého příměří s propuštěním všech zbývajících rukojmí a ukončením vlády Hamásu v Gaze. Zároveň ale musí být do oblasti zajištěn nerušený, bezpečný a trvalý přístup humanitární pomoci.
„Naléhavě je třeba vyvinout větší tlak na teroristickou organizaci Hamás, která nese zásadní zodpovědnost za katastrofickou situaci,“ stojí v dopise, který má ČTK k dispozici. Ministři na druhou stranu kritizují i rozhodnutí izraelské vlády o rozšíření vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Šéfka unijní diplomacie oznámila již na konci května, že unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení jejího druhého článku, který se týká lidských práv. Na červnovém jednání Kallasová představila ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody. Šéfové diplomacií se ale zatím na žádných opatřeních vůči židovskému státu neshodli.
Na začátku července se EU a Izrael dohodly na zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Dohoda měla mimo jiné zahrnovat zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Podle Švédska a Nizozemska ale Izrael tuto humanitární dohodu neplní. Právě i z tohoto důvodu je podle nich třeba „zvýšit tlak na izraelskou vládu, aby změnila své chování a dodržovala své závazky podle mezinárodního práva“. Nepřijatelné jsou rovněž i další plány na nelegální výstavbu židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvádí se v dopise s tím, že jde o jasné porušení mezinárodního práva.
Česká republika patří mezi státy EU k největším stoupencům Izraele a řadí se mezi země, které si myslí, že EU asociační dohodu s Izraelem vypovídat nemá. Například Irsko a Španělsko ale mají opačný názor.
Minulý týden se nicméně Česko připojilo ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. V Pásmu Gazy bylo od začátku války při izraelských útocích zabito více než 60.000 Palestinců.
