Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd.
Akademie ocenila vědce za experimenty, které prokázaly zákonitosti kvantové mechaniky v bezprecedentně velkém měřítku. „Zásadní otázkou fyziky je maximální velikost systému, který může demonstrovat efekty kvantové mechaniky,“ uvedl výbor v tiskové zprávě. Oceněná trojice prováděla v 80. letech experimenty s elektrickými obvody v systému velkém natolik, že by se dal uchopit do ruky.
Laureáti při pokusech demonstrovali jev označovaný jako kvantové tunelování, při němž částice porušují principy klasické fyziky tím, že procházejí potenciálovou bariérou, kterou by podle klasické fyziky překonat nemohly.
Loni akademie Nobelovu cenu za fyziku udělila Američanovi Johnu Hopfieldovi a britsko-kanadskému vědci Geoffreymu Hintonovi za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně v oblasti strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
Týden vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat oznámením laureáta nebo laureátů ceny za chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.
Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, si laureáti rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,2 milionu Kč). Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
