Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se analytici oslovení ČTK. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
„Zákon o plné směnitelnosti z roku 1995 otevřel cestu k volnému pohybu kapitálu, ale zároveň vystavil korunu silné volatilitě. V druhé polovině devadesátých let se česká ekonomika potýkala s dopady regionálních krizí, což vedlo k odlivu kapitálu a nervozitě investorů. Vrchol této slabosti přišel na přelomu tisíciletí. V květnu 2000 se kurz eura vyšplhal k 36,55 koruny a v říjnu téhož roku dolar až k 42,60 koruny,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Tyto hodnoty jsou nejslabší, kterých kdy česká měna dosáhla.
„Naopak v červenci 2008 se koruna dostala na jedny z nejsilnějších úrovní v moderní historii. V době před vypuknutím globální finanční krize profitovala z masivního přílivu kapitálu, silného růstu ekonomiky a optimistických očekávání. Euro tehdy kleslo pod 23,10 koruny a dolar se obchodoval až za 14,05 koruny. Tato hodnota dodnes představuje rekordní posílení koruny vůči dolaru,“ doplnil Lajsek. Vůči euru byla koruna na maximu v roce 2012, kdy se jedno euro dalo koupit za 22,86 koruny.
Z dlouhodobého pohledu česká koruna vůči světovým měnám posilovala. „Od vzniku eura koruna proti společné evropské měně posílila o více než 45 procent. V případě dolaru si koruna od svého vzniku připsala zhodnocení o více než 44 procent,“ popsal hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Do vývoje kurzu významně zasáhly devizové intervence v rámci takzvaného kurzového závazku, s nimiž začala v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB). „Centrální banka v reakci na deflační rizika cíleně oslabila kurz a udržovala euro poblíž 27 korun po více než tři roky,“ připomněl Lajsek.
„V závěru (kurzového závazku) se do koruny nahrnula masivní vlna zahraničního spekulativního kapitálu sázejícího na ukončení závazku a následné zvýšení úrokových sazeb. Část kapitálu po zrušení závazku odplula, ale velká část spekulací se postupně proměnila v investice,“ doplnil Berka.
Po ukončení kurzového závazku koruna posilovala, do trendu ale zasáhla pandemie, kdy investoři nahlíželi na českou měnu jako na rizikové aktivum, což vedlo k jejímu oslabení. „Na přelomu let 2020 a 2021 se trend obrátil, když trh začal sázet na zvýšení sazeb s ohledem na rostoucí inflaci,“ uvedl Berka.
„Do hry vstoupily také energetické šoky a válka na Ukrajině, které přinesly krátkodobé epizody oslabení, ale dlouhodobě koruna těžila z vysokých úrokových sazeb nebo intervencí centrální banky. V roce 2025 pak koruna opět výrazně posiluje na páru s dolarem i eurem,“ konstatoval Lajsek.
V současnosti má podle Berky koruna v regionu střední a východní Evropy dobré postavení. „Česká ekonomika je nad očekávání silná a proces snižování sazeb byl zastaven. Politické dění zahraniční investory nijak zásadně neznervózňuje, i když se blíží volby do poslanecké sněmovny. Lze říci, že rizika jsou aktuálně spíše na straně silnější koruny,“ uzavřel.
