Ondřej Horecký

21. 11. 2025

Nová zpráva Organizace spojených národů (OSN) o urbanizaci zjistila, že v městských oblastech dnes žijí čtyři pětiny světové populace, což je daleko více, než se dříve předpokládalo.

V městských oblastech žije podle nejnovějších údajů OSN 81 % světové populace. Nejlidnatějším městem na světě je v současnosti dle zprávy organizace indonéská Jakarta se 42 miliony obyvatel.

Ke konci roku 2025 bude podle předpokladů analytiků OSN žít ve velkých městech 45 % z celkových 8,2 miliardy lidí na světě. To je více než dvojnásobek oproti 20 % podílu v roce 1950. Podíl obyvatel žijících ve středních a menších městech činí 36 %, zatímco počet lidí žijících ve venkovských oblastech se snížil na pouhých 19 %. Dohromady tedy tvoří populace městských oblastí 81 %, přičemž do roku 2050 má dle očekávání toto číslo stoupnout na 83 %.

Čerstvý report World Urbanization Prospects 2025, který zpracovala Divize pro populaci spadající pod sekretariát OSN v New Yorku, letos poprvé použil novou metodiku sběru dat, která sjednotila pravidla pro klasifikaci měst a obcí. Doposud se stanovení pojmu „město“ řídilo národními pravidly, které se však stát od státu značně liší. Například Dánsko definuje městské oblasti jako sídla s pouhými 200 obyvateli, zatímco v Japonsku je tento údaj 50 000, což zkreslovalo definici města.

Jedna z autorek zprávy Sara Hertogová vysvětlila pro portál New Scientist, že velkoměsto definovali jako sídlo s alespoň 50 000 obyvateli a hustotou alespoň 1 500 lidí na kilometr čtvereční, maloměsto definovali jako sídlo s minimálně 5 000 obyvateli a hustotou alespoň 300 lidí na km² a všechny zbývající oblasti byly venkovské. „Poprvé jsme pro všechny země použili stejnou definici,“ říká Hertogová.

Zalidněnost, tedy hustotu obyvatelstva, vědci následně analyzovali za pomocí satelitních dat a národních průzkumů.

Růst megaměst

Počet „megaměst“ (měst s více než 10 miliony obyvatel) i nadále roste, přičemž více než polovina z nich se nachází v Asii, uvádí report. Zatímco v roce 1975 existovalo 8 megaměst, v roce 2025 jich je už 33 a v roce 2050 to má být 37.

Nejlidnatějším městem na zeměkouli je v současnosti s téměř 42 miliony obyvatel hlavní město Indonésie – Jakarta, následuje Dháka v Bangladéši s 37 miliony a Tokio v Japonsku s 33 miliony. Autoři zprávy očekávají, že rychle rostoucí Dháka se stane do roku 2050 největší megalopolí světa.

Přestože 45 % světové populace nyní žije ve velkých městech, většina z těchto lidí obývá sídla s méně než 250 000 osobami. Z 12 000 velkoměst na světě má 96 % méně než 1 milion obyvatel a 81 % méně než 250 000 obyvatel. Řada z těchto nejrychleji rostoucích sídel se nachází v subsaharské Africe a ve Střední a Jižní Asii. Jak poznamenává zpráva: „Tato menší města často postrádají kapacity a zdroje pro udržitelné řízení růstu“.

Ale ne všechna města rostou. Tři tisíce měst s více než 50 tisíc obyvateli zažilo mezi lety 2015 a 2025 pokles populace, více než třetina z nich se nachází v Číně.

Růst světové městské populace mezi lety 2025-2050 bude podle autorů reportu soustředěn do 7 zemí – Indie, Nigérie, Pákistán, Demokratická republika Kongo, Egypt, Bangladéš a Etiopie. Díky těmto zemím by mělo přibýt do poloviny století více než 500 milionů nových obyvatel velkoměst.

