V Chile po prvním kole prezidentských voleb mnohé naznačuje posun doprava. Zatímco levicová kandidátka Jeannette Jarová vede jen těsně, většina voličů vyřazených uchazečů i celková nálada ve společnosti jasně nahrává konzervativnímu vyzyvateli José Antoniu Kastovi. Druhé kolo může mít dopad daleko za hranicemi Chile.
Po prvním kole prezidentských voleb v Chile mnohé nasvědčuje tomu, že se naplno prosazuje trend posunu doprava, který bylo v poslední době možné pozorovat v řadě latinskoamerických zemí. Zatímco nedávné průběžné volby v Argentině posílily prezidenta Javiera Mileie a jeho spojence, v Bolívii ukončilo vítězství Rodriga Paze v říjnu téměř dvacetiletou vládu socialistů.
Podpora pravicového kandidáta v Chile vytrvale rostla
V Chile sice po prvním kole prezidentské volby stále vede levicová kandidátka Jeannette Jarová s 26,8 procenta hlasů a náskokem necelých 400 000 hlasů. Vyřazení Johannes Kaiser (13,9 procenta) a Evelyn Mattheiová (12,5 procenta) však již vyzvali k volbě pravicového José Antonia Kasta pro druhé kolo.
Kast, který od roku 2017 dokázal svůj voličský základ soustavně rozšiřovat, získal v prvním kole 23,9 procenta hlasů. Ekonom Franco Parisi, který skončil třetí se ziskem 19,7 procenta, se zatím jednoznačně nevyjádřil. To, že by se otevřeně postavil za Jarovou, se však považuje za nepravděpodobné – zejména s ohledem na skutečnost, že v Senátu a v Poslanecké sněmovně nyní existují strukturální pravicové většiny.
Už v prvním kole se za Jarovou semkly všechny významné levicové síly. Oba outsiderové, nezávislý levicový kandidát Marco Enríquez-Ominami a ortodoxní marxista-leninista Eduardo Artés, nezískali dohromady ani více než 2 procenta hlasů. Nezávislý kandidát Harold Mayne-Nicholls, bývalý předseda fotbalového svazu, získal také jen 1,3 procenta.
První průzkum po prvním kole ukazuje Kasta na 61 procentech
Ani jeden z kandidátů nemůže v druhém kole počítat s výraznými dalšími rezervami. Po opětovném zavedení povinné volební účasti v roce 2022 odevzdalo již v prvním kole svůj hlas 85,26 procenta oprávněných voličů. Pro Jarovou a Kasta tak bude klíčové především získat na svou stranu voliče vyřazených uchazečů.
Kast se zdá mít pro tento úkol lepší výchozí pozici. První průzkum před druhým kolem od Panel Ciudadano mu přisuzuje vedení 61 ku 39 procentům hlasů. Také říjnové průzkumy jej u všech významných agentur stavěly v případném duelu s Jarovou do čela.
Na rozdíl od roku 2021, kdy Kast ve druhém kole podlehl Gabrielu Boricovi, už levice neurčuje veřejné vyprávění. Před čtyřmi lety se volební kampaň odehrávala v kontextu pandemie covidu-19. V předchozích letech vládl konzervativec Sebastián Piñera. Tábor kolem Borice proto tehdy snadno připisoval témata, jako je chudoba či hospodářská krize, které pandemie ještě prohloubila, na vrub pravice.
Pokusy o novou ústavu výrazně selhaly
Snaha nahradit ústavu z roku 1980, pocházející z éry Augusta Pinocheta, novým dokumentem ztroskotala dvakrát. V roce 2022 odmítlo téměř 62 procent voličů návrh předložený Ústavodárným shromážděním, který opozice kritizovala jako ideologický a právně nepoužitelný. Další, spíše konzervativní návrh, však na konci roku 2023 rovněž nezískal většinovou podporu. Od té doby nedošlo k žádným dalším pokusům o zavedení nové ústavy.
Kromě toho se změnila i hlavní témata volební kampaně – stejně jako geopolitické prostředí. Kast staví především na otázce bezpečnosti a zdá se, že tím oslovuje výraznou část voličů.
Dalším klíčovým tématem bude také nakládání s významnými zásobami lithia v zemi. Celosvětová spotřeba této suroviny by se do roku 2040 měla zvýšit z nynějších 205 000 na více než 900 000 tun. Hlavním faktorem je celosvětová elektrifikace dopravy.
Chile je už nyní druhým největším producentem lithia
Chile disponuje odhadovanými zásobami ve výši 9,3 milionu tun a v současnosti je druhým největším producentem lithia na světě s poslední známou roční produkcí 44 000 tun. Levice prosazuje při těžbě lithia silnou státní kontrolu, ekologickou udržitelnost a zlepšení pracovních podmínek.
Kast naproti tomu nechce využívání surovinových rezerv podřizovat klimatickým restrikcím. Jako katolický konzervativec sice nepatří k libertariánské škole argentinského prezidenta Javiera Mileie, v případě jeho vítězství by se však dala očekávat výraznější orientace Chile na sousední Argentinu a v zahraniční politice také na Spojené státy vedené Donaldem Trumpem.
Druhé kolo voleb se uskuteční 14. prosince. K volbě je v 16 regionech a v zahraničí oprávněno 15 779 102 lidí.
–etg–
