Ondřej Horecký

21. 11. 2025

Nová zpráva Organizace spojených národů (OSN) o urbanizaci zjistila, že v městských oblastech dnes žijí čtyři pětiny světové populace, což je daleko více, než se dříve předpokládalo.

V městských oblastech žije podle nejnovějších údajů OSN 81 % světové populace. Nejlidnatějším městem na světě je v současnosti dle zprávy organizace indonéská Jakarta se 42 miliony obyvatel.

Ke konci roku 2025 bude podle předpokladů analytiků OSN žít ve velkých městech 45 % z celkových 8,2 miliardy lidí na světě. To je více než dvojnásobek oproti 20 % podílu v roce 1950. Podíl obyvatel žijících ve středních a menších městech činí 36 %, zatímco počet lidí žijících ve venkovských oblastech se snížil na pouhých 19 %. Dohromady tedy tvoří populace městských oblastí 81 %, přičemž do roku 2050 má dle očekávání toto číslo stoupnout na 83 %.

Čerstvý report World Urbanization Prospects 2025, který zpracovala Divize pro populaci spadající pod sekretariát OSN v New Yorku, letos poprvé použil novou metodiku sběru dat, která sjednotila pravidla pro klasifikaci měst a obcí. Doposud se stanovení pojmu „město“ řídilo národními pravidly, které se však stát od státu značně liší. Například Dánsko definuje městské oblasti jako sídla s pouhými 200 obyvateli, zatímco v Japonsku je tento údaj 50 000, což zkreslovalo definici města.

Jedna z autorek zprávy Sara Hertogová vysvětlila pro portál New Scientist, že velkoměsto definovali jako sídlo s alespoň 50 000 obyvateli a hustotou alespoň 1 500 lidí na kilometr čtvereční, maloměsto definovali jako sídlo s minimálně 5 000 obyvateli a hustotou alespoň 300 lidí na km² a všechny zbývající oblasti byly venkovské. „Poprvé jsme pro všechny země použili stejnou definici,“ říká Hertogová.

Zalidněnost, tedy hustotu obyvatelstva, vědci následně analyzovali za pomocí satelitních dat a národních průzkumů.

Růst megaměst

Počet „megaměst“ (měst s více než 10 miliony obyvatel) i nadále roste, přičemž více než polovina z nich se nachází v Asii, uvádí report. Zatímco v roce 1975 existovalo 8 megaměst, v roce 2025 jich je už 33 a v roce 2050 to má být 37.

Nejlidnatějším městem na zeměkouli je v současnosti s téměř 42 miliony obyvatel hlavní město Indonésie – Jakarta, následuje Dháka v Bangladéši s 37 miliony a Tokio v Japonsku s 33 miliony. Autoři zprávy očekávají, že rychle rostoucí Dháka se stane do roku 2050 největší megalopolí světa.

Přestože 45 % světové populace nyní žije ve velkých městech, většina z těchto lidí obývá sídla s méně než 250 000 osobami. Z 12 000 velkoměst na světě má 96 % méně než 1 milion obyvatel a 81 % méně než 250 000 obyvatel. Řada z těchto nejrychleji rostoucích sídel se nachází v subsaharské Africe a ve Střední a Jižní Asii. Jak poznamenává zpráva: „Tato menší města často postrádají kapacity a zdroje pro udržitelné řízení růstu“.

Ale ne všechna města rostou. Tři tisíce měst s více než 50 tisíc obyvateli zažilo mezi lety 2015 a 2025 pokles populace, více než třetina z nich se nachází v Číně.

Růst světové městské populace mezi lety 2025-2050 bude podle autorů reportu soustředěn do 7 zemí – Indie, Nigérie, Pákistán, Demokratická republika Kongo, Egypt, Bangladéš a Etiopie. Díky těmto zemím by mělo přibýt do poloviny století více než 500 milionů nových obyvatel velkoměst.

