Komentář
Do 15.10. navrhne Eurokomise kvótu povinných relokací a seznam zemí s nárokem na úlevy z povinné solidarity. Rada EU pak rozhodne kvalifikovanou většinou a migrační pakt začne nést své prohnilé ovoce.
Hrozbám migračního paktu jsem se na svém blogu věnoval několikrát. Podrobně jsem ho vysvětloval třeba tady. Pojďme si některé jeho pasti připomenout. A také fakt, že hlavním strůjcem podpisu za ČR je ministr vnitra Vít Rakušan, který dodnes dezinformuje o tom, co v paktu je a není. Fialovo SPOLU lživé informace nijak nedementuje, naopak. Proto také nese za bezpečnostní rizika pro naši zemi spoluodpovědnost.
Pokud není v dalším textu uvedeno jinak, citace v kurzívě pocházejí z článku Roberta Kotziana, který se migračnímu paktu věnuje u nás nejpečlivěji a supluje tak roli mainstreamových novinářů.
Do 15. října má Evropská komise přijmout:
- zprávu o azylu a migraci, ve které posoudí, jak jsou jednotlivé členské státy EU migračně zatíženy;
- rozhodnutí, ve kterém stanoví, které členské státy jsou pod migračním tlakem, a budou tak mít nárok na úlevy z „povinné solidarity”;
- návrh rozhodnutí Rady EU (zde rozhodují ministři vnitra členských států kvalifikovanou většinou) o kvótě relokací z členských států, které budou mít nárok na úlevy, do členských států, které takový nárok mít nebudou.
„Do médií unikl dokument, ze kterého vyplývá, že komisař Brunner pořádá 1. října neveřejnou schůzku ministrů vnitra Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie a Itálie. To jsou státy, které nesou většinu migrační zátěže v EU. Všechny jsou velké a politicky silné. Dánsko je mezi nimi jen proto, že nyní předsedá EU.“ Cílem tajné schůzky má být právě dohoda na návrhu popsaném v odrážkách výše. Všimněte si, že mezi účastníky nebude Vít Rakušan, který nám sliboval „ukrajinskou výjimku“.
Povinná solidarita
„Migrační pakt říká, že členské státy EU si mezi sebou každý rok musí přerozdělit migrační zátěž odpovídající nejméně 30 tisícům migrantů. Buď státy aktuálně nepřetížené pomohou těm přetíženým finančně (min. 20 tisíci eur na migranta), případně hmotně, nebo si je nepřetížené státy fyzicky převezmou, tj. relokují je.
Do třetího světa tím vzkazujeme, že pro každého, kdo projde přes všechny procedury, se nakonec místo najde. 30 tisíc ročně je dolní hranice, shora počet omezen není. Poslanci STAN se posmívají opozičním kolegům, ale opak je pravdou – migrační pakt je skutečně pozvánkou pro migranty, protože každý doufá, že se vejde do oné kvóty.“
Větší benevolence při posuzování žádostí o azyl
„Migrační pakt mění druh právních předpisů, kterými budou upraveny proces a podmínky projednávání žádostí o azyl. Dosavadní směrnice se změní na nařízení. Směrnice určují pro národní právní úpravy jen mantinely a musí k nim vzniknout prováděcí zákon. Nařízení jsou nadřazeny národním zákonům. Namísto pouhých mantinelů přímo ukládají povinnosti. Směrnice dávají větší prostor členským státům být při vyřizování žádostí o azyl přísnější. S nařízením je tento prostor mnohem menší.“
„ČR patřila dosud k těm přísnějším státům. Jenže to s migračním paktem končí. Pakt má srovnat praxe jednotlivých zemí na stejnou úroveň. Státy s mírnější praxí budou přísnější, ty přísnější budou muset více udělovat azyl. Další příklad se týká slučování rodin. Jakmile získá azyl jeden člen rodiny, mají cestu do EU umetenou i ostatní její členové. Tady je klíčové, jak je definována rodina a rodinný příslušník. Zatímco dnes platí podmínka, že rodina migrantů musela existovat už v zemi jejich původu, podle migračního paktu stačí, pokud rodina vznikla před vstupem na území EU. To přináší riziko účelových sňatků uzavíraných těsně před překročením schengenské hranice.“
Větší moc pro aktivisty politických neziskovek
Prostor pro přísnější přístup členských států k vyřizování žádostí o azyl se zúží ještě z dalšího důvodu. Migrační pakt obsahuje mnohem větší důraz na dodržování lidských práv (migrantů, nikoli původních obyvatel), než tomu bylo v dosavadních právních předpisech, a na „politický“ dohled agentur EU prošpikovaných progresivistickými aktivisty. Dohlížet budou také politické neziskovky.
