Na veřejnosti vždy vystupuje slušně, bude třetím nejdéle sloužícím ministrem dopravy, a možná i budoucím předsedou ODS, pokud zvažování přetaví do kandidatury a uspěje. S Martinem Kupkou jsme si povídali o úspěších, o tom jak je to s těmi kilometry dálnic a regulacemi EU, a zda se dostaneme do výšin vesmíru.
Být ve funkci ministra celé funkční období vlády není úplně běžné. Co pokládáte za největší úspěch(y) nebo zadostiučinění, když se ohlédnete za těmi skoro 4 roky?
Jsem rád, že resort dopravy mohl v minulých čtyřech letech těžit z jisté stability. I díky tomu se nám podařilo rozhýbat věci, které předtím postupovaly pomalejším tempem. Ať už jde o velké projekty modernizace železnice, výrazný posun v dostavbě dálniční sítě nebo digitalizaci státní správy.
Především ale šlo o celkovou změnu přístupu. Dopravu jsme nevnímali jen jako technickou disciplínu, ale jako zcela klíčovou součást rozvoje a zajištění bezpečnosti českého státu a v neposlední řadě jako službu občanům. To se odrazilo i v rekordních dopravních rozpočtech, které jsme v posledních letech zajistili.
Podařilo se nám propojit strategické vize s konkrétními výsledky práce. Ty ostatně lidé vidí na každém kroku. Za celé období 2022-2025 se česká dálniční síť rozšířila o 214 km, přičemž nemalou část tvoří obchvaty měst a obcí. Zároveň jsme zahájili přes 250 km dálničních staveb, které převezme nastupující vláda.
Posunuli jsme také modernizaci železniční sítě a rozběhli stavbu rychlých spojení. Velkým krokem byla jistě digitalizace prostřednictvím portálu dopravy, zavedení L17 a řidičáku na zkoušku nebo zahájení projektu Česká cesta do vesmíru.
Možná nejvíc si cením toho, že jsme dokázali vést dialog – s odborníky, s kraji, s veřejností – a že jsme rozhodovali s rozvahou dobrého hospodáře, ale zároveň odvážně naplňovali vizi Česka budoucnosti.
… a naopak neúspěch či zklamání?
Budování dopravní infrastruktury a moderního, dobře fungujícího státu je úkol na více volebních období. Z tohoto pohledu vlastně nejde pociťovat něco jako zklamání. Jistě, může mě mrzet, že některé projekty či procesy jsme neposunuli ještě o kus dál – například na změny v oblasti STK/SME, technického stavu vozidel a dodržování předpisů v nákladní dopravě jsme se měli zaměřit dříve –, ale doprava je tak komplexní a komplikovaná, že je potřeba pracovat s velmi dlouhodobou vizí.
Většina věcí je běh na dlouhou trať, a i když máte vůli a zdroje, můžete narazit na omezení v technologiích, legislativě, ochraně životního prostředí nebo třeba na složitost majetkoprávního vypořádání. Ale nastavili jsme směr, který má šanci pokračovat i v dalších volebních obdobích. Pokud se příštím vládám podaří udržet kontinuitu a navázat na naši práci, pak i to, co se zatím nepodařilo, se může poměrně brzy dotáhnout do úspěšného konce.
Během tohoto funkčního období se občas mezi opozicí a Vámi objevila konfrontace ohledně vystavěných a plánovaných kilometrů dálnic. Základní číslo jste už na začátku rozhovoru zmínil, ale pojďme si to říct komplexněji – kolik km pro Fialovu vládu „rozjela“ minulá vláda, kolik nových km Vaše vláda zatím zprovoznila a kolik zhruba budete odevzdávat příští vládě?
Právě o tom mluvím. Doprava jako resort musí pracovat s vizí a kontinuitou. A to nejen na čtyři roky volebního období, ale v horizontu desítek let. Když někde naplánujete dálnici nebo vysokorychlostní trať, vytváříte podmínky pro rozvoj daného regionu na několik generací dopředu. Naši předkové v polovině 19. století začali budovat železniční síť, kterou v jejím základu používáme dodnes. Takže ano, musí to fungovat tak, že každá nová vláda navazuje na práci té předchozí a připravuje práci pro tu následující.
Složité dopravní stavby se nedají od A do Z realizovat během jednoho volebního období. Nicméně nám se podařilo řadu z nich urychlit díky zjednodušení legislativních procesů a rekordním rozpočtům.
