Saint-Saënsova opera a DeMillův film vyprávějí biblický příběh o silném muži s jedinou slabostí.
Stránky klasické literatury jsou plné slavných milostných příběhů – některé se skutečně staly, jiné jsou fikcí. Okamžitě se vybaví jména jako Romeo a Julie, Antonius a Kleopatra či Tristan a Isolda. Mezi nimi vyniká svým bouřlivým a složitým dějem biblický příběh Samsona a Dalily.
Ačkoliv jejich osud zabírá v Bibli jen krátkou kapitolu, stal se neodmyslitelnou součástí západní kultury a byl nesčetněkrát převyprávěn. Dvě z nejslavnějších divadelních adaptací jsou tříaktová francouzská opera Samson et Dalila od Camilla Saint-Saënse a filmové mistrovské dílo Cecila B. DeMilla z roku 1949 Samson & Delila.
Samson et Dalila
Saint-Saënsova opera zpracovává pouze události 16. kapitoly Knihy soudců – Samsonovo setkání s Dalilou, jeho zradu, zajetí a smrt.
V prvním dějství Izraelité naříkají nad svým poddanstvím Filištínům, ale Samson je povzbuzuje. Když si z nich filištínský místodržitel a jejich Bůh dělají posměch, Samson se mu postaví. Guvernér ho napadne, ale Samson ho přemůže a zabije. Vstoupí velekněz boha Dagona a přísahá, že vrazi budou potrestáni.
Když se velekněz dozví, že Hebrejci ničí filištínské úrody, prokleje je i Samsonovu sílu a přísahá pomstu. Hebrejci se vrátí a chválí Boha, ale přichází krásná Dalila s dalšími kněžkami a svádí Samsona. Ač se snaží odolat, nakonec podlehne.
Ve druhém dějství Dalila a velekněz zosnují Samsonův pád. Odmítá odměnu, protože ji pohání nenávist k Hebrejcům. Samson neprozradí tajemství své síly. Když tvrdí, že ji nemiluje, Dalila se stáhne do svého domu. Zlomený Samson ji následuje. Dalila triumfálně zjistí jeho tajemství a přivolá Filištíny.
Ve třetím dějství Samson, oslepený a ostříhaný, pohání mlýnské kolo v gázském vězení a modlí se za svůj lid. V Dagonově chrámu Filištíni slaví vítězství, posmívají se mu a nutí ho pokleknout před sochu boha. Samson požádá průvodce, aby ho dovedl k nosným sloupům, zatímco Dalila a velekněz vedou zpěvy na oslavu Dagona. Samson vzývá Boha, aby mu vrátil sílu, a shodí sloupy – chrám se zřítí a pohřbí všechny uvnitř.
Roku 1867 uvažoval Camille Saint-Saëns, inspirován oživením sborové hudby ve Francii, o napsání oratoria o Samsonovi a Dalile podle libreta k Rameauovu Samsonovi. Když o text požádal bratrance své manželky Ferdinanda Lemairea, ten navrhl, že by se lépe hodil pro operu.
Když však Saint-Saëns roku 1870 soukromě představil druhé dějství, publikum odmítlo myšlenku uvádět biblický námět na operní scéně, a skladatel projekt odložil. V létě 1872 navštívil Weimar, aby viděl Wagnerovo Rheingold, které dirigoval Franz Liszt. Ten Saint-Saënse povzbudil k dokončení díla a nabídl uvedení ve velkovévodské opeře ve Weimaru.
Roku 1875 Saint-Saëns představil první dějství v Théâtre du Châtelet v Paříži, ale kritika ho přijala chladně. Mezzosopranistka Pauline Viardotová, kterou původně zamýšlel pro roli Dalily, uspořádala soukromé uvedení druhého dějství u přítele – se Saint-Saënsem u klavíru – v naději, že vzbudí zájem publika.
