Osobnosti odpovídají na otázky o svobodě
U příležitosti blížícího se výročí Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu jsme připravili projekt Otázky ke svobodě. Oslovili jsme osobnosti z oblasti kultury, vzdělávání, vědy, občanské sféry i veřejného života a požádali je o osobní zamyšlení nad tím, co pro ně svoboda znamená, jak vnímají události roku 1989 a jak se podle nich proměnila podoba svobody dnešní doby.
MUDr. Jarmila Klímová je česká lékařka se specializací v psychiatrii, která se dlouhodobě věnuje psychosomatické a terapeutické práci. Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni a pracovala v Psychiatrické léčebně v Dobřanech, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v centru krizové intervence RIAPS. Absolvovala výcvik v kognitivně-behaviorální terapii, rodinné terapii, hypnoterapii a psychosomatice. V roce 2004 založila Konzultační a terapeutický institut Praha (AKTIP), kde se zaměřila na psychosomatickou péči. Je autorkou i spoluautorkou knih o psychosomatice a věnuje se přednáškové a lektorské činnosti.
Paní Jarmila Klímová nám v rozhovoru nabídla vlastní zamyšlení nad významem svobody, událostmi roku 1989 i jejich odkazem pro dnešek.
Co pro Vás osobně znamená svoboda?
Žít v souladu se svými hodnotami, aniž bych se musela zodpovídat lidem, kteří o mých hodnotách nemají nejmenší ponětí. A žít s nimi beze strachu, že za svůj hodnotový systém budu jakýmkoli způsobem perzekuována.
Jakou roli hraje podle Vás pravda ve svobodné společnosti?
V opravdu svobodné společnosti je pravda tak přirozenou součástí, že ji ani nevnímáme, pohříchu si jí ani nevážíme. Teprve s pokřiveným systémem se pravda stává blikající kontrolkou na displeji. A mnozí tento alarm rádi vypnou, aby se nemuseli dívat na to, jak oni sami se od ní odklonili.
Jak se podle Vás liší svoboda vnější a vnitřní?
Mezi tím není rozdíl faktický, pouze ve formě projevu do širšího sociálního pole.
Jaké hodnoty musí společnost chránit, aby si svobodu udržela?
Otázka je, co je to ta společnost. Tradičně se říká, že vláda země je obrazem společnosti, která si ji zvolila. A další otázka je, jak svobodná a ideologicky nezmanipulovaná byla tato volba. Až uvidíme vládu, která brání svobodu, budeme moci konstatovat, že společnost je svobodná.
Co Vás v životě naučilo nejvíc o odvaze být svobodná?
Ochota čelit nepopularitě zmanipulované většiny.
Kdy se podle Vás svoboda mění v nezodpovědnost?
Když se zamění za alibi pro nemorálnost.
Co podle Vás nejvíc oslabuje naši schopnost myslet svobodně?
Pohodlnost a nevzdělanost, účelová zaprodanost laciným hodnotám.
Kdo nebo co vás v životě nejvíce inspirovalo ke svobodnému postoji?
Dlouholeté studium a vzdělávání v multioborovém spektru. Díky tomu pochopení a odhalení lživých narativů, které se snaží manipulovat širokou veřejnost ku prospěchu politických a mocenských záměrů.
Jak se podle Vás projevuje ztráta svobody – dřív, než si ji lidé uvědomí?
Neuvědomovanou autocenzurou a rezignací na hodnoty, které tvořily staletí pilíře naší společnosti.
Co podle Vás nejvíc oslabuje naši schopnost myslet svobodně?
Strach, že nebudu svým okolím milovaný a přijímaný.
Co byste poradila mladé generaci, která svobodu nezažila jinak než jako samozřejmost?
Číst Karla Čapka.
Náš dřívejší rozhovor s Jarmilou Klímovou o jednotné medicíně, příliš jednoduchých řešeních nemocí i negativní proměně dnešních rodin vlivem sociálních sítí můžete shlédnout zde.
