V argentinských doplňovacích volbách získal prezident Javier Milei potřebnou parlamentní podporu pro svůj hospodářský reformní program. Navzdory porážce v regionálních volbách v Buenos Aires a skandálům během kampaně si voliči nepřejí návrat k perónismu.
V argentinských doplňovacích volbách se prezidentu Javieru Mileimu podařilo zajistit si potřebnou parlamentní podporu pro svůj rozsáhlý reformní program. Přibližně 36 milionů obyvatel země bylo v neděli 26. října vyzváno k odevzdání hlasu.
Celkem se nově obsazovalo 127 z 257 křesel v dolní komoře a třetina ze 72 křesel v Senátu. Po sečtení více než 99 procent hlasů získalo Mileiho uskupení La Libertad Avanza (LLA) na celostátní úrovni přibližně 40,7 procenta hlasů. Podporu mu poskytla také fronta PRO bývalého prezidenta Mauricia Macriho. V dolní komoře aliance získává 64 mandátů – celkem tak nyní disponuje 107 křesly. V Senátu LLA zvítězila v šesti z osmi provincií, kde se volby konaly.
Milei si zajišťuje podporu v obou parlamentních komorách
Perónisté, kteří byli před nástupem Mileiho k moci dominantní silou v zemi, přišli o sedm křesel v Senátu a dvanáct v Poslanecké sněmovně. Celkem připadlo 13 z 24 nově obsazovaných senátorských křesel LLA, pouze sedm získali peronisté a čtyři připadla provinčním stranám. Svou většinu si udrželi jen v provinciích Santiago del Estero a Corrientes. Levicová fronta získala ve sněmovně tři mandáty (plus dva oproti dřívějšímu stavu) a aliance Sjednocené provincie tam obhájila osm ze svých křesel.
Celkově bude mít Mileiho aliance nově 107 křesel v dolní komoře parlamentu. Perónisté obsadí 98 míst. Více než 20 křesel připadne alianci Sjednocené provincie a levicová fronta bude mít čtyři. Zbývající mandáty patří poslancům zvoleným již v roce 2023 za středopravicové uskupení Juntos por el Cambio a menší strany, například Radikální občanskou unii.
V Senátu ztratili perónisté svou většinu a nyní mají pouze 21 křesel. Mileiho aliance LLA a s ní spojené kandidátky budou mít pravděpodobně 28 míst. Společně tak mohou snadněji vytvářet většiny s podporou středopravicových a dalších menších stran. Volební účast byla poměrně nízká – přibližně 68 procent.
Úspěch v takovém rozsahu byl před volbami považován za nepravděpodobný
Úspěch pravicově libertariánského hnutí Javiera Mileiho je překvapivý především svým rozsahem. Ještě začátkem září totiž LLA utrpěla výraznou porážku v provinčních volbách v hlavním městě Buenos Aires. Perónisté tehdy ve své baště vedli s náskokem 14 procentních bodů.
Před nedělními doplňovacími volbami očekávaly průzkumy veřejného mínění celostátně velmi těsný výsledek. Mileiho hnutí bylo považováno za oslabené. K neuspokojivému výsledku v metropoli se navíc přidalo několik skandálů v okolí vlády. Odvolaný vládní zmocněnec pro osoby se zdravotním postižením Diego Spagnuolo hovořil o systému úplatků, do něhož měla být zapletena i prezidentova sestra Karina Mileiová. Odpovídající zvukové záznamy unikly do médií.
Také samotný prezident se na začátku roku dostal pod palbu kritiky kvůli propagaci jednoho start-upu. Na platformě X sdílel odkaz na webové stránky projektu, jehož hlavním prvkem byla kryptoměna typu memecoin s názvem $LIBRA. Vysoce spekulativní měna se krátce nato zhroutila poté, co mnoho občanů v důvěře v ekonomické znalosti prezidenta Mileiho nakoupilo dané coiny.
Milei a jeho spojenci si tentokrát polepšili i v Buenos Aires
Tentokrát dokázali La Libertad Avanza a jejich spojenci získat v Buenos Aires 17 z 35 křesel v dolní komoře – oproti 16 pro perónisty a dvěma pro levicovou frontu. Tento výsledek byl o to překvapivější, že ještě během volební kampaně musel lídr kandidátky LLA José Luis Espert odstoupit poté, co se objevily zprávy o jeho kontaktech s drogovým dealerem.
S výrazným náskokem zvítězila Mileiho aliance v provinciích jako Córdoba a Santa Fe. Ale také v oblastech jako Ohňová země, Río Negro, Neuquén, Chaco a Salta se vládní tábor dokázal prosadit.
Ačkoli lze nízkou volební účast chápat jako projev oslabené důvěry v reformní politiku, zdá se, že argentinské obyvatelstvo si nepřeje její zvrácení. Jedním z faktorů mohla být také podpora ze strany USA před volbami. Prezident Donald Trump a ministr financí Scott Bessent předběžně oznámili měnovou dohodu v hodnotě 20 miliard amerických dolarů a zvažovali nákup argentinských dolarových státních dluhopisů.
Kupní síla nejchudších vzrostla díky poklesu inflace – pochvala z USA
Trump na půdě OSN ocenil politiku hospodářské stabilizace argentinského prezidenta. Pozitivní signály přicházely také ze strany Mezinárodního měnového fondu. Podle údajů statistického úřadu žilo v první polovině roku 2025 stále 31,6 % Argentinců v chudobě, téměř 7 % dokonce v extrémní chudobě.
Ve srovnání s druhou polovinou roku 2024 však došlo k poklesu o 6,5 (respektive 1,3) procentního bodu. Tento trend byl patrný ve všech provinciích. Jelikož se vládě Javiera Mileiho podařilo snížit inflaci, vzrostly podle statistického úřadu průměrné příjmy domácností o 26,3 %.
Podle údajů statistického úřadu se kupní síla v oblasti základního potravinového koše zvýšila o 13,2 %. U obecného spotřebního koše pro běžné zboží denní potřeby vzrostla o 12,3 %. Obojí přineslo úlevu nejchudším vrstvám obyvatelstva. I to zřejmě přispělo k udržení podpory pro Mileiho politiku.
V první reakci na platformě Truth Social pogratuloval americký prezident Donald Trump Mileimu k volebnímu výsledku. Prezident podle něj „odvádí skvělou práci“ a lidé v Argentině ho za to odměnili. Ministr financí Bessent hovořil o „obnoveném mandátu pro změnu“. Argentina podle něj zůstává „klíčovým spojencem“ USA v Latinské Americe.
Vnitřní spory opozice
Milei těžil také z výrazných vnitřních konfliktů uvnitř perónistické opozice. Od volební porážky v roce 2023 se její příznivci a odpůrci dlouhodobě dominantního Kirchnerova klanu vzájemně obviňují z neúspěchu.
Současný vůdce opozice Axel Kicillof se snaží perónismus obnovit a oprostit jej od vazeb na bývalou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchnerovou. Klientelistické skupiny, které vznikly během její vlády, však takový krok odmítají. Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího směřování perónistů se ukázala strategie polarizace, na kterou Kicillof vsadil, jako vlastní gól.
–etg–