Ač bylo dílo dokončeno roku 1876, žádné pařížské divadlo o něj neprojevilo zájem. Díky Lisztově neochvějné podpoře měla opera premiéru ve Weimaru roku 1877 v německém překladu. Ačkoli byla velmi kladně přijata, jiná divadla ji nepřevzala. Znovu byla uvedena až v roce 1882 v Hamburku a do Francie se dostala teprve 3. března 1890 v Théâtre des Arts v Rouenu.
Samson & Delila
DeMillův film zahrnuje většinu Samsonových příběhů z kapitol 13–16 Knihy soudců. Samson, soudce kmene Dan, se zamiluje do Filištínky Semadar, zaslíbené vojenskému guvernérovi Ahturovi. Její mladší sestra Dalila je Samsonem rovněž okouzlena.
Dalila pomůže Samsonovi najít lva před lovem s Filištíny; Samson ho zabije holýma rukama, získá úctu vládce pěti měst Sarana a Semadarinu ruku, což Dalilu raní. Na svatbě Samson položí hádanku a slíbí každému nový šat, pokud ji rozluští.
Na Dalilin popud přemluví Ahtur Semadar, aby z něj tajemství vylákala. Odpověď je odhalena dříve, než svatba skončí, a Samson je zesměšněn. Když odejde sehnat šaty, Semadarin otec ji provdá za Ahtura. Po návratu Samson v boji způsobí její smrt, zapálí filištínské úrody a Dalila přísahá pomstu.
O několik let později se Dalila stane Saranovou oblíbenkyní. Saran uvalí na Danity daň, dokud Samsona nezradí, ale ten své věznitele pobije oslí čelistí. Dalila nabídne, že ho svede a zjistí tajemství jeho síly, výměnou za záruku jeho života.
Samson jí sice nedůvěřuje, ale začne s ní románek. Nakonec prozradí, že zdrojem síly jsou jeho vlasy. Když ho navštíví dívka z dětství a prosí o pomoc pro trpící lid, Dalila žárlivostí zešílí, uspí ho, ostříhá mu vlasy a přivolá Filištíny.
Filištíni ho podle Dalilina přání přinutí pracovat v mlýně, avšak Samsona oslepí. Když se to Dalila dozví, zmítá se výčitkami. Jedné noci ho navštíví a Samson si uvědomí, že se mu vrátila síla. Následujícího dne v chrámu Dalila, předstírající, že Samsona bije, ho dovede k nosným sloupům. Když je zboří, pohřbí pod troskami sebe, Dalilu i všechny Filištíny.
V roce 1934, po úspěchu filmu Kleopatra, oznámilo studio Paramount Pictures, že jeho dalším velkým projektem bude Samson & Delila, s Henrym Wilcoxem a Miriam Hopkinsovou v hlavních rolích. Natáčení však bylo odloženo a v květnu 1935 studio uvedlo, že výroba začne po dokončení DeMillova filmu Křižáci.
Zajímavostí je, že Paramount tehdy zakoupil práva na hudbu a libreto Saint-Saënsovy opery a DeMille pověřil historika Harolda Lamba, aby na jejich základě upravil příběh. Roku 1936 však studio s DeMillem uzavřelo novou smlouvu a projekt zrušilo.
Po následujících deset let zůstal Samson „v šuplíku“. V roce 1946 DeMille oznámil, že film začne natáčet po dokončení snímku Neporažená. K realizaci však došlo až v roce 1948 – poté, co se podařilo překonat odpor studiových manažerů, kteří měli obavy z příběhu připomínajícího „nedělní školu“.
Když se výroba konečně rozběhla, DeMille zakoupil práva na román Vladimira Žabotinského z roku 1927 Samson the Nazirite. V románu je Dalila mladší sestrou Samsonovy filištínské manželky, kterou Samson odmítne a zvolí si místo ní její sestru – čin, který v Dalile probudí nenávist a stane se klíčovým prvkem filmového děje.
