Ukrajina plánuje nákup až 100 francouzských stíhacích letounů Rafale, ačkoli financování není jasné. Prezident Zelenskyj je zároveň pod obrovským tlakem kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu v energetickém sektoru.
Ukrajina chce v následujících deseti letech koupit od Francie až 100 stíhacích letounů Rafale a další vojenskou techniku. Oznámili to 17. listopadu francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společné tiskové konference v Elysejském paláci, sídle prezidenta Macrona.
Ve srovnání s americkými stíhačkami F-35, které jsou běžné v zemích NATO, jsou francouzské stíhačky Rafale rychlejší a mají větší dolet. V případě Ukrajiny by tak mohly pronikat hlouběji do ruského vzdušného prostoru.
Na konci letošního roku má začít dodávka dronů. Současně bude dodáno osm protivzdušných systémů typu SAMP/T, které chrání před letouny a raketami. Ukrajina chce kromě toho zakoupit francouzské radarové systémy. „Jde o strategickou dohodu, která bude platit od příštího roku po dobu deseti let,“ cituje Zelenského tisková agentura.
Kdo to zaplatí?
Na setkání obou hlav států zůstalo nejasné, odkud se vezmou peníze na financování zbrojního obchodu. Proto je smlouva zatím považována za deklaraci ukrajinského záměru.
Údaje o nákladech na letouny Rafale činí mezi 86 miliony eur (zhruba 2,15 miliardy Kč) a 108 miliony eur (asi 2,7 miliardy Kč). Zelenskyj již dlouho naléhá, aby byly na financování nákupu zbraní použity prostředky ze zmrazených zahraničních aktiv Ruska. Státy EU to dosud odmítaly, naposledy v polovině října.
Oznámení rozsáhlého zbrojního obchodu má Ukrajinu pevněji propojit s NATO a EU. Zároveň je však prezident Zelenskyj doma pod obrovským politickým tlakem. Důvodem je rozsáhlý korupční skandál v jeho okolí.
Zhoršuje se také vojenská situace. Ruské jednotky postupují na ukrajinské město Pokrovsk. Kombinace politického tlaku a vojenských výzev výrazně zatěžuje Zelenského vládu.
Korupce v bezprostřední blízkosti Zelenského
Nejnovější korupční skandál v ukrajinském energetickém sektoru znovu vystavuje Zelenského podezření, že proti korupci ve své zemi nezasahuje dostatečně razantně.
Dne 10. listopadu Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu s úřadem tzv. specializované protikorupční prokuratury (SAPO) podle vlastních údajů odhalily podezření na korupční skandál v celkové výši přibližně 100 milionů eur ve státní jaderné společnosti Energoatom.
Protikorupční orgány opírají svá obvinění o patnáctiměsíční odposlechy. Kromě toho provedly více než 70 domovních prohlídek. Tato opatření byla součástí rozsáhlého vyšetřování s názvem „Operace Midas“.
Zločinecká organizace pod vedením Mindyče
Vyšetřování mělo odhalit „zločineckou organizaci“, kterou měl řídit jeden podnikatel. Později se ukázalo, že jde pravděpodobně o Timura Mindyče, filmového producenta a bývalého obchodního partnera prezidenta Zelenského.
Jako další podezřelí byli uvedeni dva vysoce postavení politici. Patří mezi ně bývalý ministr energetiky a čerstvě jmenovaný ministr spravedlnosti Herman Haluščenko. Zmíněn byl také Oleksij Černyšov, bývalý šéf státní energetické společnosti Naftogaz a současný místopředseda vlády.
Podezření padlo také na bývalého ministra obrany Rustema Umerova, dnes člena Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Totéž platí i pro Ihora Myroniuka, bývalého poradce Haluščenka.
Podle informací zveřejněných magazínem Politico uprchl Mindyč do Izraele den před domovní prohlídkou ve svých prostorách. Informoval o tom také The Israel Times.
Pro Zelenského je tento případ obzvlášť citlivý, protože Černyšov i Mindyč s ním dlouhá léta udržovali obchodní vztahy. Zelenskyj a Mindyč byli například společnými vlastníky televizního studia Kvartal95, které Zelenskyj založil.
Proti osmi podezřelým již byla mezitím vznesena formální obvinění. Haluščenko oznámil, že se bude proti obviněním bránit právní cestou.
Jak fungoval korupční systém
Podle protikorupčních orgánů „hlavní činností zločinecké organizace“ bylo systematické vydírání a vybírání nelegálních plateb od dodavatelů státní jaderné společnosti Energoatom. Při tom se údajně požadovalo 10 až 15 procent z hodnoty příslušné zakázky.
Podle informací NABU byly společnosti nuceny platit úplatky, aby se zabránilo blokování jejich faktur nebo ztrátě statusu dodavatelů. Interní označení této praxe bylo „šlahbaum“, což v překladu znamená „bariéra“.
Dále se uvádí, že vedení údajného zločineckého uskupení zapojilo do systému další dvě osoby: bývalého zástupce ředitele Fondu státního majetku Ukrajiny, který později působil jako poradce ministra energetiky, a bývalého pracovníka orgánů činných v trestním řízení, který v Energoatomu zastával funkci výkonného ředitele pro fyzickou ochranu a bezpečnost.
Podle NABU a SAPO tyto osoby využívaly své oficiální kontakty na ministerstvu energetiky i ve státním podniku, aby získaly kontrolu nad klíčovými oblastmi. Patřila sem personální rozhodnutí, procesy veřejných zakázek a důležité finanční toky.
Podle washingtonského think tanku Atlantic Council měly být příjmy z korupce prané prostřednictvím kanceláře, která má kontakty na bývalého ukrajinského poslance a nynějšího ruského senátora Andrije Derkače, který je na útěku. Derkač je od roku 2021 pod sankcemi. Kromě toho v roce 2023 ztratil ukrajinské občanství.
Opatření Zelenského
Teprve 16. listopadu ukrajinský prezident v příspěvku na X vysvětlil, jaká opatření vláda přijme, aby dosáhla „sanace a restartu řízení energetického sektoru a souvisejících institucí“.
Mezi tato opatření patří návrh zákona o obsazení Národní komise pro státní regulaci v energetice a veřejných službách. Kromě toho má být obnoveno vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Státního úřadu pro energetiku. Mají být také neodkladně provedeny kontroly a připravena privatizace majetku a podílů, které patří ruským společnostem nebo kolaborantům, kteří utekli do Ruska.
Největší zkouška pro Zelenského?
„Uprostřed trvající ruské invaze čelí Ukrajina největšímu korupčnímu skandálu od začátku prezidentského mandátu Volodymyra Zelenského,“ konstatuje Atlantic Council.
Jde o případ, který má potenciál zásadně změnit politiku země. Předpokládané úplatky v korupcí zatíženém energetickém sektoru, které byly údajně prané ruskými kanály a iniciované blízkými spolupracovníky prezidenta, by pro Zelenského mohly být stejně velkou zkouškou jako samotná válka.
Již v červenci letošního roku čelil Zelenskyj ostré kritice poté, co podepsal zákon, který omezoval nezávislost obou protikorupčních orgánů.
–etg–
