Palác Dolmabahçe: Istanbulská architektonická dominanta
Pohled na palác Dolmabahçe z Bosporské úžiny: klasicistní fasáda v evropském stylu s velkolepou střední částí a dvěma křídly. Jde o jedinou jednoblokovou stavbu v Istanbulu, jejíž kamenná fasáda zabírá více než 44 600 m². (Joshua Davenport / Shutterstock)
Palác Dolmabahçe na břehu Bosporu je největší palácovou rezidencí v Turecku. Stavba o rozloze 4,4 hektaru zahrnuje 285 místností, 46 sálů, 68 umýváren a šest tureckých lázní. Palác představuje působivou syntézu západní a východní architektury: barokní, rokokové a klasicistní prvky se zde snoubí s osmanským vkusem.
Na rozdíl od starobylého paláce Topkapi, jenž byl dříve správním centrem Osmanské říše, pověřil sultán Abdülmecid I. (1823–1861) architekty Garabeta Balyana a Nigogayose Balyana, aby pro jeho dobu navrhli evropský „palác snů“. Výstavba paláce Dolmabahçe začala roku 1843 a trvala třináct let.
Od roku 1856 se palác Dolmabahçe stal symbolem přechodu Osmanské říše od sultanátu k republice. Tento okázalý palác stojí hrdě dodnes, již 169 let.
Saltanat Kapisi (Sultánská brána) je nejhonosnější z osmi bran paláce Dolmabahçe. Navržena tak, aby ohromila návštěvníky, otevírá se do centrální zahrady a zdobí ji mramorové sloupy a složité ornamenty. Vrcholí sultánským monogramem (tughrou), který odráží prestiž Osmanské říše. (Halit Sadik / Shutterstock)Nejvelkolepější místností paláce je ceremoniální sál o délce téměř 2 000 metrů. Podlahy jsou pokryty tradičními osmanskými mozaikami a nachází se zde největší koberec z tureckého města Hereke. V roce 1852 nechal sultán Abdülmecid objednat z Velké Británie lustr z českého křišťálu. Váží přibližně 450 kilogramů a má 664 ramen na svíčky. Lustr navrhl v Londýně Frederick Rixon a vyrobila ho firma Hancock, Rixon & Dunt. (Stock for you / Shutterstock)Sál podpírá 56 pozlacených mramorových sloupů kompozitního (římského) řádu. Stěny a kopule vysoká 36 metrů jsou zdobeny klasicistními freskami se scénami z osmanských dějin a literatury. (Mitzo / Shutterstock)Skleněné schodiště, které stoupá z ceremoniálního sálu do druhého patra, je barokní dvojité schodiště ve tvaru podkovy s křišťálovými zábradlími a mahagonovým madlem. Klenutý prosklený strop osvětluje křišťálový lustr Baccarat z Velké Británie. Patří mezi největší lustry na světě: má 750 lamp a jeho instalace trvala dva měsíce. (muratart / Shutterstock)Jednou z nejslavnějších místností paláce je Červený pokoj, který sloužil jako přijímací sál sultánů. Barevná výzdoba, symbol prestiže osmanské kultury, dala místnosti jméno. Stěny a strop jsou potaženy červeným hedvábím a zdobeny zlacenými štuky. (Sailorr / Shutterstock)Přijímací sál sultánovy matky, známý jako Růžový sál, byl místem setkávání žen z harému a urozených hostů sultánovy matky. Stejně jako Červený pokoj nese jméno podle převládající barvy, tentokrát růžové, podpořené teplým osvětlením. Výzdoba nese silný vliv baroka a rokoka, avšak malby na stěnách a stropě odrážejí kulturní estetiku osmanské éry. (Gokhan Dogan / Shutterstock)Palác Dolmabahçe má šest velkých hammamů neboli tureckých lázní. Nejhonosnější z nich, sultánův hammam, je postaven z egyptského alabastru a egyptského mramoru. V souladu s evropskými vlivy 19. století vyniká klasickou symetrií, západními dekorativními řezbami a sloupy korintského řádu. (TaraPatta / Shutterstock)
Jaká kulturní témata byste chtěli, abychom zpracovali? Své tipy nebo připomínky prosím posílejte na adresu namety@epochtimes.cz
Investice do energetiky letos podle očekávání Mezinárodní agentury pro energetiku vzrostou. USA napumpují rekordní částky do plynových elektráren, zatímco Čína s Indií nadále pohánějí poptávku po uhlí.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, ruští kosmonauti se mezitím snaží opravit zhoršující se únik vzduchu v ruské části orbitálního komplexu.
Banky, které zajišťují primární veřejnou nabídku akcií americké společnosti SpaceX, dostaly pokyn nepřijímat objednávky od investorů z Číny a Hongkongu.
Amazon tvrdí, že jeho robot poháněný umělou inteligencí bude podporovat zaměstnance, zároveň však rostou obavy, že automatizace v dalších firmách nahrazuje pracovní místa.
Autorka Christine Strittmatterová sdílí zkušenosti z vojenské služby a života, zdůrazňuje hodnotu každého týdne, moudrá rozhodnutí a modlitbu, aby mladí lidé využili čas naplno a vedli život bez lítostí .