Po dlouhých diskusích o obsazení byli do titulních rolí vybráni Victor Mature a Hedy Lamarrová, Angela Lansburyová ztvárnila Semadar a George Sanders Sarana. Henry Wilcoxon, po téměř patnácti letech odkladů již příliš starý na hlavní roli, dostal nakonec úlohu Ahtura – Samsonova politického i milostného rivala.
Film se stal nejen nejvýdělečnějším snímkem roku, ale i třetím nejvýdělečnějším filmem všech dob – hned po Jih proti Severu a Nejlepší léta našeho života.
Opera a film
Saint-Saënsova opera představuje – nepřekvapivě – poměrně prostý příběh, neboť čerpá pouze z jediné kapitoly Bible. Film však nabízí mnohem komplexnější verzi událostí. Samson je muž, který po celý život zápasí s jedinou slabostí – ženami –, jak to popisuje biblická Kniha soudců.
Největší změnu přináší postava Dalily, vykreslená mnohem hlouběji a vrstevnatěji než v běžných zobrazeních. Jako mladá dívka Samsona miluje, on však její city neopětuje a krutě ji odmítne. Tato křivda pak živí její žárlivost a touhu po pomstě.
Přesto k němu zůstává ochranitelská – po jeho zajetí trvá na tom, aby nebyl zraněn. Když se dozví, že ji Saran zradil a Samsona nechal oslepit, prožívá výčitky svědomí a modlí se k Bohu, kterého Samson uctívá. Nakonec mu pomáhá zničit chrám a zůstává s ním až do smrti, čímž nalézá vlastní vykoupení.
Zajímavé je, že mezzosopranistka Elīna Garanča, která Dalilu v posledních letech často ztvárňuje na operních scénách, se snaží do role vnést stejnou lidskost. Na základě určitých pasáží textu a melodie věří, že Dalila mohla Samsona skutečně milovat, kdyby okolnosti byly jiné. Představuje ji proto jako hluboce rozpolcenou ženu, která je v závěrečné scéně zjevně přemožena lítostí – i když se navenek přidává k davu posmívajícímu se Samsonovi, vnitřně je zděšena následky svých činů.
Slabost silného muže
Dvě zcela odlišná média, dva různé výklady, ale jeden nadčasový příběh. Ať je muž jakkoli silný tělem, myslí či duchem, největším nebezpečím pro něj může být lstivá žena.
DeMille považoval tento příběh za „jeden z největších milostných příběhů všech dob“ a představil jej právě tak – jako drama ukazující, jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí. Tím, že Dalilu učinil stálou postavou Samsonova života, mohl zachytit většinu klíčových událostí jeho osudu, zdůraznit jeho fyzickou sílu, ale zároveň odhalit pošetilost vůči filištínským ženám.
Saint-Saëns se naproti tomu zaměřil na duchovní rozměr příběhu a vykreslil Dalilu jako klasickou svůdkyni. Přesto lze v hudbě vycítit něco hlubšího.
Nejznámější částí opery je milostné duo z druhého dějství „Mon cœur s’ouvre à ta voix“ („Mé srdce se otvírá tvému hlasu“), často uváděné samostatně jako mezzosopránová árie. Namísto temné svůdnosti překvapuje křehkou, bolestně krásnou melodií, která mimo kontext působí jako upřímný a vroucí projev lásky. Právě v této jemnosti a svůdné kráse se skrývá skutečné nebezpečí Saint-Saënsovy Dalily.
Obě díla představují pozoruhodné adaptace, které stojí za zhlédnutí i srovnání. Film Samson & Delila je dostupný v restaurované podobě v barvách Technicoloru na několika streamovacích platformách. Z opery existuje řada nahrávek, včetně inscenace Metropolitní opery z roku 2019 natočené v rámci série The Met: Live in HD.
Ať už prostřednictvím filmu nebo opery, platí slova postavy Miriam z DeMillova filmu: příběh Samsona bude vyprávěn ještě po tisíce let.
Jaká témata z oblasti umění a kultury byste si přáli, abychom zpracovali? Napište nám své nápady nebo podněty na e-mail namety@epochtimes.cz
–ete–