„Členské státy EU budou povinny migrantům zajistit bezplatné právní zastupování při azylovém řízení včetně možnosti zapojení politických neziskovek, kterým na to bude muset stát poskytnout dotace. Cílem je minimalizovat případné pokusy o přísnější přístup. Je zřejmé, že několik málo zpřísnění, která migrační pakt přináší, bude vzhledem k „politickému“ dohledu vykládáno spíše ve prospěch migrantů.“
Promarněná příležitost
„Migrační pakt byl prezentován jako lepší ochrana hranic Evropy. Jenže screening, hraniční řízení atd., bude probíhat až za hranicemi, tedy na území EU. Migrační pakt měl zlepšit návratovou politiku. Jenže deportace řeší jen pro část migrantů, a to pouze stanovením lhůty pro deportaci“, nikoli samotnou realizaci deportace, např. s pomocí detence. O výjimce pro Ukrajince se nezmiňuje vůbec. Více o tom zde a zde.
„Vinou těchto manipulací mnozí uvěřili, že migrační pakt to podstatné řeší. Neřeší. Podstata děsivé migrační situace je v mezinárodním systému, který obrátil rozšířený koncept lidských práv proti civilizaci, která jej vymyslela a prosadila. Na tom migrační pakt nic nemění, resp. problém ještě zhoršuje.“ Počítejme s tím, že nejdříve se na něj adaptují migrační neziskovky, pašeráci a samotní migranti.
Co tím vzkazujeme migrantům a pašerákům?
Vzkaz vyslaný schválením migračního paktu do třetího světa lze formulovat takto:
- Nakonec se pro vás, migranti, místo najde. Každý rok aspoň pro 30 tisíc z vás. V rámci povinné solidarity se nějak podělíme. Když vás přijde víc, máme v migračním paktu i krizové nařízení a tak najdeme místo všem.
- Členské státy už si nebudou moci nastavit přísnější pravidla pro udělování azylu. Takže vám, milí pašeráci, nyní postačí, abyste se naučili obcházet jen ten jeden celounijní systém a máte to „zmáknuté“. A kdyby se některý stát vzpouzel, unijní agentury a politické neziskovky už dohlédnou na nápravu. Ve jménu ochrany lidských práv. Vašich, ne Evropanů.
- Nic podstatného, např. v oblasti deportací, ze kterých jste měli největší strach a které by vás mohly odradit od příjezdu, měnit nebudeme.
Co by měla nová česká vláda v oblasti migrace udělat
- Vypovědět co nejdříve migrační pakt (nejlépe společně se zeměmi V4), odstoupit od Evropské úmluvy o lidských právech a připravit se na trvalou ochranu státních hranic ve spolupráci se sousedními zeměmi.
- Posílit pravomocí cizinecké policie pro zadržení a deportace nelegálních migrantů. Posílit pravomoci policie pro zásahy proti převaděčům i aktivistům, kteří jsou na ně napojeni.
- Důsledně odlišovat podporu vysoce kvalifikovaných specialistů od nízce kvalifikované a nekvalifikované imigrace a od žadatelů o azyl. Imigraci s výjimkou prvně uvedených do ČR nelákat a nepodporovat.
Výše uvedené bohužel nejde od vládních stran a Pirátů očekávat. Jejich podvodné mlžení v této věci nechť je nám všem varováním. Ačkoli ilegální migrace není u nás na rozdíl od západní Evropy politické téma č. 1, je to jedno z největších rizik, kterému naše země bude v nejbližší době čelit.
Strany současné vlády přijetím migračního paktu fatálně selhaly jako žádná polistopadová vláda před nimi. Poučme se z toho při víkendové volbě, pokud chceme zachovat naši zemi jako jednu z nejbezpečnějších v Evropě, kde se rodiče ještě nemusejí bát o své děti na cestách do kroužků a kde znásilnění a útoky nožem nejsou běžným jevem pouliční kriminality.
Převzato z autorova blogu.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
