Dánské předsednictví v Radě EU rozhodlo o odložení jednání o „šmírovacím návrhu“ přezdívaného jako Chat Control. Aktualizovaný návrh, který již v minulosti v EU narazil, počítá s plošným sledování veškeré online komunikace ve jménu ochrany dětí před zneužíváním a dětskou pornografií.
Proti návrhu, který by ukládal poskytovatelům komunikačních služeb, jako jsou e-maily, chaty či cloudová úložiště, povinnost automaticky analyzovat a kontrolovat veškeré zprávy, soubory, fotografie a videa ještě před jejich odesláním nebo sdílením, se ohradilo několik členských států EU, včetně České republiky. Ta zpočátku zaujímala nejasný postoj, po vlně kritiky ze strany veřejnosti se však postavila proti.
„Je to, jako kdyby pošta musela rozlepit a přečíst každý dopis, než ho doručí, pro jistotu, i když adresát nic neprovedl,“ komentoval na tiskové konferenci koncem srpna po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS) a oznámil tehdy vytvoření blokační menšiny v EU, aby Chat Control neuspěl. Postupně návrh začaly odmítat i ostatní státy. Server Fight Chat Control, který postoje zemí monitoruje, uvádí, že v současnosti je pro dvanáct států, proti se staví devět a šest není rozhodnuto.
Dánské předsednictví přišlo s návrhem hned ve svém prvním funkčním dni. Dnes údajně oznámilo, že plánované projednání v příštím týdnu zrušilo kvůli tomu, že „už na jednání velvyslanců při EU tento týden bylo jasné, že pro schválení nařízení není dostatečná podpora,“ napsalo ČTK s odvoláním na diplomatické zdroje.
Informaci dnes na svém X profilu potvrdil i náš ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „Žádné šmírování. Náš tlak v otázce ChatControl se vyplatil.“
Dánské předsednictví původně příští týden chtělo dosáhnout takzvaného obecného přístupu, tedy schválení pozice Rady EU, která zastupuje členské státy, napsala ČTK. Podle informací ČTK by pro dosažení kvalifikované většiny bylo klíčové, aby návrh podpořilo také Německo – to se však zatím nestalo.
Námět poprvé představila Evropská komise v roce 2022. Po prvotním neúspěchu mu dánské předsednictví otevřelo dveře v modifikované podobě. Mířit mělo hlavně na ochranu dětí. Podle dokumentu se nejméně každé páté dítě v dětství stane obětí sexuálního násilí, přičemž právě online prostředí může představovat riziko. „Více než třetina respondentů byla v době svého dětství požádána, aby udělala něco jednoznačně sexuálního on-line, a více než polovina jich zažila některou formu pohlavního zneužívání dětí on-line,“ stojí v návrhu.