Menší města a venkov

Malá města (5-50 000 obyvatel) zůstávají v roce 2025 nejběžnějším typem sídel v 71 zemích, namátkou v Německu, Indii, Ugandě nebo Spojených státech. Maloměsta často slouží jako důležité spojnice mezi venkovem a velkoměsty, kdy poskytují občanům v okolí základní služby a pracovní příležitosti. Zpráva OSN očekává, že počet obyvatel v těchto samosprávných jednotkách bude v dalších desetiletích výrazně růst zejména v subsaharské Africe a ve Střední a Jižní Asii.

Život na vesnicích zůstává stále nejčastějším typem sídla v 62 zemích světa, zejména v subsaharské Africe, ale také v některých státech Evropské unie jako Slovensko, Polsko či Rumunsko. Očekává se, že venkovská populace ve světě dosáhne díky subsaharské Africe vrcholu ve 40. letech, poté začne klesat. Zpráva OSN poukazuje na všeobecný jev stárnutí populace na venkově a odchodu mladých lidí do měst. Zvrátit by to podle autorů mohlo lepší dopravní propojení s městy, internetové připojení a přístup k základním službám.

Jak je to v ČR?

V České republice musí mít město minimálně 3 000 obyvatel. Podle dat Českého statistického úřadu existovalo v roce 2024 na našem území 610 měst a 5 648 obcí. Na venkově žije u nás asi 25 procent celkové populace. Nejvíce vesnic se nachází ve Středočeském kraji, na Vysočině, v Jihomoravském a Jihočeském kraji.

Související témata

Přečtěte si také

Prezident Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády

Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace.

Vedení ANO vyloučilo brněnské zastupitele, kteří neopustili koalici s ODS

Celostátní předsednictvo ANO dnes vyloučilo z hnutí deset brněnských zastupitelů, kteří neopustili tamní koalici s ODS mimo jiné kvůli bitcoinové kauze. Učinilo tak na návrh krajského vedení ANO. ČTK to sdělil mluvčí hnutí Martin Vodička. Dosavadní brněnský šéf ANO a náměstek primátorky René Černý považuje dnešní vyloučení za politikaření, které do komunální politiky nepatří. Důvody, […]

Na posledním jednání se Fialova vláda ohlédla za svými 4 roky. Zároveň odmítla zastavit zvýšení odvodů OSVČ

Po čtyřech letech dnes naposledy zasedla vláda premiéra Petra Fialy v demisi. Politici zhodnotili své vládnoucí období a připomněli hlavní okamžiky. Dostali se i k návrhu na zastavení zvýšení odvodů OSVČ, který zavrhli.

Kyjev Washingtonu zaslal upravenou verzi plánu na ukončení války

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení války s Ruskem. Agentuře AFP to dnes sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti.

Americký ministr zdravotnictví Kennedy v 71 letech zvládl udělat 20 shybů, když propagoval hrazdy na letišti

Na hrazdu v rámci „souboje ve shybech“ nastoupil i americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy. Ve svých 71 letech udělal neuvěřitelných 20 shybů.

Dlouhodobý pobyt nebo americké občanství pro držitele zlaté karty za milion dolarů nabízí nový vízový program USA

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program "zlatá karta" pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho můžou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu Kč).

Jak se uchovávají a restaurují papírové archiválie? Rozhovor s expertkou z Moravského zemského archivu

Říká se, že „papír snese všechno“. Co do obsahu zřejmě ano. Ale jak papírové materiály dlouhodobě uchovat?

Umělkyně kreslí realistická zvířata v úžasných detailech – a vše začalo nečekaným návratem k tužkám

Lisa Watkinsová kdysi odložila tužky na dvě desetiletí. Dnes její detailní kresby zvířat obdivují studenti po celém světě. Příběh návratu k barvám, o odvaze opustit práci a použití technik, díky nimž vznikají dojemně živé portréty.

Ztracené umění léčení

Léčení – stejně jako pěstování potravin – nikdy nemělo být přenecháváno někomu jinému. Má být prožíváno, praktikováno, uchováváno v paměti a předáváno dál.