Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
„Celková inflace by měla v roce 2025 klesnout na 2,3 procenta v důsledku zpomalení inflace služeb a poklesu cen energií a navzdory zrychlení inflace potravin a v letech 2026 a 2027 by měla dále zpomalit,“ uvádí zpráva komise, která se týká České republiky. „Navzdory postupnému rušení opatření v oblasti energetiky, vládnímu balíčku konsolidace veřejných financí z roku 2024 a nedávným důchodovým reformám by veřejné finance měly zůstat v deficitu na úrovni kolem dvou procent HDP,“ dodává dokument.
Hrubý domácí produkt (HDP) se podle prognózy komise letos zvýší na 2,4 procenta, a to díky domácí i zahraniční poptávce. Následně v roce 2026 se růst zpomalí na 1,9 procenta, a poté v roce 2027 se opět zrychlí na 2,4 procenta, podpořený růstem spotřeby a investic domácností. Důvěra spotřebitelů se od dubna 2024 zlepšila, a to i přes pokračující ekonomickou nejistotu, dodává podzimní makroekonomický výhled.
Růst ekonomiky o více než dvě procenta Evropská komise pro letošek předpovídá i pro Bulharsko (tři procenta), Chorvatsko (3,2 procenta), Kypr (3,4 procenta), Řecko (2,1 procenta), Irsko (rekordních 10,7 procenta), Litvu (2,4 procenta), Maltu (čtyři procenta), Polsko (3,2 procenta) a Španělsko (2,9 procenta). Naopak nejnižší nárůst HDP výhled předvídá u Finska (0,1 procenta), Německa (0,2 procenta) a Rakouska (0,3 procenta).
V případě České republiky se rovněž očekává, že spotřeba domácností v letošním roce poprvé vzroste nad úroveň roku 2019, a to po poklesu zaznamenaném v posledních letech v důsledku pandemie covidu-19 a vysoké inflace v letech 2022 až 2023. Míra úspor domácností se pravděpodobně zmírní, ale zůstane výrazně nad historickým průměrem mimo jiné i v důsledku vyšší nejistoty spotřebitelů.