Menší města a venkov

Malá města (5-50 000 obyvatel) zůstávají v roce 2025 nejběžnějším typem sídel v 71 zemích, namátkou v Německu, Indii, Ugandě nebo Spojených státech. Maloměsta často slouží jako důležité spojnice mezi venkovem a velkoměsty, kdy poskytují občanům v okolí základní služby a pracovní příležitosti. Zpráva OSN očekává, že počet obyvatel v těchto samosprávných jednotkách bude v dalších desetiletích výrazně růst zejména v subsaharské Africe a ve Střední a Jižní Asii.

Život na vesnicích zůstává stále nejčastějším typem sídla v 62 zemích světa, zejména v subsaharské Africe, ale také v některých státech Evropské unie jako Slovensko, Polsko či Rumunsko. Očekává se, že venkovská populace ve světě dosáhne díky subsaharské Africe vrcholu ve 40. letech, poté začne klesat. Zpráva OSN poukazuje na všeobecný jev stárnutí populace na venkově a odchodu mladých lidí do měst. Zvrátit by to podle autorů mohlo lepší dopravní propojení s městy, internetové připojení a přístup k základním službám.

Jak je to v ČR?

V České republice musí mít město minimálně 3 000 obyvatel. Podle dat Českého statistického úřadu existovalo v roce 2024 na našem území 610 měst a 5 648 obcí. Na venkově žije u nás asi 25 procent celkové populace. Nejvíce vesnic se nachází ve Středočeském kraji, na Vysočině, v Jihomoravském a Jihočeském kraji.

Související témata

Přečtěte si také

Továrna čínské společnosti BYD v Maďarsku čelí vážným obviněním z nucené práce

Na stavbě v Szegedu čínští pracovníci popisují sedmidenní týdny bez odpočinku, dlouhé směny a zpožděné mzdy, část je zadržována až do návratu do Číny.

Operace Economic Fury míří na finanční tep Komunistické strany Číny

Éra americké „strategické nejednoznačnosti“ vůči Číně skončila, protože administrativa Donalda Trumpa cílí na finanční centra nepřátelských režimů.

Trump podle Reuters vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska

Trump od evropských spojenců požadoval, aby se připojili k vojenské misi zaměřené na otevření Hormuzského průlivu, který Írán na počátku války prakticky zablokoval.

Přelomová australská studie: Vapování „pravděpodobně způsobuje“ rakovinu plic a dutiny ústní 

Australská studie spojuje vapování s rakovinou plic i dutiny ústní. Odborníci varují před opakováním tragických chyb z éry tabákového průmyslu.

S komáry proti komárům. Nedaleko Lyonu jich vypustí 15 milionů

Strategie je založena na technice sterilního hmyzu, která má snížit rozmnožování komára tygrovaného bez použití pesticidů.

Kdo ve skutečnosti jsou Ilumináti?

Historický Řád bavorských Iluminátů z roku 1776 byl skutečnou, byť krátkodobou tajnou společností osvícenských intelektuálů. Dnes však termín „Ilumináti“ evokuje především rozsáhlé konspirační teorie o globálním spiknutí ovládajícím svět.

Investigativní novinář přibližuje kampaň zastrašování Pekingu zaměřenou na Shen Yun

Investigativní novinář a producent filmu „Unbroken“ uvedl, že vzorce bombových a smrtelných výhrůžek vůči souboru Shen Yun vedou k čínskému režimu. V Torontu bylo šest představení zrušeno po falešné hrozbě, přestože policie potvrdila, že nebyla věrohodná.

Téměř 200 let elektromobilů: nové století, staré problémy (2. část)

Historie elektromobility ukazuje, že dnešní problémy s dojezdem a cenou řešili vizionáři už před 130 lety. Dojde konečně k průlomu?

Žádné povinné průvody. Jaký je skutečný původ Svátku práce?

První máj je dnes vnímán různě. Pro někoho představuje vítaný den pracovního klidu, pro čtenáře K. H. Máchy romantický lásky čas pod rozkvetlou třešní a pro dalšího stále nese nahořklou pachuť povinných průvodů z dob minulého režimu.