A pokud se ptáte na konkrétní čísla ohledně českých dálnic, tak předchozí vláda v letech 2018-2021 zprovoznila 105 km a rozjela stavbu 177 km dálnic, my jsme v letech 2022-2025 zprovoznili 214 km a zahájili stavbu 254 km dálnic. Bude-li vše pokračovat podle plánu, v letech 2026-2029 se zprovozní 264 km dálnic a zahájí se stavba dalších 245 km.
Delší dobu kritici dosluhující vládě vznáší výtky za české předsednictví v EU v roce 2022, včetně vyjednávání zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory do roku 2035. Místopředseda EK Frans Timmermans, který je známý svým pro-klimatickým net-zero přístupem tehdy ocenil „cílevědomost“ našeho předsednictví. Pak se ale naopak povedlo koncem roku 2023 dojednat mírnější normu EURO 7, později menší ústupek v oblasti plnění emisních cílů automobilkami a nedávno jste říkal, že usilujete i o změnu v onom zákazu nových spalováků v roce 2035. Na sociálních sítích se mluvilo o tom, že před volbami otáčíte. Co na to říkáte?
Náš postoj je dlouhodobě konzistentní – od začátku jsme upozorňovali na rizika příliš ambiciózních regulací a nedostatečné vnímání reality evropského automobilového průmyslu a potřeb občanů. Během českého předsednictví jsme vedli jednání s Evropskou komisí, díky němuž se podařilo prosadit revizní klauzuli k zákazu spalovacích motorů – tedy závazek, že se rozhodnutí znovu přezkoumá v roce 2026. To považuji za důležitý krok k tomu, aby se politika EU mohla přizpůsobit technologickému vývoji i společenské realitě. Neměli jsme možnost celý návrh zablokovat. Snažili jsme se ale udělat maximum, abychom podobu celé legislativy zmírnili.
Zároveň jsme dosáhli konkrétních výsledků. Podařilo se nám výrazně zmírnit emisní normu EURO 7, která by v původní podobě ohrozila dostupnost menších vozidel, konkurenceschopnost evropských výrobců i pracovní místa. Díky českému vyjednávání zůstaly emisní limity na úrovni současné normy EURO 6, prodloužily se lhůty pro účinnost a technické požadavky se upravily do realističtější podoby. V posledních měsících jsme navrhli i změny v systému emisních pokut. Chceme, aby se emisní cíle vykazovaly v pětiletém období, což automobilkám umožní lépe plánovat a investovat do inovací.
Během Vašeho úřadování jste spustili projekt Česká cesta do vesmíru. Několikrát jste mluvil o tom, že má řadu potenciálů, ať už jde o motivaci mladých zajímat se o vědu, či o příležitost pro vývoj vyspělých technologií/materiálů českými podniky. Můžete jmenovat konkrétní úspěchy?
Projekt Česká cesta do vesmíru je strategickou iniciativou s velmi silnou podporou veřejnosti – podle průzkumu agentury Ipsos téměř sedmdesát procent Čechů považuje za důležité, aby Česko aktivně podporovalo vesmírné mise, včetně vyslání vlastního astronauta. Spojuje popularizaci vědy a vzdělávání u mladé generace a konkrétní rozvoj české vědy a průmyslu. V neposlední řadě nám pomůže posílit postavení Česka v mezinárodních aktivitách s vysokou přidanou hodnotou.
Ptáte-li se na konkrétní průběžné výsledky, pak je to především příprava českého astronauta, která úspěšně pokračuje. Aleš Svoboda absolvoval první fázi výcviku v rámci záložního týmu Evropské kosmické agentury (ESA). Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dalšími resorty vybralo 13 vědeckých experimentů vhodných pro realizaci na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), některé ještě před samotnou misí, jiné přímo s Alešem Svobodou. Jde o výzkum v oblasti radiace, podpory života, fyziologie, ale i o testy nových technologií, které mají potenciál využití nejen ve vesmíru, ale i v běžném životě.
Minulý rok jsme také spustili program mladých kosmických ambasadorů – studentů ve věku 13–18 let, kteří prošli šesti koly výcviku inspirovaného procesem výběru astronautů a ti nejlepší zažili na jaře 2025 stav beztíže při parabolickém letu Airbusu 310 v rámci akce Zero-G. Neopakovatelný zážitek, který je inspiruje ke studiu technických a přírodovědných oborů, ale zároveň z nich přirozeně udělal popularizátory vědy mezi svými vrstevníky. A to je konkrétní krok k výchově nové generace českých vědců a inženýrů.
Děkuji za rozhovor.
