Čína dále stupňuje svou reakci na nedávný výrok japonské premiérky Takaičiové, podle níž by případný čínský útok na Tchaj-wan znamenal ohrožení japonské bezpečnosti a mohl by si proto vyžádat vojenskou reakci Japonska.
Od nevybíravých slovních útoků čínských diplomatů už Peking přistoupil ke konkrétním krokům, jako je zastavení dovozu mořských plodů z Japonska nebo zákaz promítání japonských filmů.
Tokio následně vydalo výstrahu svým občanům v Číně, aby se měli na pozoru před případnými útoky ze strany místních obyvatel, a to i z důvodu dlouhodobé zkušenosti s podobnými případy vládou přiživovaných protijaponských nálad.
Silně podrážděná reakce Číny je značně nepřiměřená. Výrok premiérky Takaičiové byl sice přímočařejší než u jejích předchůdců, nijak ale nevybočuje z dlouhodobého přístupu Japonska k otázce Tchaj-wanu.
Vzhledem k tomu, že ostrov dělí od japonského území jen asi 500 kilometrů, je otázka propojení bezpečnosti obou zemí zcela na místě.
Samotný Tchaj-wan se tento týden poprvé během současné administrativy Donalda Trumpa dočkal schválení nákupu amerických stíhaček, proti čemuž se Peking ohradil další protestní nótou.
Převzato z webových stránek projektu Sinopsis.
